AMD Athlon 64: Poslední tajemství padla |
autor: Dudek Jan , publikováno 29.1.2003 |
O Athlonech 64 / Opteronech toho bylo napsáno spoustu. Jen já jsem na toto téma napsal několik desítek stran textu. Nová generace procesorů s jádrem Hammer nebo chcete-li K8 na sebe strhává velkou pozornost. Procesory by se měly co nevidět prodávat a oficiální uvedení bychom si měli odbýt někdy v dubnu.
Nebudu popisovat architekturu Athlonu 64/Opteronu dopodrobna, ale shrnu některá důležitá fakta:
- Objeví se tři verze procesorů - serverový Opteron (dvoukanálová paměťová sběrnice, 1 MB L2 cache), high-end desktop Athlon 64 (jednokanálová paměťová sběrnice, 1 MB L2 cache) a v druhé polovině roku se objeví low-endový Athlon 64 "Paris" (jednokanálová paměťová sběrnice, 256 KB L2 cache),
- procesory budou vyráběny 0,13 mikron + SOI technologií, verze s 1 MB cache budou složeny z 100 miliónu tranzistorů a jádro bude mít rozměr zhruba 180 mm2,
- startovní frekvence se bude pohybovat někde kolem 1,6 - 2 GHz a ke konci roku bychom se mohli dočkat i modelů, které se budou blížit frekvenci 3 GHz.,
- Hammery jsou velmi komplexní procesory, které mají 9 metalických vrstev (propojky jsou samozřejmě měděné)
Logická architekutra K8 je hodně podobná K7 - stejný počet výkonných jednotek (ALU a FPU), podobný počet pipeline (12 místo 10):
- Nejvíce se AMD chlubí technologií x86-64. AMD přidalo 64 bitové registry a osm 128 bit registrů (SSE/SSE2). Opterony/Athlony 64 mohou adresovat fyzciky až 256 GB paměti,
- v jádru procesoru je integrovaný paměťový řadič - rapidně se snižují latence, ale snižuje to flexibilitu přechodu na nové paměťové standardy (jako je DDRII),
- integrovaný řadič HyperTransportu - procesor téměř nahrazuje funkci Northbridge a je přímo napojen na unifikovanou komunikační sběrnici, která spojuje procesor s celým počítačem. Mezi AGP a procesorem je propustnost 6,4 GB/s (3,2 GB/s v jednom směru) a 800 MB/s mezi AGP bridgem a Sothbridgem. Kuriózní je, že procesor může být připojen přímo na Southbridge,
- vylepšená práce s L2 cache - kromě toho, že špičkové K8 budou mít 1 MB L2 cache, tak AMD optimalizovala práci s ní. Zvýšila počet počet TLB bufferů a zlepšila Branch Predicition,
- SSE 2 instrukce - přidáním nových instrukcí bude výkon procesoru v programech optimalizovaných na Pentium 4 citelně vyšší,
- modularita multiprocesoringu - Opterony mají revolučně řešený multiprocessoring. Modularita zapojení je obrovská (vše pomocí HyperTransportu). Teoreticky by šlo udělat počítač s nekonečným počtem procesorů nebo pomocí HyperTransportu propojit procesory odlišných firem.
Hammery měly být uvedeny už na konci minulého roku. Technická stránka věci tomu nebránila, protože tyto procesory se samplují 1,5 roku (první silikon opustil továrnu v červenci 2001). AMD má ale několik problémů, zejména spojené s výrobou - jádra procesorů s 1 MB L2 cache jsou obrovská (čím větší jádro, tím menší výtěžnost), SOI technologie pravděpodobně také sebou přinesla určité problémy, bezproblémovou výrobu na 0,13 mikron AMD zvládla až ke konci minulého roku. Dalším problémem mohou být nízké frekvence vyrobených procesorů - AMD pravděpodobně nebyla schopná vyrobit Hammer nad 2 GHz.
{mospagebreak title=Athlony 64 v praxi}Athlony 64 budou mít heatspreader a budou se usazovat do patice 754. V tomto testu byl použit Athlon 64 "Paris" s 256 KB L2 cache na frekvenci 1,4 GHz, který se objeví až na podzim, ale díky větší výtěžnosti bylo uděláno poměrně hodně samplů tohoto procesoru. V dubnu se objeví jen Athlon 64 s 1 MB L2 cache.
procesor zepředů
procesor zezadu
V případě tohoto testu se použili desky ASUS K8M (čipset AMD 8000) a MSI K7V (čipset K8T400). Všechny desky mají Beta či dokonce Alpha BIOS, proto také mají problém s detekci procesoru.
BIOS (v tomto případě ASUS K8M), ale detekuje frekvenci procesoru správně. Problém dělá pouze označení.
Takto vypadá u ASUS K8M nastavení frekvence.
Máme tyto možnosti:
-
Multiplikátor lze nastavit 4x (800 MHz), 5x (1000 MHz), 6x (1200 MHz) a 7x (1400 MHz)
-
Frekvence HyperTransportu: 200 MHz, 400 MHz, 600 MHz, 800 MHz
-
Frekvence pamětí: 100 MHz, 133 MHz, 150 MHz, 166 MHz
Jak si můžete všimnou, tak základní frekvencí, od které se všechny násobí je 200 MHz. Odvíjí se od ní takt procesoru i HyperTransportu. A díky tomu se dostáváme k
Přetaktování
Konečně vám mohu zodpovědět tuto otázku. jako obvykle jsou dva způsoby - pomocí multiplikátoru a "FSB".
V případě Hammerů se bojím, že procesory budou mít multiplikátor zamknutý a nebude existovat způsob jak je otevřít. Podobně je tomu v případě Pentia 4. Jedině kdybyste dostali od výroby otevřený procesor (tzv. Engineering Sample).
Druhou možností je zvedání "FSB" frekvence - 200 MHz (frekvence od které se násobí tak procesoru a HyperTransportu). Tato frekvence pravděpodobně nepůjde zvedat neomezeně. Brzdou bude LDT neboli HyperTransport sběrnice, které má také určitě svá omezení. První desky, které budou podporovat overclocking Hammerů budou Gigabyty.
{mospagebreak title=Procesor a jeho detekce}Většina operačních systému už novou generaci procesorů od AMD zná.
Windows .NET Server 2003
Windows Longhorn
WCPUID
CPU-Z
Sandra 2003
Technologii x86-64 v dnešní době podporuje jen Linux. Do budoucna by se měly objevit 64-bitové Windows XP. Přesto si ale myslím, že reálné využití 64-bitů je daleko.
{mospagebreak title=Základní desky pro Hammery}Platforma K8 má širokou podporu výrobců jak základních desek, tak čipsetů. Firmy připravují zhruba 15 čipsetů a nespočet desek. Bude z čeho vybírat a hlavně - budou velmi příjemné ceny. Odhaduje se, že první desky pro Hammery půjde sehnat za cenu kolem 3000 - 4000 Kč bez DPH.
Jako první se setkáte s čipsetem AMD 8000 a VIA K8T400. OBa dva budou hojně zastoupeny v deskách. Viz obrázky níže. Tyto desky budou velmi běžné.
ASUS K8M (AMD 8000)
MSI K8H GEM (VIA K8T400)
Desky budou podporovat všechny dnešní featurky jako je Serial ATA, RAID, FireWire, ale také Wireless LAN nebo Bluetooth.
Jediný větší rozdíl, který nalezneme na deskách výjma struktury platformy K8 je v napájení - to odpovídá standardu ATX 2.03 a to znamená, že dseky mají přídavné napájení pomocí 12V konektoru.
{mospagebreak title=Emitované teplo, ochrana proti přehřátí a monitoring}Po příchodu Hammeru už nikdo nebude moct říkat o AMD, že jejich procesory jsou horké či mají problémy s teplem. Athlon 64 vyprodukují o 20 % méně tepla než Athlony XP s jádrem Thoroughbred (v testu byl Athlon XP 2200+ podtaktován) na stejné frekvenci. Proč je Athlon 64 "studený" procesor? Vděčí za to technologii SOI (křemík na izolantu), která snižuje odpor v tranzistorových branách, díky tomu se procesor méně zahřívá a také dosahuje vyšších taktů.
Nové Athlony 64 si vystačí s běžným 250 W zdrojem oproti dnešním energickým žroutům v podobě vysokofrekvenčních Pentií 4
Hammery mají v jádru integrovanou ochranu proti přehřátí na způsob Pentia 4. To znamená, že při zvýšení tepla se začíná zpomalovat a používat tzv. duté cykly. Při dosažení určité kritické teploty se procesor automaticky vypne. Takže už žádný spálený procesor (pozn. autora: za svou kariéru v PCtuningu jsem spálil 4 Athlony).
Monitoring teploty čipu by měl probíhat pomocí interního tepelného čidla, které bude přesně měřit teplotu uvnitř procesoru.
Všechny neduhy kolem teploty AMD vyřešilo na jedničku, za to si určitě zaslouží pochvalu.
{mospagebreak title=Syntetické testy - Sandra, PCMark, SuperPI, mBench. CPU Mark}Testovací konfigurace
Procesory:
-
Athlon 64 1,4 GHz, 256 KB L2 cache, otevřený multiplikátor
-
Athlon XP 2200+, 256 KB L2 cache, otevřený multiplikátor
-
Pentium 4 2,4 GHz, 533 MHz FSB, 512 KB L2 cache, otevřený multiplikátor
Základní desky:
-
AMD Athlon 64 - ASUS K8M s čipsetem AMD 8000
-
AMD Athlon XP - Shuttle AK39N čipsetem VIA KT400
-
Intel Pentium 4 - ASUS P4PE čipset i845PE
Paměti:
-
2x Kingmax DDR3200, 256 MB
Grafická karta:
-
ASUS GeForce 4 Ti 4200-AGP8X
V testech se zaměříme zejména na porovnání výkonu Athlonu 64 s 256 KB L2 cache a Athlona XP s jádrem Palomino/Thoroughbred s 256 KB L2 cache. K8 navazuje na jádro K7 a je velmi zajímavé sledovat, ve kterých testech si K8 značně polepšila a ve jakých naopak zůstala na stejné úrovni.
SiSoft Sandra 2003
V syntetických testech ALU poráží Athlon 64 svého "bratříčka" Athlona XP o 10 %. V FPU je výsledek totožný. V syntetických ALU a FPU testech nelze od Athlona 64 čekat velký výkonnostní nárůst, protože K8 je 7 architektonicky velmi podobný. Má stejný počet FPU a ALU jednotek.
Propustnost paměťového řadiče je asi na úrovni Athlona XP s FSB 333 MHz a DDR 333. Od integrovaného paměťového řadiče v jádru jste určitě čekali více. Upozorňuji, že procesor byl testován s pamětmi DDR333. Přesto ve finále můžou být hodnoty vyšší, protože AMD může řadič doladit a přidat podporu DDR400. také je tady fakt, že se výkon řadič zvyšuje s paměťovým taktem. Achylovou patou tohoto testu je také ignorace testů latence pamětí, které jsou v případě Athlonů 64 špičkové (viz dále).
PCMark 2002
V PCMarku, CPU test, lehce vede Athlon 64 nad Athlonem XP. Rozdíl je zhruba 8 %. Naproti Sandře je zde výkon pamětí znatelnější, avšak není nijak zdrcující.
mBench
Co se táče čekacích dob, tzv. latencí, nemá Athlon 64 konkurenci. Zde je integrovaný paměťový řadič opravdu znatelný. Čekací doby jsou u Athlonu 64 o polovinu lepší než u Athlonu XP. To je co říct!
SuperPI
Další překvapení se můžeme dočkat v SuperPI. Zde Athlon 64 exceluje a dostává se na úroveň P4 2,2 GHz a Athlona XP 2200+. Oproti Athlonu XP na stejné frekvenci je o 20 % lepší. Zde se pravděpodobně projevili velmi nízké latence, kterými bude Athlon 64 pověstný.
CPUMark 99
Ve své době velmi používaný benchmark. Zde se opět projevují skvělé latence Athlonu 64 a procesor se dostává až na úroveň Athlonu XP 2200+. Athlon 64 je oproti XPčku na stejné frekvenci o 25 % lepší. Tento test je také závislý na velikosti L2 cache a proto si dovolím tvrdit, že Athlon 64 s 1 MB cache bude mít v CPU Marku skvělé výsledky.
{mospagebreak title=Praktické benchmarky - ScienceMark, KribiBench, GoGoMP3 a Cinebench}ScienceMark
ScienceMark je na hranici syntetických a reálných benchmarků, protože matematicky simuluje pohyb molekul atp.
Výkon Athlonů 64 a Athlonů XP je na stejné frekvenci téměř srovnatelný. Rozdíl je zhruba 4 %.
GoGoMP3
Práce s MP3 formátem Athlonu 64 jde, ale náskok před Athlonem XP není značný. Pouze 9 %.
KribiBench
KribiBench se zaměřuje na práci v CAD/CAM programech. Výkonnostní rozdíl náskok nad Athlonem 64 je slušný, ale nijak závratný: 10 - 12 %.
CineBench 2000
Raytracing Athlonu 64 jde skvěle. Výkonnostní nárůst o 15 % oproti Athlonu XP je už opravdu znatelný. Dokonce K8 1,4 GHz dotahuje na Pentium 4 2,2 GHz. Z benchmarku jasně vyplývá, že procesor bude dělán právě na takové programy jako je 3DStudio Max nebo Maya. Dvouprocesorový stroj s Opteronem bude mít ve světě 3D jen malou konkurenci (pokud nesrovnáváme s SGI).
Klasická práce s 3D mesh jde Athlonu 64 také dobře. Opět zhruba 15 % nárůst oproti Athlonu XP na stejné frekvenci.
{mospagebreak title=Závěr - splní Hammery očekávání?}Měli jsme možnost porovnat Athlon 64 s Athlonem XP na stejné frekvenci a se stejnou cache. To nám umožňuje posoudit kvality nového jádra. I když stále nejsou tyto výsledky konečné. AMD ještě může přidat podporu pamětí DDR400, zrychlit některé části procesoru atp. Hammer je ještě stále ve vývoji, i když uvedení klepe na dveře.
Cíl AMD je prostý udělat špičkový procesor. Výsledky hovoří jasně - kladem jsou bezkonkurenčně nízké latence při práci s paměti a vhod přijde i obrovská cache. Samotné jádro K8 je zhruba o 10 % rychlejší než jádro K7 (ve variantě Palomino/Thoroughbred), do toho se nepočítá ani technologie x86-64 či SSE2. Tyto možnosti využije procesor později. Nejvíce procesor zazářil v renderovacích programech.
Teď zbývá jediná otázka a myslím, že to je také největší problém se kterým si lidé v AMD lámou hlavu - jak vysoké frekvenci se jim povede dosáhnout?
Minimem je 2 GHz, tato frekvence je nutná, aby se Hammery staly konkurenčně schopné vůči P4kám, které stále AMD frekvenčně utíkají. Cílem AMD je určitě se dostat s frekvencí na 3 GHz, aby mohla v závěru roku konkurovat 4 GHz Prescottu.
Úspěch AMD stojí a padá na dvou věcech - kolik procesorů vyrobí a na jaké frekvenci. Zde je začátek a konec Hammerů.
Zdroj: X86-Secret.com
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Btw, chvalit sa tym, ze za svoju karieru som spalil 4 procesory, no ehm, ehm, hlavne to zvalit na vyrobcu.
vite co udelam az vsichni utecete od K7 - koupim si za 3kkc Bartona na 2600+/133FBS(266DDR)
Možná to bude tím, že je provozujete bez chladiče :o))))))
(Alebo sa len teraz mylim, ze to je ten win, ktory vyjde asi o rok-dva?)
BTW mit procesor od nadsencu nevadi, ale treba jezdit v aute od nadsencu je uz zivotu nebezpecne ...
" ... kde si clovek odkrouti svych 8 hodin ... " to si pletes to bylo tady a za komousu ...
Hloupy Ivane, kecas to tady bud z blbosti (lepsi pripad) nebo za penize Intelu (horsi pripad).
Athlon 64 budou stát stejně jako dnešní procesory - 200 - 600 USD, Athlon 64 Paris nekde kolem 100 - 200 USD a Opterony kolem 1000 USD a vic.
Procesory budou v retailu k dispozici až v druhé polovině roku 2003, v první polovině se objeví asi jen v OEM a to jen velmi omezeně. JD
Nikde není ani zmínka o původu těchto grafů, přece to není zas takovej problém, nebo se za to stydíte??
Pentium bylo docela uspesne (i presto ze prvnich par kusu za urcitych oknosti se seklo pri deleni asi na dvacatem desetinem miste, a navic ti tento procoser zdarma vymenil (proc?)). PentiumIII? jake problemy mas konkretne na mysly? A asi zapominas ze intel (na rozdil od amd) ty procesory skutecne vymyslel ...
Tech osm hodin nijak nesouvisi s minulym casem. Takova situace je v kazdem velkem podniku.
A i nadsenci muzou delat veci profesionalne.
A k tem 64bitovym OS, linuxy uz takove jadro maji (v.2.4.19rc1 x86-64)
Jsem zastancem AMD, takze mam radost z toho ze 1,4 od AMD natrhne prdel 2,0 od Intelu, svedci to o vymakany technologii (kdyby to bylo obracene, asi bych z toho radost nemel, ale uznal bych, ze to maj vymakany). Mam i radost z toho ze je to zrovna porovnani techto frekvenci, protoze si nedokazu predstavit rozdil mezi 3 a 4 gigovym procesorem....
Urcite sem chtel jeste neco dodat, ale uz sem to zapomel ;-)
Prinos dusevniho vlastnictvi firmy DEC se projevi tak za 2 roky, kdy budou uvedeny nove procesory IA64 s nekterymi technologiemi a za pomoci vyvojaru z alphy.
Co se tyce 8 hodin, tak neplati to jen pro velke, na tom moc nezalezi, jde spise o povahu prace, tedy urednici, radovi zamestnaci atd urcite jo, ale o sve spickove vyvojare pecuje kazda firma mnohem vice, a stejne tak jim dava prostor pro creativitu, atd. ...
-jen neco zkousi a chladic drzi rukou nebo nenasadi vubec, protoze jeho test prece bude trvat jen par vterin...
-nasadi chladic obracene, myslim tim ze ho otoci o 180° a chladic pak nedoleha
-v nekterych pripadech muze dojit k poskozeni pri pouziti prilis poddimenzovaneho chladice, ale spise dojde jen k zatuhnuti....
to same se da rici o olamanych hranach... to se da udelat jen pri otaceni, naklaneni a jinych neprirozenych operaci s chladicem, pri normalnim nandavani se to nestane... a ze sem uz nasadil a sundal 100vky chladicu...
takze reci o samovzniceni AMDcka nebo se samorozpadajicim jadru muzou sirit akorat lamy a ti, co se snazi poskodit AMD.
P.S.: nejsem placenj AMDckem :-)
njn, nectes, nevis, neznas mapu :-)
Asi ti zkazim radost, ale intel ma delsi dobu procesory, ktere pri 1GHz natrhnou prdel 2xsmp 2GHz od amd ... ;)
Jinak nevidim duvod proc mas radost z toho, ze procesor od amd ktery je pomalejsi nez od intela, bude drazsi nez ten od intela ...
Ano taky si myslim ze MS nikdy cisty x86-64 OS delat nebude, protoze tahle platforma nema budoucnost (to koneckoncu naznacuje i samotne amd (amd (spolu s transemntou) ma v planu pripravit novy zpetne nekompatibilni vliw procesor, otazkou je jestli do te doby amd (diky srandickam jako x86-64) nezkrachuje)). Na druhou stranu MS uz ma hotovy (a na dalsich se pracuje) jiny cisty 64bit OS, konkretne pro IA64, a miri sim jednak na servrovy trh (Win2000 server 64 LE, Win .NET server), tak i na trh desktopu (WinXP 64).
64bitu samo o sobe neznamena zadne zvyseni vykonu, pouze rozsiruje adresovatelny prostor. Ale intel pri tehle (zasadni) situaci prechazi i na moderni architekturu (ia64) ktera ma budoucnost a prinasi vykonovy uzitek. AMD opet zvolilo zastaralou x86 architekturu, bez vazne budoucnosti a vykonostniho potencialu.
A to uz nehovorim o tom, ze Newisys ma pripraveny demo system pre Hammer na frekvencii 5Ghz... Hovori sa o roku 2005, kedy by mal byt tento system "vypusteny"...
Navyse koncom roka ma byt oficialne uvedeny Hypertransport 2.0 s prenosom 20 GByte/s po jednom 16bit HT kanali... HT1.0 ma 6.4GB/s... Na vyuzitie tejto vymozenosti staci malo modifikovane jadro Hammer a aj malo modifikovany chipset.. Doska moze ostat ta ista... Rovnako ostane rovnaka patica..
Prenos dva kanalu kazdy po 20Gbyte/s je praktickym minimom na riadenie jadrovej elektrarne,co je jedina aplikacia, na ktoru dnesne cislicove pocitace nestacia... Opteron ma 3 kanaly... Teda testovany 64 bit. Duron nebude nikdy nasadeny voci P4 3Ghz ale voci Celeronom... A na ne ma uplne v pohode...
K marketingu AMD... Hector de Jesus Ruiz, to AMD uz naucil.. Vid sutaz o Athlon64 zrebovana okolo 2.4.2003, najnovisie sutaze: Kto kupi 10 Athlon XP in box od oficialnych partnerov AMD, ten bude zaradeny do zrebovania o nakladiak/dodavku na prevoz CPU... Kto tak urobi v severnej Amerike dostane ku kazdym 10 ks Athlon XP in Box 1 ks Athlon XP neboxovany...
Takze reklama funguje... Je fakt, ze UMC zdrzalo AMD vo vyrobe.. Uz je konecne pripravene na vyrobu Athlon XP (Barton) a mozno aj Hammer, ale priprava trvala 12 namiesto 5 mesiacov..
Navyse este aj IBM bude vyrabat CPU pre AMD...
A aby toho nebolo dost Fab 25 v Austin-e, ktora do polovice roku 2002 vyrabala CPU vyraba uz len Flash pamate, ale v januari 2003 zvyslia vyrobu flash pamati v celom koncerne AMD o 200%... Takze AMD nevykrvaca, len tak lahko a nabvyse bude schopna plnit poziadavky trhu v kategorii objem.. Len vyroba u UMC zvysi kapacitu vyroby CPU o 600%....
To, ze 64bit neprinese zvyseni vykonu me pobavilo. 64bitove instrukce zpracovavaji 2x tak vetsi mnozstvi dat za stejnou dobu jako 32bit, takze narust vykonu urcite bude (tim nechci rict, ze dvojnasobny, to ne).
Ano, o spickove vyvojare pecuje kazda firma, ale atmosfera v malem 10ti clennem tymu a mnohonasobne vetsim bude diametralne odlisna.
Microsoft nikdy system ciste pro x86-64 delat nebude, ne z toho duvodu, ze by tato platforma nemela budoucnost (coz si nemyslim), ale ciste z duvodu obchodniho. Bezne operacni systemy se nevyplati sit na miru nejake jine platforme nez x86. Tedy ani na platformu, ktera zabira v beznem verejnem segmentu nekolik desitel procent. Uz to, ze Microsoft prinasi do techto systemu podporu x86-64 svedci o tom, ze tato technologie ma co nabidnout.
IA64 je trosku jina situace. Tady se chce Microsoft vyvest s Intelem do sveta serveru. Casy systemu s procesory alpha s WinNT jsou uz davno tytam a Microsoft si toho je vedom. Stale vice spickovych serverovych systemu bezi na UNIXech.
Ano 64bit muze dosahnout o neco vyssich vykonu, diky tomu ze dokaze zpracovat vice dat, jen ze to jen za urcitych okolnosti, a tyhle okolnosti v praxi nenastavaji. U celociselne aritmetiky je 32bitu maximalne dostacujici, vetsinou az zbytecne moc, vetsinou bohate dostacuje 16bit. Ppokud je potreba pocitat s vetsimi cisli pak je vyhonejsi pouzit veci jako fpu, mmx ci sse, pokud potrebuje zpracovat vice mensich cislel nejednou pak je idelani neco jako mmx a sse. V praxi se tedy celociselne 64bit aritmetiky prakticky vubec nepouziva.
A kdo rika ze uvnitr velke firmy nemuzou pracovat v malem deseti clennem tymu?
No pocinani MS je vcelku pochopitelne, a je tak trochu predezvou toho co jem uz parkrat rikal, pokud x86-64 prezije, tak jeste dalsich 10 let se tu budeme patlat s 16/32/64bit zastaralima programama. Co se tyce IA64 tak MS pro nej nedela jen servrve OS, ale i klientske (viz WinXP Pro 64bit.ed.).
Nastesti ze nedelas v temeline, to uz by nam davno spadl ...
Ty jsi tu instrukcni sadu vzal hodne hopem. Krome instrukci pro matematicke vypocty v pevne a plovouci radove carce jsou i dalsi, napriklad pro praci s pameti a pravy ty tezi hodne z sirsi architektury.
Ano pokud rozdelis lidi do mnoha malych kolektivu, musis mezi nimi vytvorit taky urcitou hierarchii a prave ta je jadrem veskerych svaru (znam to z praxe, z vysokych skol (nejen z pohledu studenta) a ted i z mezinarodni korporace).
2JDudek : ja francouzsky umim