Nahá pravda: Athlon 64 a Opteron |
autor: Dudek Jan , publikováno 20.12.2002 |
Je to téměř rok, co jsem psal první informace o procesoru s kódovým označení ClawHammer a SledgeHammer. V té době už bylo o nových procesorech známo poměrně hodně informací a všichni se těšili na podzimní uvedení těchto procesorů. I představitelé AMD mě tehdy ujišťovali, že se nový procesor objeví na trhu do letošních vánoc. Jak si ale můžete všimnout, vánoce klepou na dveře, avšak "pultových" procesoru x64 se stále nemůžeme dočkat. Pravdou však zůstává, že AMD aspoň dala k dispozici všechny informace, o tomto "fantómovi" mezi procesory.
I přes všechny odklady je ale více než pravděpodobné, že se procesoru nakonec dočkáme tento rok. Ono vlastně AMD už nic jiného nezbývá, protože architektura K7, přes své kvality, je jednou nohou "ve zralém věku" a Intel tlačí na pilu svými stále zdokonalovanými P4-kami (např typy s 800MHz FSB). I když AMD vydá svou novou řadu procesorů v první čtvrtině příštího roku, je jisté, že Hammery nebudou mít takový úspěch jako kdyby byly uvedeny o 6 až 9 měsíců dříve. Vězte, že v létě 2002 by byl úspěch nepochybný (a hlavně by mohlo aktivně začít "obracení na víru Athlona 64").
Možné scénáře úspěchů Hammeru v závislosti na době uvedení
první polovina 2002 |
drtivý úspěch! AMD by možná získalo až 40% trhu s procesory a roční technologický náskok nad Intelem |
druhá polovina 2002 | drtivý úspěch! AMD by nejspíše získalo velký podíl na trhu a konkurenční výhodu nad Intelem |
první polovina 2003 - nejpravděpodobnější scénář | velký úspěch a slušná technologická výhoda nad Intelem, zejména v oblasti serverů |
druhá polovina 2003 | AMD by mohlo jakž takž konkurovat vylepšenému procesoru P4 Prescott, ale jen svými špičkovými modely |
první polovina 2004 | AMD by sotva Hammery porazilo procesory P4 Tejas, pravděpodobně by firma bojovala o přežití |
Bohužel, dosud AMD Hammery neuvedlo, takže ani ovací nebude tolik. Pokud ale AMD vše splní, tak jak bylo nalinkováno, v některých ohledech sklidí velký úspěch, i když nevydrtí Intel ve všech segmentech jak se předpokládalo.
{mospagebreak title=Athlon 64 vs. Opteron}Na jaro AMD připravuje dvě verze procesorů: desktopový Athlon 64 a serverový Opteron. Který bude mít větší úspěch? Odpověď je nasnadě - Opteron. Už teď mu hrají všechny věci do karet. Jsem si například jist, že tento procesor hodně zatopí Itaniím, které při své mohutnosti a ceně nebudou moci konkurovat Opteronům - zejména v serverech nižší a střední třídy. O Opterony vyjádřilo zájem i mnoho firem ze světa super-počítačového světa. S AMD chce spolupracovat Sun, který bude dělat s Opterony celou jednu řadu serverů. Dokonce už je jasné, že do svých serverů použije Opterony i Dell. Za všechno také mluví fakt, že v roce 2004 plánuje IBM dokončení nejvýkonnějšího počítače světa, který bude postaven na 10 000 Opteronech.
Dalším velkým plusem pro Opteron je relativně snadná optimalizace programového kódu na x64, díky čemuž podporu AMD vyjádřily takové firmy jako IBM (divize tvořící software pro korporace) nebo SAP. Přestože je podniková sféra velmi konzervativní, tak si dovoluji tvrdit, že právě zde bude mít AMD se svou novou generaci procesorů největší úspěch, který oslabí pozici Intelu (v oblasti, kde se úspěch AMD neočekával) a konečně přinese AMD peníze.
Athlon 64
Athlon 64 si získá hromadu příznivců, ale úspěch nebude tak velký jak se ze začátku tohoto roku předpokládalo. Největší čáru přes rozpočet AMD udělal Intel oznámením, že do poloviny příštího roku uvede Pentium 4 s 800 MHz FSB a čipsetem i865PE (Springdale PE) s podporou dvoukanálové paměťové sběrnice a pamětí DDR 400. Díky tomu Intel překoná největší výhodu Athlonu 64 - integrovaný jedno-kanálový paměťový řadič. AMD se sice snaží na tento krok odpovědět podporou DDR400, ale jeden kanál je málo. Ve hrách budou procesory Intel nejspíše rychlejší než konkurenční Athlony. Ty zase budou silně profitovat v animačních programech, kompilaci programového kódu a u kancelářských aplikací. Do pracovních stanic bude Athlon 64 ideální, ale levné P4 2,4 GHz s 800 MHz FSB se mohou nebezpečně pro AMD "zabydlet" v domácnostech. Pokud to vezmeme kolem a kolem, tak pokud si odmyslíme 64-bit technologii, zjistíme, že Athlon 64 bude jen trochu rychlejším Bartonem s větší cachí a podobnou propustností pamětí. Pokud Athlon 64 budeme porovnávat s Bartonem (400 MHz FSB) a dvoukanálovým čipsetem nForce 2, tak hrách se výkonnostně nebude nijak razantně lišit. Mezi herními nadšenci, tzv. enthusiastics nebude Athlon 64 jasnou volbou a budou možná radši kupovat Pentia 4.
Největší úspěch budou mít v desktopech kuriózně Opterony, přestože pro tuto oblast nejsou určeny. AMD plánuje jednoprocesorové pracovní stanice, které si pravděpodobně budou kupovat i herní nadšenci. Přestože budou tyto procesory a počítače s nimi velmi drahé, tak budou poskytovat ve hrách neuvěřitelný výkon. Integrovaný řadič s dvoukanálovou paměťová sběrnice a podporou DDR400 bude poskytovat obrovskou propustnost kolem 6,4 GB/s, čemuž se ani 865PE či 875 (Canterwood) nebudou moci vyrovnat. Počítač s Opteronem v kombinaci s GeForceFX či ATI R350 bude představovat "ultimátní" herní stroj (cena 80 000 - 100 000 Kč, což je také plánovaná cena).
Pak je ještě ve hře "odlehčený" Athlon 64 s 256 KB L2 cache, který se bude výkonnostně velmi podobat klasickým Athlonům s rychlejší FSB. Nesmíme zapomenout, že architektonicky jsou Hammery starší řadě K7 velmi podobné. Hammery jsou vlastně takovým "hodně vylepšenou" verzí K7 obohacené o 64-bity. Bude se jednat o skvělý a pravděpodobně i levný procesor do kanceláře, kde nahradí starší Athlony XP.
Ze všech nových procesorů bude mít největší úspěch Opteron, který v podnikové sféře má velké šance a pravděpodobně i v desktopu, i přes svou vysokou cenu. Athlony 64 si určitě získají příznivce, ale jejich úspěch nebude tak velký, jak se očekávalo.
{mospagebreak title=Souboj technologií: 64-bity vs. HyperThreading}Marketing, to je ta nejdokonalejší počítačová technologie vůbec. Ano, díky marketingu se o každé technologii. byť je sebe nepotřebnější dozvídáme v tom nejlepším světle. Dovídáme se kolik procent výkonu přinese navíc či jak vám otevře dveře do středu digitálního světa :) Platí to všude, u výrobců grafických čipů (viz. cinematické renderování á la nVidia), u výrobců PCB (stříbrné PCB zlepšující chlazení á la Triplex) a také u výrobců procesorů, kde se dozvídáme o úžasných technologiích QuantiSpeed či NetBurst, které vám urychlí surfování na Internetu nebo přehrávání DVD.
Ale pojďme k věci. Na mušku jsem si vzal porovnání stěžejních technologií Intelu - HyperThreadingu a AMD - 64-bit. Obě dvě technologie jsou, dalo by se říct, převratné, ale mají také své mouchy o kterých marketingové oddělení obou procesorových velkovýrobců mlčí.
HyperThreadingu patří budoucnost, zpracovávání dvou vláken naráz je základem multitaskingu a budoucnost patří aplikacím, které budou spolupracovat paralelně. Ale pozor, HyperThreading je technologie v plenkách, která příliš do Pentia 4 nepatří, protože tento procesor pro tuto technologii nebyl konstruován (nebo jen částečně). Přínos tady je, ale není nijak zázračný a HyperThreading je lehce nekompatibilní s některými staršími aplikacemi. Pro tuto technologii nastane chvíle uvedením procesoru Intel Nehalem (osmá generace procesorů Intel), který bude postaven na zpracovávání několika programových vláken. HyperThreading bych přirovnal k anti-aliasingu, který v prvních kartách mohl být použit jen částečně, ale časem s příchodem nové generace čipů se dostal na vyšší úroveň (a byl pak i mnohem využitelnější). Také nesmíme zapomenou, že HyperThreading bude mít možná ve svých procesorech i AMD, protože ho má už několik let patentovaný.
Co to je 64-bitový procesor? Všichni to skloňují v mnoha pádech, ale obecně se příliš netuší, co to přesně znamená 64-bitový procesor. Je to takový procesor, který vyhovuje několika specifikům, které mu dávají předpoklady k práci s 64-bitovými celky dat. Jedním z takových specifik je například šířka datové sběrnice, max. adresovatelný paměťový prostor či rychlejší zpracování (za menší počet cyklů) velkých celků dat než 32-bitové procesory. Paradoxem je, že například nové 686 a 786 procesory, které jsou sice 32-bitové, ale mají některé specifika 64-bitových procesorů jako je 64-bitová datová sběrnice a naopak podle jiných hledisek první Itanium není plnohodnotným 64-bitovým procesorem.
Potřebujeme 64-bitové procesory, tak jak nás AMD přesvědčuje? Dospěl software do stádia, kdy je 64-bitů nutností a zrychlí se nějak výkon procesorů přechodem na 64-bitů? Abych odpověděl na několik těchto otázek, tak si musíme ujasnit, proč jsou Hammery 64-bitové. Důvod je velice prostý. AMD je naproti Intelu chudá firma, která si nemůže dovolit vývoj několika druhů architektonicky odlišných procesorů jako Intel (viz Itanium, Pentium a chystané "Mobilium"). AMD chce proniknout do světa podnikových serverů a super-počítačů, kde jsou 64-bity nutností. Proto byl nucen vyvinout nový procesor, který uspokojí jak potřeby podnikové sféry, tak i běžného uživatele. A povedlo se! Hammer je perfektně architektonicky vyladěný procesor, který má kvality Itania, ale přitom postrádá jeho mohutnost a zápory, jako špatná zpětná kompatibilita se světem 32-bitů.
Díky AMD si mohou 64-bity "užívat" lidé na desktopech. Ale pozor, přesto, že užitečnost 64-bitových procesorů v serverech je neoddiskutovatelná, tak v desktopech jsou 64-bity nepotřebné. Veškeré osobní počítače si v několika následujících letech s 32-bitovými procesory vystačí. Práce s velkými objemy dat zatím není zde potřeba. Přes jakkoliv lehkou portaci programů na technologii AMD x86-64, se v následujících letech nedočkáme toho, že všichni výrobci softwaru začnou dělat dvě verze softwaru pro Intel 32-bit a AMD 64-bit. V serverech je to možné, protože se daný software ladí přímo na danou "mašinu" (tam je lehká portace programů pro AMD velkou výhodou), ale ne ve světě kdy se jeden softwarový produkt dělá na milióny počítačů.
Přesto je budoucnost počítačů 64-bitová. Ví to Intel, ví to AMD. Práce s 64-bitovými celky dat je důležitá například v software rozpoznávající řeč či ve hrách na pomezí reality. Software na 64-bity bude, když Intel začne vyrábět s podporou této technologie i ty nejlevnější Celerony. Toho se dočkáme nejdříve v roce 2005 a to bude také rok, kdy začnou 64-bity nastupovat.
Díky 64-bitům se zrychlí práce s velkými celky dat o několik jednotek až desítek procent, když bude aplikace správně naprogramovaná a také se zvětší maximální adresovatelný paměťový prostor. Běžný 32-bit může adresovat maximálně 4 GB dat (tzn. že můžete mít v počítači maximálně 4 GB RAM), což dnes i v následujících letech bude stačit, ale vězte, že po roce 2005 už bude velká RAM nutností. Kuriózní je, že ani Hammer není plně 64-bitový a podporuje pouze 40-bitové fyzické a 48-bitové virtuální adresování. Ve formě reálných dat to znamená, že Hammer může adresovat 1 Terabyte fyzicky a 256 Terabyte virtuálně.
Procesor | Max. adresovaný prostor | |
8 bit | 256 B |
256 B |
16 bit | 64 KB |
65336 B |
32 bit | 4 GB |
4,3 * 109 B |
64 bit | 16 EB |
1,8 * 1019 B |
128 bit | 281 474 796 710 656 YB |
3,40 * 1038 B |
A kde mají pravé 64-bity hranici? Procesory mohou adresovat 16 Exa Bytů, což je 16 000 000 000 GB dat, to by mělo bohatě stačit na dalších 100 let, proto je možné, že 128-bity se běžného využití nedočkají, byť už některé procesory dneška by se částečně dalo označit za 128-bitové - Transmeta Crusoe.
AMD udělala skvělý tah při přechodu na 64-bity a bude z toho profitovat v serverové oblasti, ale v běžných desktopech je hlavní výhoda procesorů v integrovaném paměťovém řadiči, kde v dvoukanálové variantě nebude mít konkurenci.
{mospagebreak title=Shrnutí zásadních fakt o procesorech Athlon 64 a Opteron}Jméno
Procesory osmé generace neboli K8 nesly kódová označení SledgeHammer (serverová verze) a ClawHammer (desktopová verze). V konečné fázi dostal SledheHammer oficiální obchodní název Opteron a desktopový ClawHammer byl pojmenován Athlon 64. Obě jména si dobře zapamatujte, v budoucnu je budete hodně používat.
Datum uvedení
Oficiálně je uvedení procesorů plánováno na první polovinu roku 2003, což je termín, který by AMD mohlo dodržet, jelikož už sampluje Hammery od poloviny roku 2001. V prvním kvartálu se plánuje vyrobit první třistatisícová várka Opteronů na frekvencích 1,4 GHz a 1,6 GHz. V druhé čtvrtině se vyrobí od půl do miliónů Hammerů, mezi kterými by měly být i první Athlony 64 určené pro prodej. Až od poloviny příštího roku bude mít AMD dostatečné množství procesorů, kterými bude moct aspoň částečně nasytit trh.
Reálně se Athlony 64 a Opterony objeví v obchodech v polovině příštího roku, ale budou představovat poměrně nedostatkové zboží podobně jako Thoroughbredy. Na pultech našich obchodů si je reálně budete moct koupit až ke konci roku 2003. My i AMD vám můžeme zaručit, že už si Hammery koupíte jako milý dárek pod stromeček na příští vánoce.
Oficiální uvedení procesorů bude pravděpodobně někdy v období březen či duben, jako nejpravděpodobnější se zdá období CeBITu. Bude se však jednat pouze o papírové uvedení, protože procesorů nebude tolik, aby jimi bylo možno nasytit trh.
Startovací frekvence
Startovací frekvence Opteronu bude 1,4 a 1,6 GHz. Během roku se ale tato frekvence zvýší na 2,6 GHz, možná ještě výše. Desktopové Athlony 64 budou startovat na 2 GHz a frekvence se do konce roku bude zvyšovat podobně jako u Opteronů na 2,6 GHz či výše. Vše bude záležet na tom jak dobrou bude mít 0,13 mikron technologie ve spojení se SOI výtěžnost. Pokud AMD bude mít štěstí, tak je možné, že se dočkáme 3 GHz. Architektura i výrobní proces to teoreticky umožňují.
Varianty
Variant bude poměrně hodně, ale reálně se budeme setkávat jen s třemi. Pro obyčejné uživatelé bude nejběžnější ze začátku jen Athlon 64 s 1 MB L2 cache, protože Opterony se pravděpodobně nebudou prodávat samostatně. Měla by se objevit i low-end verze, která by měla nahradit stávající dosluhující řadu Athlonů XP.
Variantů procesorů Hammer
Jméno | Velikost L2 cache | Počet HT linků | Poznámka |
Opteron MP |
1 MB |
3 |
Pro 4 - 8 procesorové servery |
Opteron DP |
1 MB |
3 (všechny zapnuté?) |
Pro dvou procesorové servery |
Opteron |
1 MB |
3 (všechny zapnuté?) |
Pro pracovní stanice |
Athlon 64 |
1 MB |
1 |
Pro high-end desktopy |
Duron 64 (?) |
256 KB |
1 |
Low-end verze. Datum uvedení neznámo |
Za nejzajímavější lze podle mého názoru považovat Opteron pro jednoprocesorové systémy. Bude se jednat o výkonově nedostižný procesor.
Packaging
AMD se poučila s předchozích chyb a zvolila formát microPGA s heatspreaderem á la Pentium 4. Volba je to v každém ohledu výtečná, ale pravděpodobně to bude znamenat i konec otevírání procesorů pomocí spojování L můstků. Přesto je možné, že otevření násobiče bude možné pomocí spojení pinů.
Heat Spreader je dobrá volba, protože procesory budou odolnější vůči mechanickému poškození a také budou lépe reklamovatelné.
Athlony budou mít 754 pinů, které budou naletovány do PCB, kteér známe z Athlonů XP (přesný název packgingu je micro Orgranic Pin Grid Array - uOPGA). Opterony budou mít 940 pinů v keramické destičce (podobně jako staré Athlony) a budou baleny v micro Ceramic Pin Grid Array - uCPGA.
Instalace
Bude o mnoho snadnější než u Athlonů, kdy se většina uživatelů "bila" s upínací sponou. Dokonce AMD připravilo několik variant uchycení procesoru. Zůstala jak varianta se sponou, tak se objeví i mechanismus podobný uchycení chladiče u Pentia 4. Možná se objeví i možnost zašroubování chladiče k desce jak jsme viděli u úplně prvních systémů s tímto procesorem.
Tepelná ochrana
Stejná jako u Pentia 4 - dvojí. Při první větším zahřátí by se měl procesor zpomalovat pomocí prázdných cyklů a pokud se dostane až na určitou kritickou mez, tak se procesor má úplně sám odstaví. Spolehlivost by měla být téměř 100 %, ale i zde platí - doma to radši nezkoušejte.
Technologie navíc
Athlon 64 a Opteron se bude chlubit podporou technologie x86-64, což znamená, že procesory dokáží pracovat lépe s 64-bitovými daty (či datovými celky), ale přitom je zpětně kompatibilní na 32-bity (neemuluje 32-bitový kód jako Itanium). Hammery jsou hybridní procesory, které mají umožnit hladký přechod mezi 32 a 64 bitovým světem. Pokud je kód optimalizovaný, dokáže jej procesor rychleji zpracovávat.
Další novinkou je podpora instrukční sady SSE2 plus ještě nějaké další instrukce navíc. Znamená to, že Athlon 64 poběží rychleji v programech optimalizovaných pro Pentium 4 než klasický Athlon.
Největší vymožeností je pravděpodobně integrovaný paměťový řadič, se kterým jsme se v procesorech nesetkali. Opět ale říkám, že nejzajímavější bude dvoukanálový řadič Opterona, který nebude mít dlouho konkurenci. Opteron bude do příchodu Nehalema asi nejlepší procesor na hraní her (možná i po něm).
Poslední velkou novinkou je napojení procesoru na HyperTransport sběrnici, která má v případě Athlonu 64 propustnost 3,2 GB/s každým směrem (celkem tedy 6,4 GB/s). Opteron má 3 HT linky a celkovou propustnost 19,2 GB/s. FSB jako takové prceosor nemá, pokud bereme sběrnici v procesoru, tak ta bude pracovat na frekvenci procesoru.
Přetaktování
Touto otázkou si lámu hlavu už několik let od prvních zmínek o Hammerech. Podle všeho to půjde, protože výrobci desek uvádějí, že jejich desky budou mít možnost přetaktování. Ale jak moc tyto procesory půjdou přetaktovat či jestli budou mít otevřeny multiplikátor, se neví. Otázkou zůstává FSB sběrnice, která nyní už prakticky neexistuje. Přesto musí být určitý krystal (neboli zdroj frekvence), který procesor "rozhýbe". Na prvních deskách pro Hammera se objevily tabulky s FSB frekvenci 200 MHz, ale výrobci desek uvádějí ve svých dokumentech FSB 800 MHz (jedná se o frekvenci HT linku mezi procesorem a AGP bridgem).
Přesto ale určité násobení frekvence je nutné, protože první kousky Hammerů pracují s frekvencí dělitelnou 200 MHz a budou i v následujících měsících "skákat" po 200 MHz. Je tedy velmi pravděpodobné, že výchozí frekvence podle, které se bude násobit frekvence procesoru bude 200 MHz.
Cena + celkové náklady na sestavu
V kuloárech proběhly informace o tom, že Opterony budou stát kolem 1000 USD za kus (ze začátku možná i více) a celý multiprocesorový server půjde sehnat do 25 000 USD. Časem by se měla cena snižovat. Do konce roku by měla stát pracovní stanice s jedním Opteronem na frekvenci 2,2 - 2,6 GHz do 3 000 USD (tedy 90 000 Kč).
Athlony 64 s 1 MB L2 cache se nebudou od klasických špičkových Athlonů XP cenově příliš lišit. Cena za první kousky by neměla překročit 500 USD. Pokud se objeví Hammery s 256 KB L2 cache, tak nebudou stát více než 100 - 200 USD. AMD se určitě bude ze všech sil snažit, aby jejich procesory byly vůči Intelu silně konkurence schopné.
Systém s Athlonem 64 nebude cenově náročný, protože desky budou levné díky čtyřvrstvým PCB. Desku seženete i v cenové relaci kolem 4000 - 5000 Kč bez DPH. Velkou neznámou zůstává cena desek pro Opterony. Pravděpodobně bude vyšší díky dvojkanálové paměťové architektuře.
Upgradovatelnost
AMD se bude dané patice držet několik následujících let. Nebudou se dělat žádné rošády jako SlotA/SocketA nebo Socket423/Socket478. Jedinou otázkou je, jak to bude s paměťovými moduly? První generace Hammerů bude podporovat paměti PC1600, PC2100, PC2700 a možná i PC3200. V příští generaci Hammerů, které budou vyráběny 0,09 mikron/SOI technologií a budou mít nový DDR-II řadič. Patice bude stejná, ale jak to bude s zpětnou kompatibilitou paměťového řadič?
Hammer "další generace" na 0,09 mikron
Jméno | Kódové označení | Poznámka |
Opteron MP |
Athens |
Pro 4 - 8 procesorové servery |
Opteron DP |
Troy |
Pro dvou procesorové servery |
Opteron |
Venus |
Pro pracovní stanice |
Athlon 64 |
San Diego |
Pro high-end desktopy |
Duron 64 (?) |
? |
Low-end verze. |
Následující benchmarky vycházejí z informací AMD o výkonů procesorů Athlon 64 a Opteron. Jedná se o teoretické benchmarky vypovídající o hrubé síle procesorů, na druhou stranu od těch praktických, které jsou uvedeny dále v článku jsou tyto výsledky spojeny s Athlony 64 na frekvencích, na kterých se budou prodávat
SpecInt2000 - base
-
Opterony/Athlon 64 mají velmi silné ALU jednotky. Hammer 2 GHz je stejně dobrý jako 3,2 Pentium 4 v celočíselných operacích.
SpecFP2000 - base
-
FPU není tak silné jako ALU, přesto jsou 2 GHz Hammery na úrovni 3 GHz Pentia 4.
Sandra 2003, Memory benchmark, Buffered
-
Paměťová propustnost určitě zajímá všechny hráče počítačových her. Výsledky udávají, že Athlon 64 s jedním paměťovým kanálem bude na podobné úrovní jako Granite Bay či úplně první Springdale s 533 MHz FSB. Přesto se jeho výkon nebude moct rovnat Springdalu PE či i865PE s 800 MHz FSB.
-
Opteron s dvěmi paměťovými kanály bude bezpochybně králem procesorů. Pokud budou běžně dostupné Opterony i pro desktop, tak bude mít Intel co dělat.
Německý časopis c´t měl jako první možnost otestovat Athlona 64 s 1 MB L2 cache na frekvenci 1,2 GHz, což jak sami víte, je hluboko pod zmiňovanou startovní frekvencí 2 GHz. Přesto výsledky benchmarků hodně vypovídají o výkonu procesoru. Testovaný Athlon 64 byl porovnáván s Athlonem XP na stejné frekvenci a Pentiem 4 na 2,2 GHz (400 MHz FSB a 512 KB L2 cache). Hodně zajímavé budou porovnání s Pentiemi na 533 MHz FSB či dokonce s 800 MHz FSB, které budou mnohem reálnější (byť třeba na nižší frekvenci), protože v době uvedení Hammeru nějaké Pentium 4 2,2 GHz se už nebude prodávat.
V příští týden obdrží stejný sample i nás partnerský server www.xbitlabs.com, takže se vám budeme snažit přinést exkluzivní informace pokud to bude jen možné.
3DMark 2001
-
Athlon 64 je na stejné výkonnostní úrovni jako Pentium 4 2,2 GHz. Paměťový řadič hraje svoji roli, protože 3Dmark je velmi závislý na propustnosti pamětí a naopak zase Pentium 4 zaostává z důvodu nízké frekvence FSB - 400 MHz.
Commanche 4
-
Athlon 64 opět srovnává s Pentiem 4 krok díky paměťovému řadiči, který je právě v Commanchovi nejvíce viditelný, ale na druhou stranu díky jednomu kanálu není nárůst nijak ohromný. Opteron by v podobném testu Pentium 4 úplně deklasoval. Mohl by dosáhnout i 50 fps.
Quake III Arena
-
Quake III je snad na pamětech nejvíce náročný benchmark a proto se zde nejvíce projevuje výkon paměťového řadiče. Na druhou stranu není rozdíl nějak výrazný a proto si myslím, že právě Pentia 4 s 800 MHz FSB budou v takových testech jako je Quake III Athlon 64 docela "ničit" (zejména i875).
Cinema 4D
-
Zde se projevuje to co jsem napsal více, Athlon 64 bude skvělý v aplikacích, kde bude potřeba "poctivé" počítání jako rendering, proto v Cinema 4D kraluje. Athlonu 64 1,2 GHz by se mohlo vyrovnat až Petium 4 2,53 GHz.
Cinema 4D (Raytracing)
-
V raytracingu je na druhou stranu zase lepší Pentium 4, pravděpodobně díky vyšší frekvenci.
Povray 3.1
-
Opět Raytracing je spíše doménou Pentií 4- Zde se příliš Athlony 64 od původních XPček neliší.
DivXu 5.0.2
-
Athlon 64 je na tom velmi dobře, ale Pentium 4 nedeklasuje. Přesto je výkonnostní nárůst oproti starému Athlonu XP značný. Může za to lepší propustnost pamětí a také 1 MB L2 cache. (nižší výsledek je lepší)
Xvid
-
Další test rychlosti převodu videa. Pentium 4 vyhrálo o chlup před Athlonem 64. Velká cache a rychlý přístup do paměti se ve výsledcích promítl.
kompilace kernelu Linuxu
-
kompilace jde Athlonu 64 skvěle díky obrovské L2 cache. Při kompilaci kódu kompilátorem od AMD budou výsledky ještě lepší.
Sysmark 2002
-
Nejkontroverznější benchmark poslední doby, který jasně zvýhodňuje Pentia 4. Přesto se díky SSE 2 a velké cache povedlo Athlonu 64 troschu srovnat výsledek. Ale optimalizace přímo na Pentium 4 dělá své. Apelujeme na všechny časopisy ať netesují Sysmarkem 2002. Neodpovídá skutečnosti.
Athlon 64 a Opteron klepou na dveře, tedy doufáme, že klepou. Podle všeho to ale vypadá, že by se AMD mohlo povést uvést na trh aspoň několik set tisíc těchto procesorů a nám, běžným uživatelům tyto procesory začít prodávat do konce roku 2003. Je velká škoda, že AMD se s uvedením těchto procesorů zpozdilo. Jinak by byl úspěch obrovský. Tak bude úspěch jen částečný.
Proč částečný? Už jsem se o tom vyjadřoval v předcházejících kapitolách. Athlony 64 neporazí Pentia 4, jak to bylo v případě Athlonů K7 v roce 1999, ale pouze se jim vyrovnají. Tah s FSB 800 MHz se Intelu povedl a vzal AMD největší trumf v desktopech - integrovaný paměťový řadič u Athlonu 64.
Hodně ale bude záviset na frekvenci procesorů AMD. Počítá se s tím, že Intel až do konce roku nebude schopen uvést rychlejší procesor než s taktem 3,4 GHz, což dává AMD velké šance. Z testů vyplývá, že aby se mohl Intelu vyrovnat, či jej porazit, tak AMD potřebuje Athlony 64 na 2,6 - 2,8 GHz. Také bude záviset na strategii AMD jestli prosadí Opterony do desktopů, kteří oproti Athlonů 64 budou Pentium 4 killeři. Cena bude asi o 50 % vyšší, ale výkon ve hrách bude také dvojnásobný.
Velká cache u obou procesorů je velké plus, ale ne natolik velké, aby zamíchalo kartami natolik, aby se vyrovnala výkonnostní deficit ve hrách oproti Pentiím s 800 MHz FSB. Přesto budou i Athlony 64 v některých aplikacích nedostižné. Zejména co se týče renderingu či kompilace kódu. Dobře si povedou i v kompresi/dekompresi videa. V kancelářských aplikacích nebudou mít konkurenci díky obrovské cache. Jen ve hrách se nebudou nijak výrazně lišit od stávajících Athlonů XP na nForce 2, protože jeden paměťový kanál je málo.
Co říct na závěr? Athlony 64 je další posun ve vývoji procesorů a přinášejí svěží vzduch do souboje Intel či AMD, který se zvrhl v boj marketingu a ne v boj technologií. Jedná se o revoluční procesor, zhruba jako Pentium II, který přinese AMD asi hodně úspěchů, zejména v oblasti serverů a Intelu hodně starostí (zejména pokud sebude Opteron měřit s Itaniem).
Pro všechny příznivce AMD, kteří se na Hammery už několik let těší mám jeden vzkaz - nezapomeňte pod letošní stromeček položit obálku se přáním, aby vám příští rok Ježíšek či chcete-li Santa přinesl Opteron.
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
To si jiste mysleli i o 8, 16, 32 bitech. Vyvoj jde dal a tezko rict jestli si za 10 let nebudem cpat do pocitacu 32 EB moduly ;-)
Preco by ludia nemali pouzivat Sysmark 2002?? Nie je mozne, ze ten benchmark proste dobre odraza model prace v kancelarii, a pre nu je proste Pentium 4 lepsie, ako Athlon?? Hmm, to urcite nie, Vy ste si urcite pozeral zdrojove kody, a tam to bolo jasne optimalizovane, vsak?!
A btw., este Vam nikdy nikto nepovedal, ze Pentium sa nesklonuje (takze ziadne Pentia, Pentii, ale procesoru Pentium 4, alebo tak nejak podobne...)?!
V tomto clanku sa skor odhaluje "naha pravda" o tom, kolko ma pan Dudek vo svojom teen veku skusenosti s technologiami, a hlavne so zurnalistikou...
1. Ked v mnohych praktickych veciach je ten rozdiel v percentach, pricom raz je lepsie Pentium, raz Athlon, a potom zrazu v "objektivnom teste" je rozdiel niekolko desiatok percent, tak tu asi nieco nesedi, staci sedliacky rozum.
2. Povedz mi jediny dovod preco by sa slovo Pentium (=piaty) nemalo sklonovat podla vzoru medium. Aj v anglictine sa sklonuje Pentium - pl. Pentia (http://www.dictionary.com">www.dictionary.com).
pokud se nemylim, tak jste prave prekonal vsechny analytiky svym vyplodem 'co by kdyby' ---- je to vazne sila, vypustit z ust perly jako 'drtivy uspech', nebo 'slusna tech. vyhoda' ---- popravde receno jsem neveril svym ocim, ze se to nekdo odvazi napsat, protoze tohle napise vazne neskutecnej trotl. Az vytahnete hlavu z prd... AMD, zkuste se nad tim zamyslet. jediny, kdo vas v tomto temer dotahuje je Orel nebo Holcik... Bohuzel, stale plati, ze kazdy, kdo ma do prd..le diru, se povazuje ze redaktora.
BTW - od užívání Sysmarku 2002 upustily téměř všechny velké testovací servery s vyjímkou TomsHardware. Kdoví, proč Tom Pabst nadále tento zmanipulovaný benchmark používá.
Takze jsem zvedav jak to dopadne ...
pocet bitu uvadenych u procesoru je vzdy marketingovy udaj, ale vzdy ma taky sve opodstatneni, to vetsinou spociva v sirce adresove sbernice, ci siri registru pro adresaci hlavni pameti (tedy ne napr. mmx registry), a prakticky nikdy nema nic spolecneho s siri datove sbernice, ci rychlosti procesoru.
"Hammer je perfektně architektonicky vyladěný procesor, který má kvality Itania, ale přitom postrádá jeho mohutnost a zápory, jako špatná zpětná kompatibilita se světem 32-bitů." To si delate srandu???? Hammer je obecne znam jako 16-32-64 bitovy paskvil, s jedinou vyhodou (zpetna kopatibilita 20 let zpet). Jinak je to prekombinovany (a co do tranzistoru temer dvakrat vetsi nez itaniumII) procesor nesahajici kvalitou procesorum jako itanium, alpha, ... ani po kotniky.
Transmenta neni 128bitova, pouze pouziva 128 bitove VLIW instrukcni slova, stejne jako Itanium.
protoze sysmark2001 delal uplne jine vysledky nez 2002
predtim to vypadalo asi 5A/4-6I a to same ve 20002 je asi 3-4A/10I coz je celkem divne ze :-///
Podle toho, co tu čtu v příspěvcích vypadá, že už máme pár let na stole nejlepší a nejvýkonější procesor - Intel Itanium a používáme moderní 32 bitové aplikace. Lidi, musíte pochopit, že AMD nikdy nedělalo (když nepočítám původní Athlon ve své době) technologicky moderní procesory, AMD dělá to, co každá jiná normální firma : dělá procesory pro lidi, ne kuriozity, jako Intel Pentium Pro (který byl velmi technologicky vyspělí, ale měl velmi špatnou podporu 16bit. aplikací a vidíte, jak to s ním nakonec dopadlo). Itanium je možná procesor pro servery, to chápu, na serverech běží většinou úzká množina optimalizovaným aplikací. Ale představte si, že by jste si šli koupit do obchodu počítač a museli na něj schánět nové verze všech aplikací, pokud vůbec existují (a museli zaplatit Microsoftu za novou licenci). Proto ta zpětná kompatibilita AMD procesorů - jsou to procesory pro běžné použití, asi si doma nebudete sami programovat textový editor, jako si firmy dělají vlastní personalizované aplikace optimalizované pro určité prostředí. Řekněte mi, který procesor od intelu byste si vybrali pro váš budoucí počítač (řekněme tomu ten, co budete mít za 2-3 roky) ? Intel začal vyrábět moc high-endových procesorů, zvlášť v době, kdy jsou na trhu výkonné levné AMD.
Mimochodem, tvuj slovnik ukazuje na 4% orientaci (trenyrky, stazeny pulky)... ;-)
nikdo netvrdi ze tu uz par let provozujeme 64bit aplikace (i kdyz ve skutecnosti jo ale ne na ia64), nicmene je ia64 tu je asi 2 roky, a za tu dobu tu je dostatek ia64 aplikaci (ia64 je zatim urceno pro servry a pracovni stanice, takze i aplikace jsou z teto oblasti).
Dnesni ItaniumII ani budouci Opteron neni urcen pro bezne lidi, o to se tu nikdo nehada, a pokud to myslis jako Intel vs AMD, pro bezne lidi, tak proc ma AMD tak mizive procento trhu?
Ta kurizita (jak nazyvas) PentiumPro dala technologicky zaklad pro procesory PentiumII a PentiumIII, (ktere jsou dodnes velmi moderni), a taky si vsimni jak rychle se premigrovalo na z 16bit na 32bit.
O IA64 aplikace nemej strach, pokud je aplikace spravne napsana staci jen prekompilovat, coz neni az takovy problem, vetsi problem je, aby firmy meli zajem distribouovat sve programy na dvou(tri) mediich (ia32, ia64, (x86-64)). V pripade ze se intel s ia64 pusti na mainstream trh (urcite ano, otazkou je kdy, predpoklada se za dva az tri roky (pristi rok bude uveden deerfield (pracovni stanice), a rok nebo dva nato by mela prijit mainstreamova verze ia64)), budou firmy muset distribuovat i ia64 aplikace (protoze intel), nicmene v pripade x86-64 je k tomu nikdo nedonuti (protoze stavajici 32bit aplikace tam budou fungovat dobre).
A jaky procesor od intelu za dva az tri roky? Tezko rici, zalezi to na mnoha faktorech, muze nastat situace kdy v mainstremu bude jeste porad ia32, muze taky byt ia32-64 (yamhill), a nebo taky ia64. V kazdem pripade ia64 ma celkem realnou sanci se dostat do mainstrem oblasti (teoreticky levnejsi vyroba (itaniumII asi jen polovinu tranzistoru co x86 procesory), velky vykon (jak absolutni, tak relativni k frekvenci), moderni a cista architektura, doba sw podpora, je to intel, atd.).
Ano intel vyrabi pomerne hodne highend procesoru, ale nekdo musi udavat krok (coz s lowendy nejde), a nekdo to musi dohanet (konkurence).
Jinak dodam, mluvi se o tom ze AMD kuje pikle s Transmentou, o budoucim procesoru, mel by byt 64bit, VLIW, zpetne NEkopatibini s x86 (jen naurovni emulace(code morphing)). Zrejme neco jako Itanium (jen intel ma 5let naskok). Tedy zrejme i AMD doslo ze zastarala architektura x86 je jednou nohou v duchode a druhou v hrobe.
Navic tezko hodnotit, dokud se tak nestane (tedy dokud si google skutecne operenovou farmu neporidi).
Tak tenhle clanek bych nazval opravdu smutnou pohrebni pisni nad AMD: nevim zda to byl autoruv zamer, ale z jeho vet to naprosto jasne vyplyva. Zaroven me fascinuje s jakou jistotou nam p.Dudek slibuje mozna nesplnitelne. Kolikrat se jiz napsalo planovanem uvedeni novych procesoru AMD, kolikrat tu jiz ty sliby byly a vzdy se promenily v chyby.
My i AMD vám můžeme zaručit, že už si Hammery koupíte jako milý dárek pod stromeček na příští vánoce. Oficiální uvedení procesorů bude pravděpodobně někdy v období březen či duben, jako nejpravděpodobnější se zdá období CeBITu. Bude se však jednat pouze o papírové uvedení, protože procesorů nebude tolik, aby jimi bylo možno nasytit trh.
Zaver z tohohle clanku je jasny (nakonec to autor velmi jasne, zaroven velmi odvazne nastinil ve sve uzasne tabulce na zacatku clanku: AMD by mohlo jakž takž konkurovat vylepšenému procesoru P4 Prescott, ale jen svými špičkovými modely a to vzhledem k tomu, ze procesory samotne budou dostupne prave v 2pol. nebo az koncem roku 2003. Zaroven musim souhlasit v tom, ze v desktopech 64 bitu jeste dlouho nevyuzijeme....takze nevim zda to vse tady neni tak trochu prilis mnoho zbytecneho povyku uplne pro nic...
Druhou skupinou kde se vyskytuji jeste 16-32bit Win9x, jsou domaci pocitace (urcene predevsim pro zabavu), ale ty momentalne houfne migruji na 32bit (WinXP Home), ale o tom se taky nema smysl bavit protoze jednak nepujdou po opteronu, ale po athlonu64, navic se budou ridit dostupnymi domacimi aplikacemi (hrami). Obecne o domaci 64bit platforme se dnes nema moc smysl bavit.
Nazaver jeste otazku, uvedl jsi ze dodnes je existuje jeste plno 16bit based systemu (napr. i WinMe) a to i v dobe temer 20let po uvedeni prvniho plnohodnotneho 32bit x86 procesoru (i386). Chci se zeptat myslis si ze tento trend je spravny? Osobne pokud bych si mohl vybrat cekat dalsich 20let s 16-32-64bit platformou x86-64 na nejaky plnohodnotny prechod na 64bit, tak si radeji zvolim (sice trochu bolestivejsi) okamzitou volbu 64bitu s ia64. Nicmene na mem nazoru nezalezi, dulezite je jak se zachova trh, a na to je jeste par let cas.
Jinak jeste dodam IA64 (tedy dnes Itanium2) neni z zadny nepouzitelny MACEK, mnoho lidi ponedkud zapomina ze se dodava s integrovanou 3MB L3 cache, samotne jadro Itania2 (bez L2 a L3) ma pouhych asi nejakych 27milionu tranzistoru (temer polovina co jadro Hammra), adekvatne je to s plochou procesoru a se spotrebou (mozna kolem 40W).
Jestli jsis nevsiml, pridal jsem tam smajlika, pokud nevis, co znamena, tak si to nekde zjisti, nez zacnes prudit.
Mimochodem, jaky muj slovnik mas na mysli, nikde od sebe nevidim nic urazliveho.
S tim Pocasickem jsi me pobavil, zrejme tvuj oblibeny kulturni program?
By si mohli intelmaniaci uvědomit, že nebýt AMD, tak kupujou ty svý krváy čtverkový za deset papírů minimálně.
Hele že nemáš dvojtej metr?
Polemika je na místě, protože tentokrát je to AMD co přináší novou technologii.
dle meho je velmi pravdepodobne ze K9 bude spetne kompatibilni s K8 ale jen ve full 64bit rezimu
Jinak desktopova verze itania by se urcite dodavala max. s 1MB L3cache, ale mozna mene (deerfield(pristi rok) urceny do pracovnich stanic ma mit 1MB L3cache). Napr. lze tedy odhadnout ze IA64 procesor s 1MB L3cache, bude mit urcite mene nez 90 milionu tranzistoru, a pri 1.5GHz a 0.13 technologii spotrebu rozhodne mensi nez 50W ... coz jsou lepsi parametry nez v pripade hammra.
Google chce x86-64, predevsim z duvodu marketingu firmy AMD. Co se tyce podpory sw zde neni problem (ia64 aplikaci existuje v oblasti kde se pouziva plno), problem muze byt v nektery neschopnych ceskych sw firmach, a tedy bohuzel nelze predpokladat to ze kdyz doposud nektere znich nebyly schopne sve produkty (ucetnictvi, sklady, prodej, ...) uvest ve win32 verzi (tedy funguji pod starym dobre znamym 16bit. DOSem (a vetsinou ve foxce)), ze by je uvedli nejaky jiny port, proste bohuzel ....
Ja si tento server platim - ano PLATIM svou konektivitou, kterou si sam financuju - proto, aby ziskal fakta, ne spekulace, ktere me nezajimaji - takovych si sam vyrobim 12 do tuctu. A je jen na me, jakym zpusobem dam svou nespokojenost najevo.
1) je fakt, ze p.Dudek to bral snad az s prilis velkym entuziazmem, ale sam ze sve novinarske praxe vim, ze je jen na autorovi a jeho uvazeni, jak si clanek napise. Jestli se to nekomu nelibi, tak at oponuje v jinem clanku (ev. diskuzi) ale ne takovym stylem jako Arny a mnozi dalsi, navic kdyz sami tvrdili, ze clanek p.Dudka je bulshit v reakci, ktera jim skutecne je! Je to skoda, ze se v ceskem IT svete objevuje tolik radoby chytrych lidi. Co se tyce p.Dudka, napsal svuj clanek at je jaky je, ale hlavni je ze alespon neco napsal oproti nam vsem, kteri dokazem jen puste mlatit do klavesnice naprazdno a bez vysledku! (tedy pokud nekdo z Vas neco nenapsal taky...) Navic suma sumarum bych rek, ze clanek byl velice uspesny vzhledem k poctu prispevku.
2) sam se priznavam, ze nejsem v teto oblasti odbornik, ale zajimam se o deni v teto oblasti. A proto a to mozna nejen me dal tento clanek dost.
3) k samotnemu clanku: fandim AMD uz jen kvuli tomu, ze to neni takovy kolos jako Intel.
4) skoda jen, ze se na poli vyvoje a vyroby procesoru vyskytuji pouze dva tak silni jedinci jako je Amd a Intel
Apropo nechápu zarytý přesvedčení některých lidí, že CPU Pentium IV, je tak hodně dobrý procesor. Dejme vedle sebe dva procesory na stejný !!!! frekvenci ne nejakej trapnej PR rating ale skutečnou reálnou frekvenci a ono se ukáže, kterej CPU má lepší výkon.
Měl jsem doma CPU od Intelu i AMD ve svým PC a ani s jedným jsem neměl žádný problémy. Obě firmy mají své klady a zápory. Ale kdybych se rozhodoval teď koupit CPU bohužel bych nebyl spokojenej. PIV jenom vysokou frekvencí doháněji špatnou architekturu - Intel potřeboval v minulým roce něco čím by porazil Athlona, no a AMD je zasa pozadu s architekturou K8.
Do budoucího upgradu PC bych dal Intel, ale až s jádrem Nahalem, nebo Opterona.
Ale děkuji panu Dudkovi za článek i když, je hodně vo formě dohadu.
Každý kdo kdy dělal v assembleru ví stejně jako pan Dudek, že paměť adresuješ pomocí segmentu a offsetu, takže sem nepleť nějaké výmysly o tom, že si to určuje vývojářský tým...
Pro adresování segmentu a offsetu jsou používány proměnný přímo v procesoru (už jsem dokonce zapomněl jak se jmenují...registry?) AX, BX atd..., rozšířené 32 bitové byly EAX, EBX atd..
Tudíž do teď se mohlo adrsovat max. 4G paměti, protože to je 65536x65536=4294967296, teď budeš mít k dispozici 64 bitové registry, tzn 4e9 x 4e9... jak to ale bude doopravdy v 64-bit architektuře, to nevim, o assembler už se bohužel nezajímám, bo používat ho v současných programech je sebevražda (ony nejsou pořádně napsaný většinou ani samy zdrojáky v programovacích jazycích, takže optimalizace je už bohužel dost nepodstatná..
P.S. fakt bych tě chtěl vidět, jak s 8bitem adresuješ 4GB - bys měl u mě pivo
XP1600+ za 2K3 nebo P4 1.6GHz za 6K.
Samozrejme XPcko, jelikoz za zbylich 3K7 jsem koupil asus MB.. a v markach, ktery me vubec nezajimaj byl athlon dokonce rychlejsi krome SSE2...
V pristim roce uvazuji o nejpomalejsim bartonu (C0) a o 64 bitech zacnu "uvazovat" nejdrive za dva roky, az na to vubec budou aplikace a hry
Je to stejny jako z grafarnama. Miliony novejch features, ktery podporujou dve hry. To si radsi pockam pul roku az bude cena prijatelna a budou na to hry.
Do servru nedelam, takze me 64bit vubec nezajima!!! A do servru bych ty drahy intely necpal. To tam radsi dadm dvakrat tulik athlonu
P3jka byla dobra, P4ka si hraje jen na MHz a 90% normalnich lidi na to skoci, protoze o tom nic nevi.
Šlo by aspoň limonádu za ukázku 8 bit a 16 MiB paměti? Staré dobré nové odvozeniny od Z80 to s trochou násilí umějí. :-))
Takže je to tak jak jsem psal - pointer pro instrukce jako MOV apod musí být adrsován přes registry procesoru, ty byly do teď max. 32bitové = adresování max. 4GB, takže charlie žádný pivo se nekoná.
Paměť je z pohledu procesoru pouhopouhá řada znaků (jednorozměrná) - adresováním se "převede" do dvourozměrné - to samý, jako když dáš matici na posloupnost řádků.
TOTO je architektura x86 o které se tady bavíme, nepleťte sem nějaký programovací jazyky prosím.
P.S. to Majklos - každej kdo by považoval segment a offset za kravinu, by naprogramoval velků kulový - tedy max. že bys dělal aplikace typu *.COM co měly od základu pouhý segment (64kB paměti) a víc bez alokace ani šlus, koukám pan programátor....
To že za vás adresování dělá programovací jazyk neznamená, že se nepoužívá, apropos kompilace programu = převod do strojovýho kódu (assembler).
P.S. není architektura DOS a win9x, ale architektury x86, MAC apod...
P.P.S: každej kdo kdy dělal pro win9x, tak ví, že kdyby dělal pro MAC a jiné, tak si ušetří hodně nervů...
2Lukas Svec: Od dob prvnich procesoru se vykon zvysuje prakticky jen pomoci zvysovani frekvence. Pentium 4 = hoooodne zrychlena 386ka s par novyma instrukcema, co stejne nikdo nepouziva :-). S tou pameti a Z80, vsiml jsem si, ze kalkulacky Ti-83+ maji 1,5MB pameti. Jak je to mozne ? To je ale trochu daleko od tematu, jak rikam, dulezite je, ze do desky pro P4 nestrcite vic nez 4GB RAM.
64bitove procesory jsou logicky vyvoj, problem bude spise v tom, ze kdyz se prechazelo z 16bitu na 32bitu, malo lidi melo pocitac (urcite o dost min, nez dnes), navic vetsina lidi, kdo ho mela, tak se v tom vyznala (kouknete se na Computer nebo Chip z doby pred Windows 95 a na ten dnesni, rozdil je videt). Dnes je ale tezke vysvetlit manazerovi, ze musime koupit super drahy hardware a k tomu jeste predelat vsechny firemni aplikace. V tom AMD vyhrava, s Hammerem muzeme porad pouzivat stare aplikace, ale jak dlouho chcete delat kompatibilni procesory ? Jak bylo napsano nekde vyse, architektura x86-64 ma podporovat 5 rezimu (!). A to vse hlavne kvuli kompatibilite. Je to takovy paradox.
tvůj uváděný příklad neznám, každopádně v segmentování by podle mě měl mít 64kB a ne 256B, ta tabylka se mi nezdá, musim se mrknout.
Btw. tady se bavíme o tom jak to bere procesor, a ten bere v x86 pamět jako sekvenci segmentů, o to jde.
S temi 64bit aplikacemi pro Itanium2 mam sve osobni zkusenosti. Ono je celkem k popukani, kdyz vam tym specialistu nejmenovane firmy zpocenej jak po maratonskem behu ma zduvodnit, proc se ta aplikace na jejich skvelem 4x ItaII stroji za X MKc vlece cca 6x pomaleji nez na Duronu 600 MHz. Prestoze slo o vec, provozovanou bezne na Alfach, Cray, SGI a Ultraspacich k maximalni spokojenosti s kompilaci z jednoho stejneho zdrojoveho kodu ve Fortranu. A hle, zde to najednou neplati? "No, vite, ten kod musi byt pro Itanium optimalizovany, uz primo ve zdrojacich musite pri psani brat ohled na specifika tohoto procesoru, jinak nedosahnete optimalniho vykonu." Dekuji, nechci. :-))
Co se tyce x86-64 architektury, vidim to jako zajimavou alternativu, hodne napovi dostupnost optimalizovanych aplikaci. Ze uz existuji OS pro to (stejne jako pro Itanium) jeste nic neznamena, jen je to dobre plus. Sam mam doma vse od x86 na platforme AMD (K6-2, K7, Duron), ale zatim jsem v 64bit oblasti sahnul na domaci pouziti na Utrasparc architekturu.
V sekaci jsem si za par korun koupil SUN Ultra 60. :-)
co se tyce optimalizace lze dosahnout rozhodne lepsich vysledku (je vedet i na rozdilu aplikacich delanych na itaniumI a na ItaniumII provozovanych na itaniuII). Nicmene vykon ktery udavate je blbost, bud to bylo kompilovano do x86, nebo je ta aplikace priserne napsana. Jinak, ano obecne se EPIC architekture vytyka ze je moc zavisla na optimalizaci, ale optimalizaci na strane compileru, tzn. ze v budoucnu se bude muset compilovat pro danny typ procesoru (dnes Itanium a ItaniumII), ale ne zmeny ve zrojovem kodu. Jinak se taky jednym dechem dodava ze prave tyto sw optimalizace jsou spravnym krokem k budoucnosti.
Taky jsem nerek ze existuji nejake OS pro x86-64, proto ze ani zadne neexistuji, a ani brzi nebudou (pripravuje se WinXP 64bit pro x86-64, ale ten nebude plne 64bit, pouze bude x86-64 podporovat, a zajistovat beh jinych 64bit aplikaci. Dale se pripravuju samozdrejme jeste nejake 'nikdy nehotove' linuxy ...). Naproti tomu existuje cela rada 64bit OS pro IA64 (Win2000 server le 64, WinXP Pro 64, HP-UX, Linuxy, v priprave je Win.NET, atd.).
1. Článek se jmenuje "Nahá pravda: Athlon 64 a Opteron" tzn. autor by neměl za žádnou cenu spekulovat a vyjadřovat své názory pokud na to neupozorní!!! S prominutím kecy typu co by kdyby, drtivý úspěch/boj o přežití, AMD a my zaručujeme a podobně jsou opravdu strašné kecy. Kdyby se článek jmenoval třeba "dohady o...." či "jak by to mohlo být...." a pod, tak by to bylo v pořádku.
2. Jděte už někteří do pr..le s těmi kecy typu "porovnání Athlona na stejným kmitočtu jako P4". To je blbost na entou. Já nelítám s čítačem kolem PC a neměřím takty v něm, ale zajímá mě výkon, přítulnost, stabilita atd. Intel má architekru, že si může dovolit vyšší kmitočty, AMD zase výkonější jádro, ale zase nedosáhne takový kmitočty. V důsledku je to jedno, neboť výkony jsou srovnatelné, tak o čem se stále bavíte??!! Daleko více vypoví porovnání výkonu ne na stejném kmitočtu ale SE STEJNOU CENOU!!! To už má něco do sebe a zde ať se to líbí nebo nelíbí komu chce vede v nižší a střední kategorii desktopů AMD. Jen abych některé schladil, tak mám v PC AMD a další CPU bude pravděpodobně opět AMD.
Tak jsem došel do půlky přízpěvků a musím končit.
..........Starmen..........
Jestli to ti clovickove, co to priserku privezli, kompilovali do x86 (rozhodne nikoliv), tak to byl jejich problem a nemeli si rikat specialisti dodavatele a za prezentaci chcit navic penize. :-)
Aplikace rozhodne prasacky napsana je, pochazi z hodne historickych dob, kdy jeste behala na dernych stitkach a dodnes to je na ni videt. Ale jine architektury s tim nemaj nejmensi problemy, jen na Itaniu sel vykon totalne do kytek (proc tomu tak bylo se zjistilo, ale bez kompletniho prepsani aplikace to nebylo resitelne).
Myslim si, ze ciste OS pro x86-64 ani jen tak nebude. Vetsina do stavajicich OS dodaji jen podporu pro tento CPU na takove urovni, aby v ramci systemu mohly behat aplikace vyuzivajici 64 vlastnosti, ale cely system prepisovat nebudou. Aspon MS se v tom duchu vyjadril.
Uvidime linuxiky a spol, treba se pochlapi (otazka je pak hlavne jake budou schopnosti gcc v teto oblasi nebo zda bude rozumne dostupny kompilator primo od AMD). Teoreticky by se mohl ozvat potom Oracle, v posledni dobe tlaci linux v prvni linii a pokud bude dostupny rozumny HW na x86-64 s slusnym linuxem, tak asi nezavaha. Pak se mozna necha strhnout par dalsich. Zajimave divadlo by mohlo byt kolem Solarisu x86, ale verze 9 vyjde co nevidet a tam x86-64 urcite nebude a verze 10 nebude driv jak za 2-3 roky, coz je v nedohlednu. :-)
Zajimave by to mohlo byt v oblasti simulaci a hromadnych vypoctu, zda bude vykon/cena konkurovatelna Itaniu, tak producenti danych baliku se na to pravdepobne podivaj (i kdyz je pravda, ze nekteri uz prohlasili, ze budou x84-64 ignorovat - Fluent?).
No pokud je ta aplikace napsana hodne prasacky, tak je mozne ze sni budou problemu, a pokud je navic pochazi z historickych dob, tak danna firma by urcite mela zvazit prepsani danne aplikace, pripadne porizeni jine. Jinak jeste poznamenam ze poukud danna aplikace bezi pod jinymi platformami dobre, stalo by za zkousku ji zkompilovat po HP-UX (PA-RISC), ktere se na IA64 velmi svizne sw emuluje.
Ano jak jsem rekl ciste 64bit OS pro x86-64 nejsou a ani brzi (tak 5 az 15let;)) nebudou. Naproti tomu ciste 64bit OS pro IA64 exsituji a existovat budou, (protoze 32/64bit OS by na IA64 byli dosti nepouzitelne) coz je jedna velka a nesporna vyhoda IA64, totiz ze ma spatnou kompatibilitu (kompatibilita je pekny marketingovy pojem, v praxi vsak tezko pouzitelny), znamena to ze na ia64 by meli byt vzdy ciste napsane 64 OS a aplikace, kdezto na x86-64 se jeste desitky let budete setkavat se spatne fungujicimi 16bit aplikacemi.
Co se tyce HPC, tak zde slavi uspechy prave IA64, co se tyce x86-64, tak je to velmi nepravdepodobe jednak proto ze x86-64 neni nejak levne, a taky proto ze x86-64 na to neni konstruovano (x86-64 je dvacet let zastarala architektura) ...