Je to téměř rok, co jsem psal první informace o procesoru s kódovým označení ClawHammer a SledgeHammer. V té době už bylo o nových procesorech známo poměrně hodně informací a všichni se těšili na podzimní uvedení těchto procesorů. I představitelé AMD mě tehdy ujišťovali, že se nový procesor objeví na trhu do letošních vánoc. Jak si ale můžete všimnout, vánoce klepou na dveře, avšak "pultových" procesoru x64 se stále nemůžeme dočkat. Pravdou však zůstává, že AMD aspoň dala k dispozici všechny informace, o tomto "fantómovi" mezi procesory.

I přes všechny odklady je ale více než pravděpodobné, že se procesoru nakonec dočkáme tento rok. Ono vlastně AMD už nic jiného nezbývá, protože architektura K7, přes své kvality, je jednou nohou "ve zralém věku" a Intel tlačí na pilu svými stále zdokonalovanými P4-kami (např typy s 800MHz FSB). I když AMD vydá svou novou řadu procesorů v první čtvrtině příštího roku, je jisté, že Hammery nebudou mít takový úspěch jako kdyby byly uvedeny o 6 až 9 měsíců dříve. Vězte, že v létě 2002 by byl úspěch nepochybný (a hlavně by mohlo aktivně začít "obracení na víru Athlona 64").

Možné scénáře úspěchů Hammeru v závislosti na době uvedení

Bohužel, dosud AMD Hammery neuvedlo, takže ani ovací nebude tolik. Pokud ale AMD vše splní, tak jak bylo nalinkováno, v některých ohledech sklidí velký úspěch, i když nevydrtí Intel ve všech segmentech jak se předpokládalo.

Na jaro AMD připravuje dvě verze procesorů: desktopový Athlon 64 a serverový Opteron. Který bude mít větší úspěch? Odpověď je nasnadě - Opteron. Už teď mu hrají všechny věci do karet. Jsem si například jist, že tento procesor hodně zatopí Itaniím, které při své mohutnosti a ceně nebudou moci konkurovat Opteronům - zejména v serverech nižší a střední třídy. O Opterony vyjádřilo zájem i mnoho firem ze světa super-počítačového světa. S AMD chce spolupracovat Sun, který bude dělat s Opterony celou jednu řadu serverů. Dokonce už je jasné, že do svých serverů použije Opterony i Dell. Za všechno také mluví fakt, že v roce 2004 plánuje IBM dokončení nejvýkonnějšího počítače světa, který bude postaven na 10 000 Opteronech.

Dalším velkým plusem pro Opteron je relativně snadná optimalizace programového kódu na x64, díky čemuž podporu AMD vyjádřily takové firmy jako IBM (divize tvořící software pro korporace) nebo SAP. Přestože je podniková sféra velmi konzervativní, tak si dovoluji tvrdit, že právě zde bude mít AMD se svou novou generaci procesorů největší úspěch, který oslabí pozici Intelu (v oblasti, kde se úspěch AMD neočekával) a konečně přinese AMD peníze.

Athlon 64

Athlon 64 si získá hromadu příznivců, ale úspěch nebude tak velký jak se ze začátku tohoto roku předpokládalo. Největší čáru přes rozpočet AMD udělal Intel oznámením, že do poloviny příštího roku uvede Pentium 4 s 800 MHz FSB a čipsetem i865PE (Springdale PE) s podporou dvoukanálové paměťové sběrnice a pamětí DDR 400. Díky tomu Intel překoná největší výhodu Athlonu 64 - integrovaný jedno-kanálový paměťový řadič. AMD se sice snaží na tento krok odpovědět podporou DDR400, ale jeden kanál je málo. Ve hrách budou procesory Intel nejspíše rychlejší než konkurenční Athlony. Ty zase budou silně profitovat v animačních programech, kompilaci programového kódu a u kancelářských aplikací. Do pracovních stanic bude Athlon 64 ideální, ale levné P4 2,4 GHz s 800 MHz FSB se mohou nebezpečně pro AMD "zabydlet" v domácnostech. Pokud to vezmeme kolem a kolem, tak pokud si odmyslíme 64-bit technologii, zjistíme, že Athlon 64 bude jen trochu rychlejším Bartonem s větší cachí a podobnou propustností pamětí. Pokud Athlon 64 budeme porovnávat s Bartonem (400 MHz FSB) a dvoukanálovým čipsetem nForce 2, tak hrách se výkonnostně nebude nijak razantně lišit. Mezi herními nadšenci, tzv. enthusiastics nebude Athlon 64 jasnou volbou a budou možná radši kupovat Pentia 4.

Největší úspěch budou mít v desktopech kuriózně Opterony, přestože pro tuto oblast nejsou určeny. AMD plánuje jednoprocesorové pracovní stanice, které si pravděpodobně budou kupovat i herní nadšenci. Přestože budou tyto procesory a počítače s nimi velmi drahé, tak budou poskytovat ve hrách neuvěřitelný výkon. Integrovaný řadič s dvoukanálovou paměťová sběrnice a podporou DDR400 bude poskytovat obrovskou propustnost kolem 6,4 GB/s, čemuž se ani 865PE či 875 (Canterwood) nebudou moci vyrovnat. Počítač s Opteronem v kombinaci s GeForceFX či ATI R350 bude představovat "ultimátní" herní stroj (cena 80 000 - 100 000 Kč, což je také plánovaná cena).

Pak je ještě ve hře "odlehčený" Athlon 64 s 256 KB L2 cache, který se bude výkonnostně velmi podobat klasickým Athlonům s rychlejší FSB. Nesmíme zapomenout, že architektonicky jsou Hammery starší řadě K7 velmi podobné. Hammery jsou vlastně takovým "hodně vylepšenou" verzí K7 obohacené o 64-bity. Bude se jednat o skvělý a pravděpodobně i levný procesor do kanceláře, kde nahradí starší Athlony XP.

Ze všech nových procesorů bude mít největší úspěch Opteron, který v podnikové sféře má velké šance a pravděpodobně i v desktopu, i přes svou vysokou cenu. Athlony 64 si určitě získají příznivce, ale jejich úspěch nebude tak velký, jak se očekávalo.

Marketing, to je ta nejdokonalejší počítačová technologie vůbec. Ano, díky marketingu se o každé technologii. byť je sebe nepotřebnější dozvídáme v tom nejlepším světle. Dovídáme se kolik procent výkonu přinese navíc či jak vám otevře dveře do středu digitálního světa :) Platí to všude, u výrobců grafických čipů (viz. cinematické renderování á la nVidia), u výrobců PCB (stříbrné PCB zlepšující chlazení á la Triplex) a také u výrobců procesorů, kde se dozvídáme o úžasných technologiích QuantiSpeed či NetBurst, které vám urychlí surfování na Internetu nebo přehrávání DVD.

Ale pojďme k věci. Na mušku jsem si vzal porovnání stěžejních technologií Intelu - HyperThreadingu a AMD - 64-bit. Obě dvě technologie jsou, dalo by se říct, převratné, ale mají také své mouchy o kterých marketingové oddělení obou procesorových velkovýrobců mlčí.

HyperThreadingu patří budoucnost, zpracovávání dvou vláken naráz je základem multitaskingu a budoucnost patří aplikacím, které budou spolupracovat paralelně. Ale pozor, HyperThreading je technologie v plenkách, která příliš do Pentia 4 nepatří, protože tento procesor pro tuto technologii nebyl konstruován (nebo jen částečně). Přínos tady je, ale není nijak zázračný a HyperThreading je lehce nekompatibilní s některými staršími aplikacemi. Pro tuto technologii nastane chvíle uvedením procesoru Intel Nehalem (osmá generace procesorů Intel), který bude postaven na zpracovávání několika programových vláken. HyperThreading bych přirovnal k anti-aliasingu, který v prvních kartách mohl být použit jen částečně, ale časem s příchodem nové generace čipů se dostal na vyšší úroveň (a byl pak i mnohem využitelnější). Také nesmíme zapomenou, že HyperThreading bude mít možná ve svých procesorech i AMD, protože ho má už několik let patentovaný.

Co to je 64-bitový procesor? Všichni to skloňují v mnoha pádech, ale obecně se příliš netuší, co to přesně znamená 64-bitový procesor. Je to takový procesor, který vyhovuje několika specifikům, které mu dávají předpoklady k práci s 64-bitovými celky dat. Jedním z takových specifik je například šířka datové sběrnice, max. adresovatelný paměťový prostor či rychlejší zpracování (za menší počet cyklů) velkých celků dat než 32-bitové procesory. Paradoxem je, že například nové 686 a 786 procesory, které jsou sice 32-bitové, ale mají některé specifika 64-bitových procesorů jako je 64-bitová datová sběrnice a naopak podle jiných hledisek první Itanium není plnohodnotným 64-bitovým procesorem.

Potřebujeme 64-bitové procesory, tak jak nás AMD přesvědčuje? Dospěl software do stádia, kdy je 64-bitů nutností a zrychlí se nějak výkon procesorů přechodem na 64-bitů? Abych odpověděl na několik těchto otázek, tak si musíme ujasnit, proč jsou Hammery 64-bitové. Důvod je velice prostý. AMD je naproti Intelu chudá firma, která si nemůže dovolit vývoj několika druhů architektonicky odlišných procesorů jako Intel (viz Itanium, Pentium a chystané "Mobilium"). AMD chce proniknout do světa podnikových serverů a super-počítačů, kde jsou 64-bity nutností. Proto byl nucen vyvinout nový procesor, který uspokojí jak potřeby podnikové sféry, tak i běžného uživatele. A povedlo se! Hammer je perfektně architektonicky vyladěný procesor, který má kvality Itania, ale přitom postrádá jeho mohutnost a zápory, jako špatná zpětná kompatibilita se světem 32-bitů.

Díky AMD si mohou 64-bity "užívat" lidé na desktopech. Ale pozor, přesto, že užitečnost 64-bitových procesorů v serverech je neoddiskutovatelná, tak v desktopech jsou 64-bity nepotřebné. Veškeré osobní počítače si v několika následujících letech s 32-bitovými procesory vystačí. Práce s velkými objemy dat zatím není zde potřeba. Přes jakkoliv lehkou portaci programů na technologii AMD x86-64, se v následujících letech nedočkáme toho, že všichni výrobci softwaru začnou dělat dvě verze softwaru pro Intel 32-bit a AMD 64-bit. V serverech je to možné, protože se daný software ladí přímo na danou "mašinu" (tam je lehká portace programů pro AMD velkou výhodou), ale ne ve světě kdy se jeden softwarový produkt dělá na milióny počítačů.

Přesto je budoucnost počítačů 64-bitová. Ví to Intel, ví to AMD. Práce s 64-bitovými celky dat je důležitá například v software rozpoznávající řeč či ve hrách na pomezí reality. Software na 64-bity bude, když Intel začne vyrábět s podporou této technologie i ty nejlevnější Celerony. Toho se dočkáme nejdříve v roce 2005 a to bude také rok, kdy začnou 64-bity nastupovat.

Díky 64-bitům se zrychlí práce s velkými celky dat o několik jednotek až desítek procent, když bude aplikace správně naprogramovaná a také se zvětší maximální adresovatelný paměťový prostor. Běžný 32-bit může adresovat maximálně 4 GB dat (tzn. že můžete mít v počítači maximálně 4 GB RAM), což dnes i v následujících letech bude stačit, ale vězte, že po roce 2005 už bude velká RAM nutností. Kuriózní je, že ani Hammer není plně 64-bitový a podporuje pouze 40-bitové fyzické a 48-bitové virtuální adresování. Ve formě reálných dat to znamená, že Hammer může adresovat 1 Terabyte fyzicky a 256 Terabyte virtuálně.

A kde mají pravé 64-bity hranici? Procesory mohou adresovat 16 Exa Bytů, což je 16 000 000 000 GB dat, to by mělo bohatě stačit na dalších 100 let, proto je možné, že 128-bity se běžného využití nedočkají, byť už některé procesory dneška by se částečně dalo označit za 128-bitové - Transmeta Crusoe.

AMD udělala skvělý tah při přechodu na 64-bity a bude z toho profitovat v serverové oblasti, ale v běžných desktopech je hlavní výhoda procesorů v integrovaném paměťovém řadiči, kde v dvoukanálové variantě nebude mít konkurenci.

Jméno

Procesory osmé generace neboli K8 nesly kódová označení SledgeHammer (serverová verze) a ClawHammer (desktopová verze). V konečné fázi dostal SledheHammer oficiální obchodní název Opteron a desktopový ClawHammer byl pojmenován Athlon 64. Obě jména si dobře zapamatujte, v budoucnu je budete hodně používat.

Datum uvedení

Oficiálně je uvedení procesorů plánováno na první polovinu roku 2003, což je termín, který by AMD mohlo dodržet, jelikož už sampluje Hammery od poloviny roku 2001. V prvním kvartálu se plánuje vyrobit první třistatisícová várka Opteronů na frekvencích 1,4 GHz a 1,6 GHz. V druhé čtvrtině se vyrobí od půl do miliónů Hammerů, mezi kterými by měly být i první Athlony 64 určené pro prodej. Až od poloviny příštího roku bude mít AMD dostatečné množství procesorů, kterými bude moct aspoň částečně nasytit trh.

Reálně se Athlony 64 a Opterony objeví v obchodech v polovině příštího roku, ale budou představovat poměrně nedostatkové zboží podobně jako Thoroughbredy. Na pultech našich obchodů si je reálně budete moct koupit až ke konci roku 2003. My i AMD vám můžeme zaručit, že už si Hammery koupíte jako milý dárek pod stromeček na příští vánoce.

Oficiální uvedení procesorů bude pravděpodobně někdy v období březen či duben, jako nejpravděpodobnější se zdá období CeBITu. Bude se však jednat pouze o papírové uvedení, protože procesorů nebude tolik, aby jimi bylo možno nasytit trh.

Startovací frekvence

Startovací frekvence Opteronu bude 1,4 a 1,6 GHz. Během roku se ale tato frekvence zvýší na 2,6 GHz, možná ještě výše. Desktopové Athlony 64 budou startovat na 2 GHz a frekvence se do konce roku bude zvyšovat podobně jako u Opteronů na 2,6 GHz či výše. Vše bude záležet na tom jak dobrou bude mít 0,13 mikron technologie ve spojení se SOI výtěžnost. Pokud AMD bude mít štěstí, tak je možné, že se dočkáme 3 GHz. Architektura i výrobní proces to teoreticky umožňují.

Varianty

Variant bude poměrně hodně, ale reálně se budeme setkávat jen s třemi. Pro obyčejné uživatelé bude nejběžnější ze začátku jen Athlon 64 s 1 MB L2 cache, protože Opterony se pravděpodobně nebudou prodávat samostatně. Měla by se objevit i low-end verze, která by měla nahradit stávající dosluhující řadu Athlonů XP.

Variantů procesorů Hammer

Za nejzajímavější lze podle mého názoru považovat Opteron pro jednoprocesorové systémy. Bude se jednat o výkonově nedostižný procesor.

Packaging

AMD se poučila s předchozích chyb a zvolila formát microPGA s heatspreaderem á la Pentium 4. Volba je to v každém ohledu výtečná, ale pravděpodobně to bude znamenat i konec otevírání procesorů pomocí spojování L můstků. Přesto je možné, že otevření násobiče bude možné pomocí spojení pinů.

Heat Spreader je dobrá volba, protože procesory budou odolnější vůči mechanickému poškození a také budou lépe reklamovatelné.

Athlony budou mít 754 pinů, které budou naletovány do PCB, kteér známe z Athlonů XP (přesný název packgingu je micro Orgranic Pin Grid Array - uOPGA). Opterony budou mít 940 pinů v keramické destičce (podobně jako staré Athlony) a budou baleny v micro Ceramic Pin Grid Array - uCPGA.

Instalace

Bude o mnoho snadnější než u Athlonů, kdy se většina uživatelů "bila" s upínací sponou. Dokonce AMD připravilo několik variant uchycení procesoru. Zůstala jak varianta se sponou, tak se objeví i mechanismus podobný uchycení chladiče u Pentia 4. Možná se objeví i možnost zašroubování chladiče k desce jak jsme viděli u úplně prvních systémů s tímto procesorem.

Tepelná ochrana

Stejná jako u Pentia 4 - dvojí. Při první větším zahřátí by se měl procesor zpomalovat pomocí prázdných cyklů a pokud se dostane až na určitou kritickou mez, tak se procesor má úplně sám odstaví. Spolehlivost by měla být téměř 100 %, ale i zde platí - doma to radši nezkoušejte.

Technologie navíc

Athlon 64 a Opteron se bude chlubit podporou technologie x86-64, což znamená, že procesory dokáží pracovat lépe s 64-bitovými daty (či datovými celky), ale přitom je zpětně kompatibilní na 32-bity (neemuluje 32-bitový kód jako Itanium). Hammery jsou hybridní procesory, které mají umožnit hladký přechod mezi 32 a 64 bitovým světem. Pokud je kód optimalizovaný, dokáže jej procesor rychleji zpracovávat.

Další novinkou je podpora instrukční sady SSE2 plus ještě nějaké další instrukce navíc. Znamená to, že Athlon 64 poběží rychleji v programech optimalizovaných pro Pentium 4 než klasický Athlon.

Největší vymožeností je pravděpodobně integrovaný paměťový řadič, se kterým jsme se v procesorech nesetkali. Opět ale říkám, že nejzajímavější bude dvoukanálový řadič Opterona, který nebude mít dlouho konkurenci. Opteron bude do příchodu Nehalema asi nejlepší procesor na hraní her (možná i po něm).

Poslední velkou novinkou je napojení procesoru na HyperTransport sběrnici, která má v případě Athlonu 64 propustnost 3,2 GB/s každým směrem (celkem tedy 6,4 GB/s). Opteron má 3 HT linky a celkovou propustnost 19,2 GB/s. FSB jako takové prceosor nemá, pokud bereme sběrnici v procesoru, tak ta bude pracovat na frekvenci procesoru.

 Přetaktování

Touto otázkou si lámu hlavu už několik let od prvních zmínek o Hammerech. Podle všeho to půjde, protože výrobci desek uvádějí, že jejich desky budou mít možnost přetaktování. Ale jak moc tyto procesory půjdou přetaktovat či jestli budou mít otevřeny multiplikátor, se neví. Otázkou zůstává FSB sběrnice, která nyní už prakticky neexistuje. Přesto musí být určitý krystal (neboli zdroj frekvence), který procesor "rozhýbe". Na prvních deskách pro Hammera se objevily tabulky s FSB frekvenci 200 MHz, ale výrobci desek uvádějí ve svých dokumentech FSB 800 MHz (jedná se o frekvenci HT linku mezi procesorem a AGP bridgem).

Přesto ale určité násobení frekvence je nutné, protože první kousky Hammerů pracují s frekvencí dělitelnou 200 MHz a budou i v následujících měsících "skákat" po 200 MHz. Je tedy velmi pravděpodobné, že výchozí frekvence podle, které se bude násobit frekvence procesoru bude 200 MHz.

Cena + celkové náklady na sestavu

V kuloárech proběhly informace o tom, že Opterony budou stát kolem 1000 USD za kus (ze začátku možná i více) a celý multiprocesorový server půjde sehnat do 25 000 USD. Časem by se měla cena snižovat. Do konce roku by měla stát pracovní stanice s jedním Opteronem na frekvenci 2,2 - 2,6 GHz do 3 000 USD (tedy 90 000 Kč).

Athlony 64 s 1 MB L2 cache se nebudou od klasických špičkových Athlonů XP cenově příliš lišit. Cena za první kousky by neměla překročit 500 USD. Pokud se objeví Hammery s 256 KB L2 cache, tak nebudou stát více než 100 - 200 USD. AMD se určitě bude ze všech sil snažit, aby jejich procesory byly vůči Intelu silně konkurence schopné.

Systém s Athlonem 64 nebude cenově náročný, protože desky budou levné díky čtyřvrstvým PCB. Desku seženete i v cenové relaci kolem 4000 - 5000 Kč bez DPH. Velkou neznámou zůstává cena desek pro Opterony. Pravděpodobně bude vyšší díky dvojkanálové paměťové architektuře.

Upgradovatelnost

AMD se bude dané patice držet několik následujících let. Nebudou se dělat žádné rošády jako SlotA/SocketA nebo Socket423/Socket478. Jedinou otázkou je, jak to bude s paměťovými moduly? První generace Hammerů bude podporovat paměti PC1600, PC2100, PC2700 a možná i PC3200. V příští generaci Hammerů, které budou vyráběny 0,09 mikron/SOI technologií a budou mít nový DDR-II řadič. Patice bude stejná, ale jak to bude s zpětnou kompatibilitou paměťového řadič?

Hammer "další generace" na 0,09 mikron

Následující benchmarky vycházejí z informací AMD o výkonů procesorů Athlon 64 a Opteron. Jedná se o teoretické benchmarky vypovídající o hrubé síle procesorů, na druhou stranu od těch praktických, které jsou uvedeny dále v článku jsou tyto výsledky spojeny s Athlony 64 na frekvencích,  na kterých se budou prodávat

SpecInt2000 - base

• Opterony/Athlon 64 mají velmi silné ALU jednotky. Hammer 2 GHz je stejně dobrý jako 3,2 Pentium 4 v celočíselných operacích.

SpecFP2000 - base

• FPU není tak silné jako ALU, přesto jsou 2 GHz Hammery na úrovni 3 GHz Pentia 4.

Sandra 2003, Memory benchmark, Buffered

• Paměťová propustnost určitě zajímá všechny hráče počítačových her. Výsledky udávají, že Athlon 64 s jedním paměťovým kanálem bude na podobné úrovní jako Granite Bay či úplně první Springdale s 533 MHz FSB. Přesto se jeho výkon nebude moct rovnat Springdalu PE či i865PE s 800 MHz FSB.

• Opteron s dvěmi paměťovými kanály bude bezpochybně králem procesorů. Pokud budou běžně dostupné Opterony i pro desktop, tak bude mít Intel co dělat.

Německý časopis c´t měl jako první možnost otestovat Athlona 64 s 1 MB L2 cache na frekvenci 1,2 GHz, což jak sami víte, je hluboko pod zmiňovanou startovní frekvencí 2 GHz. Přesto výsledky benchmarků hodně vypovídají o výkonu procesoru. Testovaný Athlon 64 byl porovnáván s Athlonem XP na stejné frekvenci a Pentiem 4 na 2,2 GHz (400 MHz FSB a 512 KB L2 cache). Hodně zajímavé budou porovnání s Pentiemi na 533 MHz FSB či dokonce s 800 MHz FSB, které budou mnohem reálnější (byť třeba na nižší frekvenci), protože v době uvedení Hammeru nějaké Pentium 4 2,2 GHz se už nebude prodávat.

V příští týden obdrží stejný sample i nás partnerský server www.xbitlabs.com, takže se vám budeme snažit přinést exkluzivní informace pokud to bude jen možné.

3DMark 2001

• Athlon 64 je na stejné výkonnostní úrovni jako Pentium 4 2,2 GHz. Paměťový řadič hraje svoji roli, protože 3Dmark je velmi závislý na propustnosti pamětí a naopak zase Pentium 4 zaostává z důvodu nízké frekvence FSB - 400 MHz.

Commanche 4

• Athlon 64 opět srovnává s Pentiem 4 krok díky paměťovému řadiči, který je právě v Commanchovi nejvíce viditelný, ale na druhou stranu díky jednomu kanálu není nárůst nijak ohromný. Opteron by v podobném testu Pentium 4 úplně deklasoval. Mohl by dosáhnout i 50 fps.

Quake III Arena

• Quake III je snad na pamětech nejvíce náročný benchmark a proto se zde nejvíce projevuje výkon paměťového řadiče. Na druhou stranu není rozdíl nějak výrazný a proto si myslím, že právě  Pentia 4 s 800 MHz FSB budou v takových testech jako je Quake III Athlon 64 docela "ničit" (zejména i875).

Cinema 4D

• Zde se projevuje to co jsem napsal více, Athlon 64 bude skvělý v aplikacích, kde bude potřeba "poctivé" počítání jako rendering, proto v Cinema 4D kraluje. Athlonu 64 1,2 GHz by se mohlo vyrovnat až Petium 4 2,53 GHz.

Cinema 4D (Raytracing)

• V raytracingu je na druhou stranu zase lepší Pentium 4, pravděpodobně díky vyšší frekvenci.

Povray 3.1

• Opět Raytracing je spíše doménou Pentií 4- Zde se příliš Athlony 64 od původních XPček neliší.

DivXu 5.0.2

• Athlon 64 je na tom velmi dobře, ale Pentium 4 nedeklasuje. Přesto je výkonnostní nárůst oproti starému Athlonu XP značný. Může za to lepší propustnost pamětí a také 1 MB L2 cache. (nižší výsledek je lepší)

Xvid

• Další test rychlosti převodu videa. Pentium 4 vyhrálo o chlup před Athlonem 64. Velká cache a rychlý přístup do paměti se ve výsledcích promítl.

kompilace kernelu Linuxu

• kompilace jde Athlonu 64 skvěle díky obrovské L2 cache.  Při kompilaci kódu kompilátorem od AMD budou výsledky ještě lepší.

Sysmark 2002

• Nejkontroverznější benchmark poslední doby, který jasně zvýhodňuje Pentia 4. Přesto se díky SSE 2 a velké cache povedlo Athlonu 64 troschu srovnat výsledek. Ale optimalizace přímo na Pentium 4 dělá své. Apelujeme na všechny časopisy ať netesují Sysmarkem 2002. Neodpovídá skutečnosti.

Athlon 64 a Opteron klepou na dveře, tedy doufáme, že klepou. Podle všeho to ale vypadá, že by se AMD mohlo povést uvést na trh aspoň několik set tisíc těchto procesorů a nám, běžným uživatelům tyto procesory začít prodávat do konce roku 2003. Je velká škoda, že AMD se s uvedením těchto procesorů zpozdilo. Jinak by byl úspěch obrovský. Tak bude úspěch jen částečný.

Proč částečný? Už jsem se o tom vyjadřoval v předcházejících kapitolách. Athlony 64 neporazí Pentia 4, jak to bylo v případě Athlonů K7 v roce 1999, ale pouze se jim vyrovnají. Tah s FSB 800 MHz se Intelu povedl a vzal AMD největší trumf v desktopech - integrovaný paměťový řadič u Athlonu 64.

Hodně ale bude záviset na frekvenci procesorů AMD. Počítá se s tím, že Intel až do konce roku nebude schopen uvést rychlejší procesor než s taktem 3,4 GHz, což dává AMD velké šance. Z testů vyplývá, že aby se mohl Intelu vyrovnat, či jej porazit, tak AMD potřebuje Athlony 64 na 2,6 - 2,8 GHz. Také bude záviset na strategii AMD jestli prosadí Opterony do desktopů, kteří oproti Athlonů 64 budou Pentium 4 killeři. Cena bude asi o 50 % vyšší, ale výkon ve hrách bude také dvojnásobný.

Velká cache u obou procesorů je velké plus, ale ne natolik velké, aby zamíchalo kartami natolik, aby se vyrovnala výkonnostní deficit ve hrách oproti Pentiím s 800 MHz FSB. Přesto budou i Athlony 64 v některých aplikacích nedostižné. Zejména co se týče renderingu či kompilace kódu. Dobře si povedou i v kompresi/dekompresi videa. V kancelářských aplikacích nebudou mít konkurenci díky obrovské cache. Jen ve hrách se nebudou nijak výrazně lišit od stávajících Athlonů XP na nForce 2, protože jeden paměťový kanál je málo.

Co říct na závěr? Athlony 64 je další posun ve vývoji procesorů a přinášejí svěží vzduch do souboje Intel či AMD, který se zvrhl v boj marketingu a ne v boj technologií. Jedná se o revoluční procesor, zhruba jako Pentium II, který přinese AMD asi hodně úspěchů, zejména v oblasti serverů a Intelu hodně starostí (zejména pokud sebude Opteron měřit s Itaniem).

Pro všechny příznivce AMD, kteří se na Hammery už několik let těší mám jeden vzkaz - nezapomeňte pod letošní stromeček položit obálku se přáním, aby vám příští rok Ježíšek či chcete-li Santa přinesl Opteron.