FORZA Motorsport 7 – závodní podzim pokračuje
Seznam kapitol
Grazie ragazzi, Forza Ferrari! A do toho radostné, snad až frenetické vískání, kroucení volantem a neskrývaný výbuch štěstí. Slyšeli jste někdy závodníka formule 1, Sebastiana Vettela, v kokpitu svého vozu oslavovat vítězství? Tak přesně takhle to probíhá. Jaká je ale ona hra, která si z věty „Díky chlapci, do toho Ferrari!“ vzala právě ono „Do toho“?
Microsoft se snad v rámci své koncepce „kompatibilního“ prostředí rozhodl, že jeden ze svých vůbec nejúspěšnějších titulů poslední dekády nabídne i tam, kde po léta dominuje se svými Windows. Tak se nám původně Xboxová Forza konečně dostává z obyčejné konzole i na naše poněkud větší křemíkové miláčky. Jak ale může dopadnout podobná hra vycházející z prostředí „rychle a nenáročně“, když přilétne do výsostných vod nejen Need For Speed, ale i titulů, jakými jsou rFactor, Assetto Corsa, Project Cars, či iRacing? Podaří se jí skutečně rozvířit hladinu, nebo se nad ní po krátkém žbluňknutí vody počítačového závodění zavřou?
Necháme-li stranou v pravdě šílené poslední díly Need For Speed, tak má počítačové závodění jedno společné – všechny tituly se předhánějí tu v lehkém zneužívání, tu občas v těžkém znásilňování slov realita a simulátor. Zdá se, že počítačový hráč po rozumné porci reality touží, očekává ji a vlastně i vyžaduje. No a tomu všemu se Forza tak trochu vysmívá. Ona totiž je rychlá, umí být napínavá, dokáže rozproudit závodní krev v žilách mnohých, ale jako o simulaci o sobě nehovoří a ani si na ní nehraje. Pokud bychom navzdory snahám vývojářů chtěli Forzu porovnávat s ostatními známějšími tituly na PC, měla by to těžké. Jenže titulů předvádějící lehkost a hravost konzolového závodění právě na PC zase tolik nemáme. 10 let starý Test Drive Unlimited a pak strašně dlouho nic moc.
Forza jedna Forza dvě, na okruh a na silnici
Motorsport a Horizon. Popisovat fandům série, že Forzy jsou vlastně dvě, by bylo nošením dříví do lesa. Jenže stejně jako ne všichni jsou fandové Intelu a nVidie, tak jsou mezi námi i takoví podivíni, kteří o Forzách dosud neslyšeli. Obě série sdílejí nejen stejný název, ale i podobný engine, podobnou ergonomii, podobné jízdní modely, ne nijak rozdílné AI. Jedna věc je ale zásadně jiná: Motorsport se věnuje okruhovému závodění, kdežto Horizon žene hráče z bodu A do bodu B, často přes pole, lesy či luka, a to vše za občasné asistence účastníků běžného provozu. Mně osobně vždy byla sympatičtější právě Horizon, ale v dobách půstu jsem si s chutí čas od času povozil virtuální sedínku právě i v Motorsportu.
V posledních týdnech jsem se cítil závodně už dost naplněný. F1 2017, Project Cars 2 a okolo třech až čtyřech tisíc reálných kilometrů měsíc co měsíc na palubě mého milovaného vozu. Když přišla možnost recenzovat arkádovou Forzu, tak mnou nadšení zrovna necloumalo. A když jsem zjistil, že si můj skromný domácí internet bude muset poradit s šíleným objemem rovných 100 GB dat, tak jsem jen na sucho polkl. Jenomže ona jistá skepse a snad i lenost nakonec stejně vždy ustoupí touze a chtíči zjistit, jak na tom ten titul vlastně je a jestli on také není náhodou po čertech dobrý.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
