Intel opět promluvil o Larrabee
Intel po nějaké době zase prozradil něco o vývoji Larrabee. A jen tak mimochodem se ukázalo, že Larrabee je něco úplně jiného, než jsme si mysleli.
Detaily o projektu Larrabee jsme zveřejnili v dubnu tohoto roku. Tenkrát si redaktoři serveru Beyond3D všimli, že Larrabee postrádá náležitosti grafického čipu a mně tenkrát vrtalo hlavou, jak to celé souvisí s velmi podobným projektem Tera-Scale. Mé podezření se ukázalo jako pravdivé: Larrabee totiž není grafický čip, nýbrž právě jeden z Tera-Scale procesorů!
Díky jeho paralelním výpočetním jednotkám a na dnešní poměry masivnímu výkonu samozřejmě lze na Larrabee počítat i grafiku, konkrétně třeba pomocí raytracingu*. Ale přesto nejde o grafický čip. Přirovnal bych ho k procesoru Cell: ten je schopen fungovat buď jako nezávislé CPU (jako v Playstationu 3), nebo jako akcelerátor pro složité výpočty (v superpočítačích budoucnosti, po boku Opteronů v rámci platformy AMD Torrenza). A dost možná skončí podobně i Larrabee. Podle X-bit labs se bude osazovat do serverů společně s klasickými CPU řady Xeon nebo Itanium a bude připojen přes sběrnici CSI (Common Serial Interconnect/Common System Interface). Základní úkony budou ležet na bedrech Xeonu nebo Itania, zatímco Larrabee bude chroupat složitější výpočty. Zřejmě se bude hodit, neboť Hewlett-Packard již dříve hovořilo s Intelem o možnosti integrace vektorového procesoru do Itania.
A nakonec to nejdůležitější - kdy Intel vypustí Larrabee na trh? Zatím je tento čip plánován na rok 2010. Je však možné, že do té doby se na jeho místo stihnou natlačit grafické čipy od ATi a nVidie. Například nVidia se chvástá, že její GPU překročí hranici teoretického výkonu 1TFLOPS již v příští generaci.
Jak to vlastně bude s grafickými čipy Intelu? Plány na uvedení vlastních grafických akcelerátorů se nemění. Jen to zkrátka bude něco úplně jiného, než Larrabee - i když Intel by mnoho poznatků mohl uplatnit v obou čipech.
*) Raytracing je jeden z nejlepších známých systémů renderingu. Spočívá v počítání cesty každého paprsku světla, což ve výsledku znamená velmi realistické obrázky. Tato technika má však nechutně vysoké nároky na výpočetní výkon a proto se v praxi nepoužívá.
Zdroj: X-bit labs
