Profesionální externí disky - eSATA vs FireWire vs USB2.0 | Kapitola 2
Seznam kapitol
Známé přísloví říká, že tam kde se dva perou, často vyhrává ten třetí. Všimněte si toho, že i když souboj velkokapacitních optických mechanik Blu-Ray versus HD-DVD vypadá i po několika létech stále nerozhodně, nikdo z toho není nervózní. Všichni totiž volí zcela jiné řešení: kupují externí přenosné disky. Dnes jsme se podívali na tři profesionální modely s rozhraním USB, FireWire a eSATA.
USB 2.0 je nutný základ
Externí disky dnes používají, zejména kvůli rychlosti a kompatibilitě, především rozhraní USB 2.0. Porty USB dnes obsahují všechny počítače i notebooky a kompatibilita s 95% počítačů je tímto zajištěna. Je třeba ale vědět, že je velký rozdíl mezi starou sběrnici USB 1.1 a aktuálním USB 2.0 (pozor, konektory se od sebe nijak neliší). Rychlosti jsou definovány tři:
- USB 2.0: High Speed (teoretické maximum 480 Mbps)
- USB 1.1 a 2.0: Full Speed (max. 12 Mbps = 40x méně než High Speed)
- USB 1.1 a 2.0: Low Speed (max. 1,5 Mbps) - pro nenáročná zařízení
I u přenosu dat sběrnicí USB je rozdíl mezi tím, jaká je maximální teoretická rychlost a tím, kolik dat je možné tímto rozhraním reálně "protlačit" - USB je totiž jednoduchý (takříkajíc "hloupý") protokol - výsledkem je velká režie přenosového pásma a systémových prostředků právě při přenosu dat. V praxi klesne teoretická rychlost USB 2.0 na stále relativně solidních 250Mb/s (cca 31MB/s).
Poznámka: rychlost sběrnice USB 1.1 je velmi nízká - reálných 0.75MB/s vás na přenos dat odpovídajících objemu 1 CD dlouhých přinutí čekat dlouhých 17 minut, 4.5GB DVD pak celou 1 hodinu a 40 minut (zatímco USB 2.0 High Speed to zvládne za 2.5 minuty). Naštěstí dnes je drtivá většina počítačů vybavená rozhraním USB 2.0.
Alternativy k USB
FireWire aneb IEEE 1394 a 1394b
FireWire je název, který dala původně profesionálnímu rozhraní "IEEE 1394" firma Apple. Proč profesionálnímu? Protože IEEE 1394 vychází přímo ze "serverového" rozhraní SCSI. Z tohoto původu pak plynou veškeré výhody i nevýhody tohoto moderního rozhraní: FireWire vyžaduje relativně složitý a tím i nepatrně dražší (1-2 USD) autonomní řadič (ve srovnání s USB je řádově složitější) avšak na oplátku nabízí bezpečný a systém minimálně zatěžující rychlý přenos dat. Disky připojené pomocí IEEE 1394 nejsou pro systém, narozdíl od disků USB, téměř žádnou zátěží - řadiče na obou koncích spojení berou režii i integritu přenosu na svá bedra (přenos dat do a z paměti se děje hardwarem řadiče pomocí DMA - Direct Memory Access).
Poznámka: bezpečnost a robustnost této sběrnice dosvědčuje mj. i vojenské použití (například v letounu F-22 Raptor).
Nejběžnější verzi FireWire je "400" (IEEE 1394a). Tato verze pokrývá přenosové rychlosti 100, 200 a 400Mbps. Používají se 6pinové konektory (4 piny přenosu dat + 2 piny napájení externího zařízení) a notoricky známý "notebookový" čtyřpinový minikonektor (hele Karle, co se k tomu dá připojit? USB to určo není...).
FireWire 400 (klasický 6ti a malý 4 pinový konektor)
Existuje také verze FireWire 800 (IEEE 1394b) používající nový, 9 pinový konektor. Tato verze však v běžném "PC světě" není příliš k vidění a ani není nijak podporována (například Windows Vista podporují ve svém OHCI řadiči pouze FireWire 400).
Výhodou FireWire je možnost, podobně jako u USB, připojení dalších externích zařízení jako například: jiné počítače (FireWire funguje také jako síťové připojení), skenery, fotoaparáty, digitální kamery (kde se toto rozhraní stalo standardem).
I když je FireWire S400 papírově pomalejší než USB 2.0 (480 vs 400Mbps) je opak pravdou. V praxi je Rozhraní FireWire nejméně o 1/3 rychlejší a dosáhnout trvalého přenosu kolem 45MB/s není obvykle větší problém ani na relativně pomalých počítačích (díky nízkému zatížení procesoru).