CrossFire X1950XTX - fast and furious (1/2) | Kapitola 3
Seznam kapitol
V dnešním článku si povíme něco o systému CrossFire s kartami ATi Radeon X1950XTX. Článek je zaměřen spíše pro nadšence z oblasti grafických karet, a tak mi jistě méně zkušení čtenáři odpustí, že nebudu opakovat notoricky známé skutečnosti a technologie, které jsme už měli možnost poznat v minulých článcích.
Situace kolem pamětí GDDR4 je poměrně složitá, neboť se nejedná o přímého nástupce pamětí GDDR3, která známe snad ze všech dnešních grafických karet.U toho typu pamětí jsem si zvykli, že čip běží fakticky na rovné polovině taktu efektivního (udávaného v recenzích či výrobcem). Jednalo se tedy o paměti typu DDR (Double Data Rate). Možná vás překvapím výrokem, že GDDR4 nejsou DDR ale tzv. QDR (Quad Data Rate).
GDDR4 tedy běží na taktu čtvrtinovém oproti jejich efektivní frekvenci (např. 500MHz pro 2GHz). Kvůli této vlastnosti muselo být šáhnuto na I/O (Input/Output) pinech ke zdvojnásobení datové šířky pro datové operace. V našem případu došlu k posunu od 4 k 8-bitům. Tyto fakta mají v důsledku jedinou příčinu, paměti GDDR mohou pracovat při nižším napětí (1.5-1.8V) než paměti typu GDDR3 (1.8V) a také mohou dosahovat vyšších frekvencí než předešlý typ (2000+)
Celé kouzlo nižšího napětí a tím také nižší spotřeby karty má na svědomí tzv. "Bus inversion", což není nic jiného inverze dat procházejících sběrnicí. V případě pamětí GDDR4 je při posílání binárních dat pravidlo takovéto:
1 - spotřeba energie = 0
0 - energie je spotřebovávána
Před posláním dat po sběrnici do řadiče se provede jednoduchý krok. Pokud je více než polovina hodnot v 8-bitovém datovém poli rovno 0, pak se tyto hodnoty velmi chytře převrátí na hodnotu 1, což má za následek právě onu nižší spotřebu energie (více 1 = méně energie). Data jsou následně odeslána do paměťového řadiče, který je dekóduje (samozřejmě podle správného klíče).
Poznámka: Radeon X1950XTX pracuje s čipy Samsung K4U52324QE BC09, které mají maximální efektivní frekvenci 2200MHz při 1.8V. Není bez zajímavosti, že Samsung má ve svém portfoliu i čipy, které jsou už dnes schopny pracovat na 2.8GHz!Pravděpodobně se jich dočkáme až na kartách ATi s čipem R600. Není pravděpodobné, že nVidia přejde na GDDR4 s příchodem jádra G80, ale spíše půjde kvůli svému paměťovému řadiči cestou širší sběrnice 384-bit, což ji vyjde výrazně dráž (větší a komplexnější plošný spoj - viz. zde), než v případě využití GDDR4.
Ruku v ruce s vylepšeními jde ovšem také zvýšená latence pamětí GDDR4, která stojí naproti dvojnásobné bitové šířce a vysoké efektivní frekvenci samotných pamětí. Celý problém vysokých latencí spočívá především ve stabilitě signálu, kdy v některých cyklech je signál nestabilní a zařízení čeká (tudíž vzniká prodleva). Vliv vyšší latence je ovšem ve srovnání s přínosem vysoké datové propustnosti zanedbatelný.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
