Hardcore taktování procesorů Intel. Buďte OC Guru! | Kapitola 9
Seznam kapitol
Dnešní průvodce přetaktováním procesorů Intel není určen úplným začátečníkům, ale pokročilejším uživatelům. Nebudeme se zabývat základními principy, ale pokusíme se dostat za hranice a možnosti běžného přetaktování. Pokud vás zajímá, jak pokořit vysoké frekvence a máte dostatek odvahy k experimentům, je článek určen právě vám.
V závěrečné kapitole si připomeneme několik základních pravidel pro pokročilé přetaktování. Určitě nebudou všechny, čtenáři mají prostor pro doplnění v komentářích.
Co nejvyšší frekvence FSB neznamená nejvyšší možný výkon. Vždy je lepší najít kompromis mezi hodnotou FSB a výkonem. S vysokými frekvencemi přibývá na FSB problémů, a za jejich kompenzaci platíme snížením výkonu komponent. Koncepce FSB (AGTL+ sběrnice) již dosáhla své frekvenční hranice - 1600MHz. Její dny jsou sečteny, a obecně je nejvyšší výkon vždy těsně kolem 400MHz FSB (1600MHz).
Slepé přidávání napětí nic neřeší. Pokud narazíte na frekvenci, kterou se vám nedaří pokořit, nemusí být vždy příčina nízké napájení komponenty. Slepé přidávání všech napětí zcela jistě zvýší teploty čipsetu a procesoru, ke stabilitě ale pomoci nemusí. Pokud už zvyšovat napětí, tak jedině u voleb kterým rozumíte a víte co dělají.
Používejte pokročilé metody. V případě neadekvátního přetaktování, nebo velmi slabých výsledků zkuste změnit třeba Strap, časování a násobič pamětí, GTL, dnes máme mnoho možností. Věnujte přetaktování čas. Opět přidávání extrémních napětí neřeší většinou prvotní problém, a nedostavení se v tomto případě úspěchu je zbytečně frustrující.
Detailní ladění časování pamětí dnes již ztrácí význam. S nadcházející érou DDR3 ztratí změna základního časování téměř smysl. Na DDR2 se ještě vyplatí pohrát si s časováním, kde nízké CAS hodnoty mohou znamenat patřičný nárůst výkonu. Komplexně je rozdíl mezi různými časováními na platformě Intel spíše zanedbatelný. U DDR3 je již téměř nepodstatný, moduly s CL7 nebo CL9 podávají velmi podobné výsledky. Vše omezuje zastaralá sběrnice FSB. V další architektuře Nehalem ale mohou paměti a jejich ladění chytit druhý dech, no uvidíme.
Naučte se získat výkon zpět. S vysokými frekvencemi FSB se zvyšují latence čipsetu, sběrnice a pamětí. To se vždy negativně projeví na propustnosti paměťového subsystému. Naučte se používat tRC, tRD a další parametry k eliminování těchto neduhů. Nastavujte tyto hodnoty ručně, nedůvěřujte ve všem vaší desce - mnohdy nastavuje příliš konzervativní hodnoty.
Chlaďte kvalitně. Alfou i Omegou je chlazení, nepodceňujte vysoké teploty čipsetu. I když výrobce udává provozuschopnost čipů například do 100 stupňů, nemusí to za těchto podmínek znamenat dlouhý a bezchybný provoz. Nevěřte výrobcům, že vysoké teploty jsou normální (obhajují tím pouze použité laciné chlazení). Chcete taktovat? Investujte do tichých ventilátorů a chlaďte důležité komponenty desky aktivně.
Nejnovější BIOS nemusí být nejlepší. Vždy se vyplatí vyzkoušet i několik starších verzí, která vašim požadavkům bude lépe sedět. Většinou si to vyžádá méně času, než se zbytečně několik dní trápit s poslední ne příliš povedenou verzí.
Testujte stabilitu důkladně. I když to je nudná práce, vyhraďte si na ladění systému a pořádné otestování čas. Několik hodin strávených testováním stability se vám může vrátit plnou spolehlivostí počítače. Pokud odbudete testy stability, může se vám počítač odvděčit totálním zamrznutím v tu nejnevhodnější chvíli - u právě rozdělané práce.
Pravidlem o důkladném otestování přetaktovaného počítače uzavřeme dnešní článek. Doufám, že alespoň některé informace byly pro čtenáře zajímavé a praktické. V případě nejasností, se můžeme jednotlivým částem věnovat podrobněji a více do hloubky. Pro praktické přetaktování ale dnešní zkrácená verze doufám postačí.
Čerpáno ze zdrojů: Techrepository, Anandtech, XtremeSystems
Desky do testu zapůjčili Asus Computer CZ
Procesor Core 2 Q9300 dodal ATComputers
Operační systémy Windows XP Pro a Vista Ultimate poskytl Microsoft
