znovu-nastolena-otazka-64-bitu-ano-ci-ne
Software Článek Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne? | Kapitola 4

Jiří Vašek

Jiří Vašek

18. 2. 2008 01:00 108

Seznam kapitol

1. Lesk a bída 32 bitů 2. Kde se vzaly, tu se vzaly - 64 bitů je zde! 3. 64 bitů - jak na ně? 4. Programy pro 64 bitů 5. Jak tedy z toho ven?

I když 64 bitové verzi Windows XP bylo předpovídané velké rozšíření, skončil tento operační systém jako... ehm, myšlenkový "bungiee jumping" - na pohled efektní, tak trochu dobrodružství, hodně nových zážitků, ale kdo do toho opravdu šel, už tento zážitek opakovat nechtěl (natož aby "skákal" každý den). Trochu jiná situace nastala příchodem 64 bitové verze Windows Vista - zde už se jedná o plně funkční 64bitový operační systém se stále širší podporou. I přesto se mnoho uživatelů tápe, a tohoto přechodu se bojí.

Reklama

Třetí nutnou podmínkou pro využití 64 bitů jsou samozřejmě programy. Nelze čekat, že na 64bit procesoru a systému budou mávnutím kouzelného proutku současné 32bit aplikace běhat rychleji, radostněji a jaksi krémověji - právě že zde rozdíl prakticky neexistuje. Naopak, tento základ je pouze nutný požadavek k tomu, aby 64bit programy mohly být spuštěny.

Jak na 32bitů v 64bitovém systému?

Nakousl jsem již pohodový běh 32bitových aplikací v 64bitových Windows Vista - jak je tohoto dosaženo?

Platí několik principů. 32bitová aplikace nemůže používat 64bitové součásti a naopak - takže například v 64bitovém programu nelze použít 32bitovou knihovnu (takže v 64bit Internet Exploreru nelze použít 32bit plug-iny). Z tohoto důvodu v sobě Windows Vista 64bit obsahují dvojí verze některých programů, jako například právě Internet Explorer nebo Windows Media Player. Obsahují také dvojí sadu systémových knihoven, v 32bitovém systému složku Windows\System32. 64bitové Windows Vista v této složce mají 64bitové komponenty (DLL knihovny apod.), a 32bitové komponenty se nacházejí v Windows\SysWOW64. Stejně tak složka Program Files také obsahuje 64bitové programy, a pro 32bitové komponenty je vyhrazena složka Program Files (x86).

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz


zdroj: technet.com

Proč je to řešeno takto na první pohled složitě?

Vše z důvodu zpětné kompatibility. 64bit programy mohou normálně používat stejné složky jako ve 32bitovém systému, ale pokud 32bitový program v 64bit systému chce přistoupit třeba do System32 (většina software toto má nastaveno "natvrdo"), je přesměrován do SysWOW64. Je to fakticky emulace, ovšem vzhledem k architektuře procesorů AMD64/EM64T není problém s rychlostí. Takto je zajištěn právě bezproblémový běh 32bit aplikací na 64bit systému. Problém mohou zaznamenat jen některé 32bit programy s přístupem do systému, například zobrazení obsahu složky System32 je v 32bitovém Total Commanderu problém právě z důvodu onoho přesměrování. Programy právě takto fungují stejně dobře jako ve 32bitovém systému, jen je jim trikem předhozena 32bitová sada systémových knihoven. Stejně tak 32bitový program, standardně se instalující do Program Files, se ve skutečnosti naintaluje do Program Files (x86), aniž by o tom věděl, a vše funguje z jeho pohledu normálně.

Podobných fint je v systému více, například registr má také svou WOW64 větev.

32bitové procesy jsou i zřetelně označeny v taskmanageru.

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz


zdroj: soundonsound.com

Jediným opravdu radikálním krokem v této oblasti je konec podpory 16bitových aplikací, které stejně byly raritou již od dob nástupu Windows řady NT. Pokud se vám stále nezamlouvá emulace 32bitových programů v 64bit systému, opravdu se toho bát nemusíte. Právě 16bitové programy běžely v 32bitových systémech pomocí úplně stejné finty, jen se to jmenovalo NTVDM. A s tím byly problémy také jen velmi zřídka. Schůdnou cestou k rozchození 16bitových aplikací je tak například známý DOSBOX - na něm spolehlivě spustíte (s trochou laborování) i staré DOSové hry. A v nejhorším případě se dá sáhnout i po starším systému nainstalovaném ve virtuálním stroji.

A zase ty ovladače...

Dalším rozdílem proti 32bitovým systémům je fakt, že Windows Vista 64bit dovoluje použít pouze podepsané ovladače. Tímto je zajištěna velmi dobrá stabilita systému, nelze jej rozhodit mizerně napsanými ovladači zařízení nebo programy, které si do systému instalují vlastní ovladače.

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz

Toto ovšem znamená problém pro chtěné aplikace, které se takto chovají, ale nejsou podepsané. Při startu systému lze jednorázově povolit instalaci nepodepsaných ovladačů, ovšem toto řešení může teoreticky způsobit nestabilitu systému. Existuje více způsobů, jak vnutit systému nepodepsaný ovladač, prakticky všechny fungují podobně, a kromě různých tweakovacích programů to lze i jednoduše bez jakéhokoli software třetí strany:

Do příkazové řádky (CMD, musí být spuštěna jako administrátor) příkazem
 bcdedit /set loadoptions DDISABLE_INTEGRITY_CHECKS

Je dobré si proto dát pozor, a pokud používáte takovéto programy, tak si zjistit, jak se na 64bit systému vlastně chovají. Navíc, tato možnost byla s posledními updaty systému zakázána, a je otázkou jak to bude v budoucnosti - zatím stoprocentně funguje pouze dočasné vypnutí kontroly podpisů pro jeden start systému.

Abych nebyl příliš pesimistický, většina dnešního hardware ovladače má obsaženy přímo v systému, takže budete muset instalovat jen velmi málo ovladačů, a například s grafickými kartami nebo ovladači k základní desce problém rozhodně není. Na problémy můžete narazit, pokud máte nějaký starší scanner nebo tiskárnu, případně nějaký modem.

Co je podstatné - 32bitové ovladače 64bitovému systému předhodit nelze.

A co se týče využití paměti, tedy hlavní přínos 64bitových systémů v současnosti, není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá - maximální množství podporované paměti se totiž liší podle verzí Windows Vista. Verze Home Basic podporuje maximálně 8GB paměti, Home Premium 16GB paměti, a další verze 128GB paměti. Na současných základních deskách, které většinou podporují maximálně 8GB paměti, to ovšem není až tak zásadní problém.

A jak to nakonec vypadá v praxi?

Posledním článkem do 64bitového řetězu jsou aplikace samotné. Zde je situace zatím nejhorší - a to především proto, že zatím jednoduše nebylo dost času vyvinout nové, 64bitové. Některé hry nabízejí 64bit verze nebo patche, stejně tak profesionální software. Bohužel ne všechny, například Adobe Photoshop v 64bit verzi neexistuje, takže i na rychlém stroji s přehršlem paměti si můžete pustit pouze jeho 32bitovou podobu, která využije pouze právě 2GB paměti, stejně jako na 32bitovém systému. Stejně tak kancelářský balík Office existuje pouze v 32bitové verzi. Paradoxně tedy teoretické možnosti 64bit systému zatím nevyužijete tam, kde by se to hodilo nejlépe.

O něco lepší situace je mezi malými programy a open-source softwarem, kde se již objevují první vlaštovky. Kolem a kolem však zatím 64bitová platforma udělala pouze 2 ze 3 kroků - již je hardware, operační systém, a čeká se na aplikace. Během roku až dvou se však určitě dočkáme masového nárůstu 64bitových programů.

To ovšem neznamená, že na 64bitovém systému normální hry nejdou spustit, naopak drtivá většina funguje bez problémů, prostě to běží v 32bit režimu. U většiny problémů navíc pomůže pohrát si s režimem kompatibility, zvláště starší hry v neznámém prostředí vcelku znervózní :).

Nativní 64bit hry zatím nejsou masově rozšířené, vývojáři zatím spíše testují novou platformu a její možnosti. Jak ukazuje test provedený kolegy z neowin.net na Crysis, 64 bitů se může projevit velmi příznivě.

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz


zdroj: neowin.net

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama