Úvod do NAS serverů – Váš domácí cloud

Odkazy na vydaná pokračování:

V dnešním prvním díle se zaměříme především na teorii a zmapujeme si trh. Ačkoli se nejspíše chcete rovnou vrhnout na výsledky testů, doporučujeme dnešní díl nepřeskakovat – prozradíme vám, co od NASů čekat, na co si dát pozor a jak vybírat. Druhý díl obsahuje metodiku měření, která vám opět rozšíří obzory o situaci na dnešním trhu. Třetí díl je pak zajímavý samotným testováním, neboť v něm budeme probírat dvoudiskové servery. Ty narozdíl od jednodiskových, které jsou plné kompromisů, rozhodně doporučujeme pro případnou koupi. 

• Velký test NASů II – jednodiskové servery umí i streamovat videa na mobil
• Velký test NASů III – dvoudiskové servery patří k jednoznačné volbě při koupi

Disky v počítači jsou minulostí

i Zdroj: PCTuning.cz

Počítač se pomalu, ale jistě stává opět pouhým terminálem, přes který spravujete svoje centrálně uložená data. „Mít data v cloudu“ není již buzzword, ale současnost. Navíc nejbezpečnějším místem, kam zálohovat, je překvapivě internet. Ne sice zrovna z hlediska zabezpečení proti zneužití, ale proti selhání hardwaru a hlavně proti lidskému faktoru není lepší zálohy. Vaše data na internetu nejsou zase o tolik náchylnější k odcizení, než ta na (i tak) neustále připojeném počítači.

Například mít centrálně uložené záložky z webového prohlížeče, to je téměř povinnost. Nejen, že je můžete snadno synchronizovat na více zařízeních, ale je to také první věc, kterou zapomenete zálohovat v případě reinstalace systému. Fotografie jsou pro mnoho z nás v podstatě nejcennější data, protože ty už znovu nikde nestáhneme. Můžete je mít i několikrát vypálené, ale náhoda je nevyzpytatelná a jedinou útěchou vám najednou bude jen více volného místa na disku.

Svěřte data vlastnímu cloudu

Cloud je jednoduše řečeno takový váš virtuální pevný disk na internetu, který je často různě zrcadlen po celém světě, a je tak dnes nejbezpečnějším dostupným úložištěm. Není to jen jeden disk na jednom místě a i v případě požáru datacentra v Německu jsou vaše data uchovaná třeba v Brazílii a určitě ještě někde jinde.

V cloudu se však zatím uchovávají jen některé typy dat, jako jsou dokumenty a i ty je vhodné mít současně u sebe. Velkým omezením je totiž kapacita takových úložišť (je sice obrovská, ale uživatelů je ještě více), rychlost i latence, a tak je nemožné mít tam svoje HD filmy a tisíce fotek ve formátu RAW. A přitom i to jsou data, o která byste přijít nechtěli. Je tedy nutné mít většinu dat pěkně postaru u sebe. Těžký to život paranoika, když má doma desítky či stovky gigabajtů dat.

Jak to ale provést? Vypalování je již za zenitem a stejně se pro velké objemy dat nehodí. Novější technologie, jako jsou holografické disky, tu jen tak nebudou a kdoví, zda vůbec. A tak náhradu za současné pevné disky stále nemáme. Můžeme je ale využít na maximum a značně vylepšit.

Pořiďte lepší domov svým pevným diskům

Pevný disk není stavěn na polehávání v krabici od banánů s cedulkou Moje fotky. Nejlepší pro něj je, aby se mu plotny pěkně točily, a byl tak pořád v lehkém záběru. Časté vypínání a ani neustálé maximální vytížení mu na životnosti nepřidávají. Naproti tomu nonstop provoz diskům nijak významně neškodí.

Postavit si z disků takový domácí cloud, vlastní datové minicentrum s velkou kapacitou, to není žádná věda. Vlastně stačí připojit disk do domácí sítě, zajistit mu přístup z internetu včetně patřičného zabezpečení a třeba zapojit více disků do pole RAID. Od toho jsou zařízení zvaná síťová úložiště, tedy NASy.

NAS (Network Attached Storage) je vlastně malý počítač se sloty pro pevné disky. Obsahuje procesor, paměť RAM a jeho operační systém (na bázi Linuxu, ale to ani nepoznáte) je přístupný přes webové rozhraní. Proti běžnému serveru vyniká jednoduchostí a nízkou spotřebou, současně však nenabízí tolik možností. Je to zkrátka jednoúčelové zařízení.

i Zdroj: PCTuning.cz

Největší výhody (a nevýhody)

Pokud budete mít svoje data na síťovém úložišti, budou neustále dostupná pro všechna vaše zařízení v celé síti a budete k nim mít nonstop vzdálený přístup z internetu. A to vše bez nutnosti mít zapnutý počítač. Stačí, když svému minidatacentru zajistíte stálé napájení, což lze buď připojením nepřerušitelného zdroje napájení UPS, nebo mít alespoň nastaveno automatické zapnutí NASu po obnovení dodávky proudu.

HD přehrávač připojený k televizi nemusí mít svůj vlastní jediný disk s omezenou kapacitou a nutností do něj filmy nejprve nahrát. Může být připojen přímo k NASu.

Na síťovém úložišti můžete mít veškerá data, která doteď byla na vašem datovém disku D: a budou tam zabezpečena ještě lépe než jen prostým oddělením od systémového disku C:. Teď mlčky doufám, že nikdo z vás už dávno nemá ještě všechno na Céčku.

Vše směřuje k tomu mít ve svém „terminálu“ již jen systémový SSD disk.

Pokud nemusíte mít NAS neustále na očích, nemusíte se ani nijak starat o jeho hlučnost, protože jej dáte třeba do garáže. Málokdo má ale tak velký byt, aby si mohl dovolit ignorovat hlučné ventilátory. Jakkoliv se o NASech občas říká, že mohou být hlučné a škaredé, protože je přece dáme do sklepa, není tomu úplně tak a kvílející ventilátor o kvalitách nevypovídá.

Kromě krapet vyššího účtu za elektřinu a nutné počáteční investice má NAS téměř samá pozitiva a divím se lidem, kteří si i dnes raději koupí vypalovačku.