Komentář: Tak nám vykradli Sony, paní Müllerová | Kapitola 3
Seznam kapitol
Lhal bych, kdybych tvrdil, že se u historek o hacknutí Sony tak trochu nebavím. Ukazuje se, že i firma, která by teoreticky měla mít zkušenosti s poskytováním cloudových služeb, může mít vcelku bídné zajištění bezpečnosti. A počkejte, nebyla to náhodou Sony, která nám v roce 2005 ládovala na svých CD do našich počítačů rootkit?
Eric Schmidt před časem mluvil o soukromí jako o přežité hodnotě a oslavoval totální transparenci – a to do doby, než o něm v roce 2005 CNET publikoval jeho osobní, leč veřejně vyhledatelné informace, což mu náhle nepřišlo vtipné. CNET dokonce dostal od Google jednoroční informační embargo, i když v podstatě šéfovi Google pouze nechal „ochutnat jeho vlastní medicínu“, navíc pomocí jeho vlastních technologií.
Ve své době to byla legrace. Jenomže doba pokročila – a hackerské útoky už nejsou vtip. Ve své době jsme mohli vést teoretické debaty o soukromí, s nástupem cloudu se ale stalo, že se méně a méně lidí – i přes odhalení Edwarda Snowdena – zajímá o možné potenciální dopady používání „pohodlných“ cloudových technologií.
Můžeme se smát celebritám, že byly tak hloupé, že si uploadovaly soft porno selfies a přitom používaly jednoduchá hesla: Ale jakou máme jistotu, že námi zvolená cloudová služba nemá někde „nástěnku“ v podobě .TXT souboru, ve kterém je spousta hesel?
Celá hackerská operace má ale i svou velmi temnou stránku. Hackeři – anebo nějaká skupina s nimi myšlenkově spřízněná – začali vyhrožovat teroristickými útoky na kina, která film uvedou. Plánované promítání filmu začaly stahovat nejprve velké řetězce kin, později byla zrušena premiéra v New Yorku po „hrozbách naznačující útok ve stylu 9/11“. A nakonec byl film stažen vůbec.
The Register to označil za „kapitulaci a vítězství teroristů“. To je extrémně špatné, protože ať už byla motivace útočníka jakákoliv, podařilo se mu zasáhnout svobodu slova. S ní je to špatné už od dob, kdy South Park uveřejnil díl, ve kterém se objevil Mohamed. Tento díl byl později cenzurován. Jenomže tentokrát nám to vygradovalo, protože severokorejští sympatizanti distributorům filmů vysvětlili, co považují a co nepovažují za vtipné.
Problém je v tom, že extrémisty dnes musíme brát vážně. Po útocích jako byl útok na moskevské divadlo Dubrovka v roce 2002 anebo naprosto neuvěřitelném útoku na školu v Pákistánu před několika dny, kde teroristé pozabíjeli 162 lidí, z toho 132 dětí, není podobné hrozby vůbec možné brát na lehkou váhu. S každým takovým činem roste drzost teroristů a také pravděpodobnost, že ho použijí i na Západě.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
