Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne
i Zdroj: PCTuning.cz
Software Článek Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne

Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne | Kapitola 3

Jiří Vašek

Jiří Vašek

30. 3. 2010 03:00 56

Seznam kapitol

1. SSD ve zkratce 2. Zarovnání oddílu na SSD 3. Optimalizace systému - část první 4. Optimalizace systému - část druhá
5. Optimalizace systému - část třetí 6. Optimalizace systému - pokročilé tweaky 7. SSD Tweaker - rychlé nastavení

Disky SSD, to je zaklínadlo dneška a zcela jistě i blízké budoucnosti. Kdo jednou vyzkoušel, už nechce jinak. V dnešním článku se proto podíváme na některá specifická nastavení Windows 7 s ohledem právě na Solid State Disky. Poradíme co nastavit a naopak co můžete v klidu ignorovat, aby byl výkon disku optimální.

Reklama

Dříve, než se podíváme na jednotlivé kroky, směřující více či méně úspěšně k lepšímu využití SSD, je nutné říci jeden zásadní fakt - u každého tweaku je totiž potřeba zvážit, zda jeho přínos není vyvážen nějakým nedostatkem, případně zda vůbec stojí za to se jím zabývat. Pamatujme - cílem optimalizace je dosáhnout maximální rychlosti a minimální odezvy při práci s SSD, a pokud možno ještě prodloužit jeho životnost. Cílem ovšem není tweaking za každou cenu - pokud nějakým drobným tweakem neznatelně urychlíte práci ve výjimečných situacích, případně prodloužíte životnost SSD v přepočtu o pár dní, takový tweak je docela zbytečný.

Defragmentace a SSD

Zákaz defragmentace je jeden z mála tweaků, který na SSD má skutečně svůj smysl. Přínos defragmentace je díky konstrukci SSD teoreticky skoro nulový, prakticky dokonce škodlivý. Rozmístění dat je totiž řízeno řadičem, který se stará o optimální rozložení dat po celém SSD, přičemž na rozdíl od plotnového harddisku zde neexistují "rychlejší a pomalejší místa" - všechny paměťové buňky jsou si rovnocenné, takže přerovnáním dat ničeho pozitivního nedostáhnete, právě naopak - rychlost přístupu k datům nezměníte, pouze donutíte SSD k provedení dalších zápisů/přepisů, čímž jej vysloveně nepotěšíte.

Defragmentaci tedy určitě vypnout - nejlépe zakázáním naplánované defragmentace pro vaše SSD (v Nabídce Start > Příslušenství > Systémové nástroje). Přirozeně, je vhodné jednou za čas defgramentovat plotnový harddisk, takže není nutné se tuto službu snažit nějak úplně zlikvidovat.

Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne
i Zdroj: PCTuning.cz

Windows 7 v některých případech po detekci SSD defragmentaci samy zakázaly, u mě se to však nestalo. Zdá se dokonce, že automatické optimalizace pro SSD byly obsažené jen v některých testovacích verzích Windows 7 a ve finální verzi nejsou, nebo se aktivují prudce náhodně - škoda.

Podobně jako u klasické defragmentace, na SSD není třeba ani defragmentace bootsektoru respektive systémových souborů používaných při bootu systému, takže je možné v pohodě zakázat.

Hibernace a hiberfil.sys

Hibernace funguje velice jednoduše - uloží aktuální obsah operační paměti (tedy stav operačního systému včetně spuštěných aplikací a dat v nich) do souboru na pevný disk, přičemž platí rovnice velikost souboru (C:\hiberfil.sys) je rovna velikosti instalované operační paměti.

Pokud chcete hibernaci využívat, potřebujete jen adekvátní volné místo na systémovém disku - v našem případě SSD - nevýhoda je sežrání několika gigabajtů místa na SSD (a současně zvýšení jeho opotřebení!) a relativně dlouhá doba přechodu do hibernace, zejména v případě SSD s pomalým sekvenčním zápisem. Výhodou pak je výrazně rychlejší probuzení systému z hibernace, což ale nemusí ve srovnání s rychlostí startu systému na SSD být tak markantní.

V podstatě tedy máte jen dvě možnosti - používat na SSD jakožto systémovém disku, nebo zakázat. Pokud vím, přesunout hiberfil.sys na jiný disk než systémový není možné.

Můj názor je hibernaci zakázat, na SSD je její přínos o dost menší než na pomalém plotnovém harddisku - byť je start systému pěkně rychlý, platíte za to opotřebením SSD. Nejrychlejší cesta k zákazu hibernace je příkaz powercfg -h off (spouštějte z příkazové řádky se správcovskými právy), a po restartu pak zkontrolujte, zda soubor C:\hiberfil.sys zmizel.

Indexování a jeho zákaz

Funguje podobně jako ve Windows Vista. Dovoluje rychlé vyhledání čehokoli kdykoli, za cenu nutné indexace, která má jistou (prakticky zanedbatelnou) náročnost na systém i disk. Na rozdíl od zažitých představ indexování nad existujícími daty proběhne jen jednou, každý další průchod již kontroluje pouze změny. I to je důvod, proč jsou Windows Vista/7 prvních pár dnů po instalaci o něco pomalejší než později.

Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne
i Zdroj: PCTuning.cz

Pro SSD indexování znamená relativně malou zátěž. Spočívá v podstatě ve čtení, kdežto množství zapsaných indexů je velmi malé. Vypnutím indexování proto vašemu SSD až tak zásadně neulehčíte, a teoreticky přijdete o rychlé vyhledávání v případě potřeby - z tohoto úhlu pohledu se tedy vypnutím indexování nemusíte nijak zásadně zabývat; můžete přenastavit, kde bude indexování probíhat, ale jeho úplné vypnutí se zdá mít smysl snad jen na slabších strojích, kde je třeba šetřit za každou cenu.

Optimalizace Windows 7 pro SSD - co funguje a co ne
i Zdroj: PCTuning.cz

Vypnutí indexování je ovšem diskutabilní. Vzhledem k relativně malé zátěži na disk se zdá zbytečné jej zakazovat, a přijít tím o výhody rychlého hledání - především v nabídce Start. Na druhou stranu, díky bleskovému přístupu SSD k datům, můžete číst data rychleji, než je plotnový disk je schopen vůbec najít, natož začít číst. Volba je tedy na vás - vyberte si, zda obětujete indexování ve prospěch drobného nárůstu výkonu (díky zákazu diskových operací souvisejících s indexováním), či naopak mít indexy hotové, za cenu drobného propadu výkonu a marginálního nárůstu opotřebení SSD (wearingu).

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama