Sdílíme internet v domácnosti - s dráty i bez nich | Kapitola 4
Seznam kapitol
Každého, kdo má doma připojení k internetu a více jako jeden počítač, určitě někdy napadlo, jak mít internet dostupný na všech domácích počítačích zároveň. Jenže mnoho uživatelů neví, jak na to. V dnešní době, už to ovšem není žádná složitá věc, a tak si vše ukážeme a vysvětlíme.
Máme tedy jednu přípojku k internetu a více jako jeden PC. Je jedno, jestli ty počítače jsou moje nebo jeden je sousedův a druhý můj. Pořád to jsou dva PC, které se chtějí připojit přes jednu přípojku. Rozdíl je jen v tom, kam síťový kabel povedeme. Buď až k sousedovi nebo jen třeba do obýváku.
Abychom na tuto přípojku zapojili více počítačů, musíme mít nějaký "rozbočovač". Nejjednodušším řešením je použít switch. Ale to by nám poskytovatel musel přidělit další IP, což někdy není tak jednoduché. Taky bychom přišli o síť, kterou už máme třeba doma vybudovanou. Nemohli bychom si sdílet data ani tiskárny přes domácí síť. I když jsou počítače u nás doma, jsou součástí sítě poskytovatele. Nastavují se jako by byly připojené na samostatnou přípojku.
zapojení přes switch
Jako "rozbočovač" může posloužit další PC. Toto PC už neslouží jen jako switch, ale dokáže celou naši domácí síť schovat za jednu IP. Takže z venku to vypadá, jako by byl připojen jen jeden počítač. Ve skutečnosti se za touto IP schovává celá počítačová síť. Tomu se říká NAT, neboli překlad adres.
Každý paket má v hlavičce IP odesílatele a IP cílového PC. Takto cílové PC ví, kam má poslat odpověď. Bez NATu by to vypadalo, že PC s IP 192.168.x.x pošle požadavek na 10.x.x.x. Prostřednictvím routeru se paket dostane na adresu 10.x.x.x. Ten odesílá odpověď na IP 192.168.x.x.x, kterou zjistil z přijatého paketu.. Ta se ale v sítí nenajde a tak se paket zahodí a my nikdy nedostaneme odpověď. NAT dělá to, že hlavičku pozmění. IP odesílatele (192.168.x.x) změní na své IP vnější sítě (třeba 10.1.1.1) a poznačí si, že tuto změnu provedl. Cílové PC tak odešle odpověď na IP 10.1.1.1. Na tomto PC se zjistí, že paket s požadavkem byl vznesen z IP 192.168.x.x a tak se přepíše tentokrát IP cílového PC z 10.1.1.1 na 192.168.x.x a paket se pošle do vnitřní sítě. Takto se paket s odpovědí dostane ke správnému PC, i když nemá IP vnější sítě.
cesta paketu, který neprochází přes NAT
cesta paketu přes NAT
Nevýhodou je, že když někdo na naší domácí síti provozuje nějaké služby (FTP, HTTP server...), fungují jen v rámci domácí sítě. Z vnější jsou dostupné jen služby, které běží na PC provozující NAT. Lze to vyřešit tzv. přesměrováním portů. Jedná se o to, že když přijde z vnější sítě dotaz na PC s NATem na určitý port (21 - FTP, 80 - HTTP), nebude ho vyřizovat tento počítač, ale přepošle tento dotaz na PC v domácí síti. Takže z venku to opět vypadá, že na PC běží mnoho služeb, ale přitom tyto služby běží na různých PC.
Port je možné přesměrovat na ten samý port nebo na jiný. To se nám hodí, když třeba na PC s NATem je zprovozněna služba FTP. Ale nějaký uživatel by chtěl, aby jeho FTP bylo vidět i z vnější sítě. Jenže port 21 už je obsazen pro PC s NAT. Proto třeba přesměrujeme port 8021 na port 21 IP 192.168.x.x. Když se teď někdo připojí na 10.1.1.1 na port 8021, nepřipojí se na PC s NAT, ale na PC 192.168.x.x na port 21 čili FTP.
navázání spojení 10.1.1.1 na port 8021
Přesměrování portů se používá, jen když chceme, aby naše služba byla viditelná z vnější sítě. Nikoliv pokud chceme my využívat služby vnější sítě. Takže jestli se chceme připojit na nějaký FTP server na vnější síti, port 21 přesměrovaný mít nemusíme. Pokud však chceme, aby se někdo z vnější sítě připojil na naše FTP, tak port 21 přesměrovat musíme.
To bude o nastavení sdílení internetu všechno. Snad se vám to podle tohoto návodu podařilo zprovoznit.
