VNC a Vzdálená plocha - kouzlo vzdáleného přístupu | Kapitola 5
Seznam kapitol
Představte si, že jste na dovolené někde na osamělém ostrově na konci světa, uprostřed korálových útesů, kokosových palem a fajn opálených Tahiťanek. Máte s sebou jen notebook a nějaké místní připojení k internetu. I tak normálně komunikujete s přáteli a obchodními partnery, používáte dál svoje aplikace a svoje data. Vlastně nikdo nepozná, že nesedíte doma u svého počítače. Kouzlo? Ne, jen vzdálený přístup.
Jak jsem již uvedl na minulé stránce, VNC je plně grafické, a funguje na principu přenášení vzdálené plochy jako bitmapy. Zde ovšem nechápejte bitmapu jako nekomprimovaný BMP soubor ve Windows, ale obecně jako obrázek ve kterém mají všechny pixely stejnou důležitost, nelze jej rozdělit na podobjekty, a každý pixel má své souřadnice.
Pro funkčnost VNC je nutné mít na cílovém počítači nainstalovaný VNC server, ke kterému se pak připojí VNC klient. Z technického hlediska VNC funguje na RFB protokolu (doslova Remote FrameBuffer), lze jej využít nejen na Windows, ale i na unixových a dalších systémech. Pozitivem VNC je nezávislost na platformě, je tedy možné mít například linuxový VNC server a připojovat se k němu windowsovým VNC klientem - výhoda bitmapového přístupu je, že neřeší co vlastně zobrazuje, uživatel v klientovi vlastně jen kliká na určité souřadnice nebo píše nějaký text, a server si zpětně zjišťuje co vlastně uživatel udělal.
Těm chytřejším už došlo, že plocha v 32bitových barvách zabírá poměrně dost paměti, a přenášet to na dnešním internetu ještě asi nebude to pravé. Ani s tím VNC nemá problém. Jednak přenáší pouze změny, a jednak umožňuje velmi flexibilně přepínat rozlišení přenášeného obrazu tak, aby vše bylo dostatečně rychlé. A věřte, že i s plochou v 256 nebo dokonce 64 barvách se pracuje dostatečně dobře a hlavně rychle. Na přenášení filmového obrazu to není, ale na psaní e-mailů, dokumentů nebo surfování na webu to stačí s přehledem. Zejména pokud připojení klienta je velmi pomalé a stránky se načítají extrémně pomalu - hostitelský počítač web načte nepoměrně rychleji a předžvýká jej jako obraz pro klienta, který jej již jen zobrazí (takto podobně mimochodem fungují i mobilní prohlížeče, třeba mobilní Opera).
K historii VNC jen krátce. Abychom pochopili proč není jedno VNC které by vládlo všem, je třeba se podívat na přelom 90. let, kdy VNC vyvíjely společnosti Olivetti a Oracle, v roce 2002 však tuto aktivitu utnulo AT&T. Někteří vývojáři pak pokračovali v práci pod vlajkou RealVNC, které je dnes považováno za něco jako industry standard. Nezávisle na RealVNC pak vznikly další implementace jako například UltraVNC nebo TightVNC.
Obecně vzato, základní verze VNC jsou zdarma, nejpokročilejší jako například RealVNC Enterprise jsou placené. Jednotlivé verze VNC jsou mezi sebou také do jisté míry kompatibilní, takže lze použít například RealVNC Viewer pro připojení k UltraVNC serveru. Pochopitelně pak nebudou fungovat jednotlivé "vychytávky", které každá implementace VNC nabízí, takže je vhodné používat vždy klient patřící k serveru.
VNC používá ve výchozím nastavení port 5900, na který se připojuje VNC klient. Některé implementace jako například RealVNC nabízí také java klient, ke kterému nepotřebujete zvláštního klienta, ale funguje ve webovém prohlížeči. Standardní VNC také nepodporuje žádné zabezpečení - autentifikace probíhá pomocí jména a hesla; pouze placené verze RealVNC podporují šifrování, alternativou pak je SSH tunel.
Pomocí VNC teoreticky není problém ve vícenásobném připojení k jedné ploše, ovšem praktickou výhodu toto přináší jen v případě, že jednotliví klienti se připojují ve "view only" režimu, a neperou se tak o ovládání. Lze si však v pohodě představit, že se několik klientů připojí k jedné ploše, jeden něco dělá a ostatní se dívají. VNC server pak lze nastavit, aby se v případě připojení klienta místní uživatel například zamknul, a nebylo tak vidět, co klient dělá; nebo je možné nastavit chování jako třeba u IM programů, kdy při připojení dalšího klienta se předchozí automaticky odpojí - záleží na konkrétních požadavcích uživatele.
odkazy ke stažení: RealVNC, UltraVNC
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
