VNC a Vzdálená plocha - kouzlo vzdáleného přístupu | Kapitola 3
Seznam kapitol
Představte si, že jste na dovolené někde na osamělém ostrově na konci světa, uprostřed korálových útesů, kokosových palem a fajn opálených Tahiťanek. Máte s sebou jen notebook a nějaké místní připojení k internetu. I tak normálně komunikujete s přáteli a obchodními partnery, používáte dál svoje aplikace a svoje data. Vlastně nikdo nepozná, že nesedíte doma u svého počítače. Kouzlo? Ne, jen vzdálený přístup.
Tak, předpokládejme že problém připojení bychom měli zvládnutý, a podívejme se tedy na vzdálené připojení samotné. Není to až tak jednoduché jak by se mohlo zdát, existuje totiž několik způsobů jak se připojit, které se velmi liší svou funkčností nebo nároky na internetové spojení.
V principu jsou však všechny podobné. Jak jsem již nastínil na začátku článku, jedná se o jednoduchý přístup klient-server, kde na hostujícím počítači běží server, zprostředkující vzdálené připojení, a na klientském počítači zase aplikace, využívající služeb serveru. Takto podáno to působí možná příliš vědecky, ale žádná věda v tom není.
To úplně základní rozdělení vzdálených přístupů je, stejně jako u normálních aplikací, na grafické a textové. Pokud se nad tím zamyslíme, rovnou si uvědomíme druhé rozdělení, a to na víceuživatelské a jednouživatelské. V případě víceuživatelského však nutně potřebujeme operační systém, který je také víceuživatelský. Z toho plyne, že na Windows nás toto řešení tolik zajímat nebude (až na speciální případy), víceuživatelským systémem jsou totiž unixové systémy v čele s Linuxem. Vzdálený přístup na linuxu a textové terminály bych tedy s dovolením přenechal někomu kovanému v linuxu, třeba kolegovi Ecksteinovi.
Běžné desktopové Windows jsou jednouživatelským systémem, což znamená že v jednom okamžiku na něm může pracovat pouze jeden uživatel. Se vzdáleným přístupem tato definice malinko přestává platit. Pokud totiž na Windows již někdo pracuje, a někdo jiný se připojí vzdáleně, teoreticky již pracují oba. Ve skutečnosti je však toto řešení nepoužitelné - prát se o myš a klávesnici nikoho nebaví - toto není víceuživatelský přístup. Jak si ukážeme za chvíli, tento problém řeší různé typy vzdálených připojení po svém.
Jiný případ nastává jen na Windows serveru, který se vzdáleným připojením naopak počítá, a stejně jako na linuxu je i zde běžné připojit víc uživatelů naráz tak, aby každý pracoval sám za sebe. Tento způsob připojení je vlastně normální terminálový přístup - a pod terminálem si hned nepředstavujte příkazový řádek, ale úplně normální grafickou vzdálenou plochu. Ne každý však má doma Windows server, budeme se proto věnovat pouze desktopovým Windows.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
