Knol vs Wikipedia - kdo s koho? | Kapitola 3
Wikipedia dnes patří mezi nejnavštěvovanější internetové stránky na světě. Během pouhých sedmi let se stala nedocenitelným zdrojem poznání pro lidi z celého světa. Google jí hodá konkurovat se svým novým systém Knol. O co půjde a v čem se oba systém liší? A čím je dnes vlastně Wikipedie?
Další nová fíčurka - uživatelé mohou komentovat, hodnotit a diskutovat daný problém, dokonce na něj mohou psát "recenze". Pokud jim to autor článku dovolí, mohou do něj i sami přispívat. Knol se tak může snadněji stát nástrojem pro citace, protože je konečně bude možné podepsat konkrétním autorem. Zároveň ale snadno může dojít k situaci, kdy lidé budou prostě kopírovat články z Wikipedie, umisťovat na ně Adsense, a takhle prachsprostě vydělávat (a současně Knol plnit a de-facto dělat to, po čem Google už dlouho prahne - monetizovat Wikipedii). Cílem Google je však přitáhnout ke Knolu skutečné odborníky, kapacity na určitá témata, stejně jako úplně obyčejné lidi se zájem (a ochotou podělit se) o prakticky jakoukoliv problematiku. To první se mu prozatím daří v některých oblastech. Spolupracuje s různými světovými instituty a je jasné, že na to vynakládá nemalé, v kontextu celé společnosti však nicotné prostředky, což si Wikipedie nemůže dovolit.
Hlavní postavou Knolu je proti Walesovi mnohem "umírněnější" a spíše vědecky založený Udi Manber, původem z Izraele. Toho si Google v roce 2006 najal jako vice prezidenta svého návrhářského oddělení. Manber předtím pracoval jako vedoucí vědec v Yahoo!, v roce 2002 přešel do Amazonu, kde se stal šéfem tvůrců algoritmů, aby se pak mohl stát ředitelem vyhledávače A9.com, který Amazonu patřil. Knol má dnes svou koncepcí mnohem blíže než k wiki spíš právě k webům typu About.com. Spekuluje se ostatně, že Google chtěl About.com koupit a přeměnit jej na wiki stránku, což by ale znamenalo ztrátu práce pro stovky zaměstnanců About.com, takže z toho nakonec sešlo. Podle jiného zdroje byla cena za About.com prostě moc vysoká.
Úhledný a velmi jednoduchý editor Knolu. Nové knoly můžete psát, anebo třeba importovat z *.DOC, PDF, XLS nebo TXT dokumentů. Prozatím funguje jen několik málo jazykových verzí Knolu. Kategorizace knolů prakticky neexistuje, vše je vázáno na jméno autora, včetně webové adresy vedoucí ke knolu. Zde tkví velký rozdíl proti Wikipedii i ostatním encyklopediím. "V jádru je knol prostě jen stránka," píše upřímně Udi Manber na google blogu. A zároveň podrobněji rozebírá zaměření na autorství s tím, že "Pisatelé potřebují jen psát, my se postaráme o zbytek."
Google není editor
Knol je tedy v podstatě online editor pro tvorbu stránek - velmi jednoduchý, aby se nerozmělnila homogenita celku, a zároveň standardně nabízející určité dané funkce. V podstatě jde o daší "obsahovou" službu podobnou Google Pages, Google Base, Bloggeru nebo třeba i YouTube. Objevily se logicky obavy, aby Google neupřednostňoval Knoly ve výsledcích svého vyhledávání, na což dokonce někteří uživatelé krátce po spuštění Knolu upozorňovali. Ukázalo se však, že vysoké umístění Knolů má organický původ a je přirozené, nikoliv uměle nasazené. Google si ani nenárokuje pozici editora a tato funkce je v Knolu v podstatě zbytečná. Udi Manber k tomu říká: "Google nebude sloužit v žádném případě sloužit jako editor, nebude posvěcovat žádný obsah. Veškerá editorská zodpovědnost a moc leží na autorech."
Podobně jako Wikipedia, i Knol nabízí některé příspěvky namluvené. Právě tento příspěvek je součástí rozsáhlé debaty týkající se současné ekonomické krize. Je velmi přehledně strukturovaný, má jasný nadpis, shrnutí obsahu i tabulku obsahu. Okamžitě vidíte jeho hodnocení, počet komentářů a shlédnutí i to kdo je autorem. Můžete jej vytisknout nebo skrze svůj Google účet sdílet s ostatními.
Právě v odlišném editorském modelu může podle odborníků spočívat největší problém Knolu. Zatímco u Wikipedie jádro několika stovek až tisícovek uživatelů tvoří většinu nových článků, ale armáda statisíců příležitostných editorů je cizeluje k dokonalosti, v případě Knolu bude podle teorie existovat právě jen ona hard-core skupina přispěvatelů. Na druhou stranu, právě proto Google nabízí odměnu v podobě podílu z internetové reklamy (ovšem jen pro samotné tvůrce, nikoliv pro ty, kteří informace upraví či doplní). Prozatím nelze úspěch Knolu podrobněji diskutovat už z toho důvodu, že ve veřejné verzi běží teprve velmi krátce a podobně jako Wikipedie potřebuje čas na rozjezd. Stejně jako Wikipedie, i Knol zavedl (narozdíl od Wiki hned od začátku) tzv. "nofollow" politiku. Jinými slovy odkazy v Knolech nemají žádnou váhu pro vyhledávače, a nemohou tedy být přínosem pro stránky, na které se odkazuje. Zajímavé je všimnout si, že většina současných Knolů také neobsahuje prakticky žádné odkazy - naproti tomu články na Wikipedii jsou velmi organicky hypertextově propojené, což je také důvod, proč se Wikipedie umisťuje tak vysoko ve výsledcích vyhledávání (a důvod proč naprostá většina návštěvníků přichází na Wikipedii právě z vyhledávače Googlu).
Podíl trafficu z vyhledávače Google na celkové návštěvnosti Wikipedie podle průzkumu společnosti Hitwise.
Učit se, učit se, učit se!
Zajímavou perspektivu Knolu nabízí blog Smoothspan, který vidí v nové službě kromě jiného také prostředek ke zlepšení samotného Google vyhledávače, resp. jeho algoritmů. Pokud zadáme ve vyhledávači například heslo "nespavost", Googlebot má možnost nejprve se poohlédnout po stejnojmenném Knolu. Pokud jej najde, může jej analyzovat - včetně uživatelských komentářů, recenzí, diskusí a případně i dalších stejnojmenných Knolů. Najednou má k dispozici obrovské kvantum informací, které by jinak musel složitě hledat ve svých obrovských databázích. Bot nedokáže sám od sebe vytvořit Knol, udělají to za něj lidé - což je podobná taktika, kterou Google využívá v celé řadě oblastí, například Image Labeleru. Zde lidé pomáhají vylepšovat vyhledávací algoritmus tím, že popisují náhodné obrázky. Skoro to vypadá jako učení nějakého děcka, ale o umělé inteligenci snad někdy příště :). Ale co víc, Google díky Knolu dokáže opět trochu vylepšit také cílení své reklamy. Protože Knol se nachází na Google doméně, pokud budete zalogováni, bude moct sledovat co na Knolu hledáte, o čem si nejčastěji čtete a tyto informace náležitě zpracovat do vašeho jistě už tak dost rozsáhlého "reklamního profilu".
Obrázek - kromě toho, že Knol dosud plně nepodporuje prohlížeč Opera -, ukazuje, jak funguje přispívání ostatních k jednotlivým článkům. Pokud je knol veden jako moderovaný, budou veškeré vámi provedené změny odeslány autorovi k posouzení. Pokud je potvrdí, budete uvedeni v seznamu přispěvatelů daného článku.
"Konkurence myšlenek je dobrá věc." - Udi Manber
Svým způsobem by se Knol dal považovat i za jakousi "odvetu" Walesovi za jeho velkohubé řeči ohledně toho, že vyzve Google na souboj v oblasti vyhledávání svým "lidovým vyhledávačem" na adrese search.wikia.com. Jenže Knol ani Wikipedia nejsou v tomhle souboji sami - stránky jako Mahalo.com, zmíněný About.com, eHow, Scholarpedia.org a další a další se snaží urvat si svůj kus. Najdou se samozřejmě také názory, podle kterých je Knol střetem zájmů. Google opět fušuje do oblasti tvorby/vydávání obsahu a zároveň je sám jeho vyhledávačem. Jenže tak je to už v případě Bloggeru, YouTube a mnoha dalších služeb. Je jasné, čeho chce Google dosáhnout - nové služby ostatně nespouští jen tak pro dobrý pocit z toho, že opět něčím přispěl internetu a světu. Novinky mají především vydělávat a zlepšovat celkové postavení firmy. Každopádně profitovat nakonec mohou i koncoví uživatelé - samotná existence Knolu nutně znamená další vylepšování služeb Wikipedie, která se uvnitř čím dál více profesionalizuje. Knol zase nabídne různé pohledy expertů i rádobyexpertů v komplexním Google mechanismu, který díky tomu bude moct zlepšit své vyhledávací schopnosti a nabídnout zas o něco bohatší obsah.
Nicméně existuje zde samozřejmě i jisté nebezpečí, spočívající právě v monetizaci myšlenek a znalostí. Většina autorů, vyjma skutečných altruistů, samozřejmě na umístění reklamy ve svých knolech přistoupí. Jakmile se to začně dít masově, může to znamenat konec pro Wikipedii a jí podobným, čistě nadšeneckým projektům. U Knolu mizí pocit "táhneme všichni za jeden provaz" a do popředí vystupuje konkurence. Jinými slovy "urvi co nejvíc pro sebe" - napiš zajímavý knol na aktuálně populární téma a vydělej si tím peníze. Protože jak všichni víme od pana Profesora, "peníze jsou přeci až na prvním místě!"
