nastaveni-sitoveho-routeru-a-z-2-2
Software Článek Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2) | Kapitola 4

Plexo

Plexo

15. 8. 2008 06:00 13

Seznam kapitol

1. ISO/OSI model 2. Firewall 3. Remote management 4. Nastavení dynDNS

Včera jsme si vysvětlili základy a na jednoduchých příkladech vysvětlili základní funkce. Dneska půjdeme trošku do hloubky a rozebereme si systém fungování sítí podle modelu ISO/OSI. Také se dozvíte jak nastavit správně priority u QoS, prohrajeme si s firewallem, DynDNS službou a samozřejmě vzdálenou správou routeru.

Reklama

Router také podporuje dynamické DNS, které umožňuje mít modem dostupný z internetu dle pevného jména ( Hostname) místo měnící se IP adresy od DHCP serveru na WAN portu. DynDNS lze tedy použít, pokud poskytovatel Internetu nepřiděluje pevnou IP adresu a ve své síti chcete vytvořit webový server apod. Pro používání dynamického DNS je nutné se registrovat u jednoho z poskytovatelů této služby. Router podporuje DynDNS.org, oray.net a comexe.cn

Pokud si vyberete DynDNS.org pak si na těchto stránkách vytvoříte účet se jménem, heslem a po registraci a potvrzení přidáte na stránkách dyDNS.org jméno hosta (Hostname). Hostname se skládá z Vámi vybraného jména a volné domény, kterou si lze na DynDNS.org vybrat z nabídky. Hostname bude tedy např. ve tvaru: jmeno.homeftp.net

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

K jménu se přiřadí aktuální IP adresa na WAN části od DHCP serveru poskytovatele. Pokud později DHCP server adresu změní, DynDNS převede Hostname na novou IP adresu. Tyto údaje se poté zadají do modemu. Na router, web server atd. se pak lze dostat vždy zadáním „jmeno.homeftp.net“ do prohlížeče kdekoliv na Internetu.

Nastavení statického směrování

Toto nastavení se využije zejména při vytváření dalších podsítí, které se nacházejí za routerem na LAN/WLAN části. Pro další popis bude vhodné, když se zmíním o masce sítě. Maska sítě určuje maximální rozsah sítě – počet volných IP adres a zda daná IP adresa do sítě patří nebo ne.

Stejně tak jako IP adresa, má maska velikost 32 bitů v síti typu IPv4 a lze se setkat se dvěma druhy zápisu:

  • a) Za lomítkem za IP adresou - /24. Takto zapsaná maska sítě určuje počet bitů. Rozsah může být tedy 0-32. S tímto zápisem se setkáme zejména v Linuxu.
  • b) Dekadicky – převodem z dvojkové soustavy stejně jako IP adresa. Rozsah může být tedy 0-255. Přestože firmwary SOHO routerech bývají založené na Linuxu, setkáme se u nich nejčastěji s tímto zápisem.

Maska sítě v binární podobě 11111111 11111111 11111111 00000000 bude mít tedy zápis /24 nebo 255.255.255.0. V takové síti může být až 254 počítačů. Maska 11111111 11111111 11111111 11111100 bude mít zápis /30 nebo 255.255.255.252. Taková maska se využíje např. ve VPN tunelu, jelikož do sítě lze připojit pouze 2 počítače.

Celá síť se označí např. takto: 192.168.1.0/24 v síti budou všechny počítače s IP adresami 192.168.1.1 až 192.168.1.254. Pokud budeme mít 3 počítače s adresami 192.168.1.6 192.168.1.60 a 192.168.3.15 pak v síti 192.168.1.0/24 budou pouze první dva. Pokud budeme chtít směrovat pakety s libovolnou IP adresou, provedeme to zápisem 0.0.0.0/0, což značí všechny adresy.

Představme si nyní modelovou situaci, kdy za náš router v síti 192.168.1.0/24 připojíme ještě sousedův router na síti 192.168.9.0/24 s vypnutým překladem adres NAT. Soused má navíc podnikavého ducha, a tak než si vydělá na profesionální router a optickou přípojku, připojuje dále za úplatu externí klienty přes venkovní AP Nanostation2 s vlastní sítí 192.168.10.0/24

Celkové schéma sítě:

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

Aby se dali sítě funkčně propojit, musí router vědět, kam má pakety směrovat. Každý paket si sebou nese IP adresu svého cíle např. 81.56.87.147. Pokud přijde paket od PC 1 s touto adresou na náš router, pak nejprve zjišťuje, zda adresa není pro PC v naší síti. Jelikož naše síť má rozsah 192.168.1.0/24, prohlédne svoji routovací tabulku, ve které je zapsána výchozí brána poskytovatele. Tu jsme dostali automaticky od jeho DHCP serveru. Router provede překlad adres NAT a zašle paket na bránu. Dále si již o paket nestará - je směrován přes brány v Internetu a „čeká“, až přijde případně odpověď.

Pakety tedy přeskakují z routeru na router - na výchozí brány dle routovací tabulky.

PC3 má nastavenu síť následovně:

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

IP adresa DNS serveru je shodná s IP DNS na našem routeru od poskytovatele pro zjednodušení.

Pokud z PC 3 odejde paket s adresou 81.15.47.63, dostane se na sousedův router 192.168.9.1, jelikož je tato adresa nastavena ve vlastnostech síťového připojení. Sousedův router prohlédne routovací tabulku, a protože se v ní nenachází záznam co s paketem s adresou 81.15.47.63, zašle jej na svojí výchozí bránu 192.168.1.111, paket se dostane na náš router a dále je situace stejná, jako když by byl paket odeslán z PC 1.

V případě, že náš router obdrží odpověď, přijde mu paket s adresou 192.168.9.5. Kolem něj je však síť 192.168.1.0/24 a tak mu musíme přidat informaci, že všechny pakety s adresou na síti 192.168.9.0/24 musí směrovat přes router na 192.168.1.111.

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

Pokud zašle Notebook 1 požadavek na adresu např. 82.98.125.458 je situace obdobná jako u PC3. Zde paket projde na nastavenou výchozí bránu v síťových připojení notebooku tj. 192.168.10.1. Na Nanostation2 je nastavena výchozí brána sousedova routeru 192.168.9.1 a dále se situace opakuje jako u PC3.

Po obdržení odpovědi z Internetu by náš router opět nevěděl, kam má poslat paket s adresou 192.168.10.5. Proto do našeho routeru přidáme další záznam:

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

Takto se paket dostane na sousedův router, kolem kterého je však pouze síť 192.168.9.0 a proto i do něj musíme přidat statickou routu, která řekne, že vše co je pro síť 192.168.10.0/24 pošle na router 192.168.9.2.

Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

Na sousedově routeru tedy bude pouze jeden záznam navíc a v našem routeru dva. V případě většího množství záznamů lze nahradit v našem případě zápisy 192.168.9.0/24 a 192.168.10.0/24 jedním zápisem 192.168.0.0/16

Sítě lze samozřejmě i větvit, a pokud bychom k sousedovu routeru přidali další podsíť např. 192.168.11.0/24 připojenou k novému routeru s IP adresou 192.168.9.3, pak do routovací tabulky přibude záznam:

  • Destination IP address: 192.168.11.0
  • Subnet mask: 255.255.255.0
  • Deafult Gateway: 192.168.9.3
Nastavení síťového routeru A-Z (2/2)
i Zdroj: PCTuning.cz

Princip zůstává stejný: Směrujeme pakety pro vzdálené sítě (subnety) přes brány na lokálních sítích (daného routeru).

Závěrem

Musím ještě jednou připomenout, že se jedná o relativně jednoduché routery a routování pomocí PC s distribucí Linuxu nebo pomocí Mikrotiku a Cisco routerů je trochu o něčem jiném a lze vytvořit opravdu skvěle odladěnou profesionální síť. To se však dostáváme do jiných cenových hladin, i když nejlevnější víceportový routerboard RB450 se systémem Mikrotik lze již pořídit za 1070 Kč. Pro malou síť bude také dostačující. Princip routování však zůstává stejný jak u SOHO tak i profesionálních routerů.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama