Playseat Airforce – hledá se kokpit

Před dokončením recenzí produktů ze zásady nečtu recenze jiných lidí. Ale to neznamená, že na internetu nedohledávám všechny možné informace, například o cenách, o parametrech, nebo i o portfoliu daného výrobce. A právě při recenzování závodních sedaček Playseat jsem narazil na celkem zajímavý kousek z jejich produkce, po jehož zahlédnutí mé srdce letce zaplesalo a já prostě musel požádat distributora o otestování i této sedačky. A vida vida, po týdnu je Playseat u mě doma a já nasávám první dojmy…

Počítačoví hráči jsou dnes již tolerovanou a celkem chápanou sortou lidí. Přesto ale jen ti hloupější a méně zkušení z nás na prvním rande s děvčetem jdou s pravdou ven a řeknou: „Hele krásko, já hraju hry!“. Fandové do počítačových simulátorů jsou zvláštním typem počítačových hráčů. První rande má úplně jiný průběh. Na váš coming-out dívka doširoka otevře oči a obdivně pronese: „Ty jsi vážně pilot?! (závodník, námořní kapitán…)“. No a na vaší odpovědi může záviset celý zbytek vašeho (nejen virtuálního) života. Dívka zprvu netuší, že večer co večer usedáte do kokpitu a v čele stíhací formace Luftwaffe se vrháte vstříc nezdolnému nepříteli. Večer co večer riskujete svůj virtuální život a večer co večer ho ztrácíte. Náš smysl pro povinnost většina žen nikdy nepochopí, ale když se ta jedna konečně najde… tak jí hlavně neříkejte, že jste si pořídili cosi, co připomíná gynekologické křeslo :-).

i Zdroj: PCTuning.cz

Společnost Playseat není na trhu se specializovaným herním HW žádným nováčkem. S jejími produkty se můžeme setkávat řadu let. Mainstream pro ni sice jednoznačně představují křesla pro závodníky, ale jednoho dne zjevně management napadlo: „Proč nezkusit vzít naše současné výrobky a upravit je pro potřeby leteckých fandů?“. Uběhne nějaká ta voda a vy si domů hrdě vezete tu příšerně těžkou bednu slibující vedle namožených zad i nové letecké prožitky. Po rozbalení opět odhalíme cosi, co na první pohled vypadá jako skládačka kancelářské židle, jen mnohem mohutnější. I drsňáci vytáhnou návod a vrhnou se šroubek po šroubku do sestavování.

Ač nemám ve zvyku se montáží příliš dlouze zabývat (ostatně řídím se mottem: „Když to nedokážeš složit, tak si to nezasloužíš“), tak zde udělám výjimku. Minimálně v mé revizi návodu byla chyba týkající se jednoho typu šroubů (a nutící vás namontovat jiné, které do dané díry nepasují). To by mi nevadilo. Trošku horší je to se slícováním kovového rámu podstavy a děr v konstrukci podsedáku, ke kterým křeslo montujete. Za použití trochy síly sice vše propojíte, ale dojem z perfektního slícování závodního Playseat Evolution od stejného výrobce jsem zde nepociťoval. Kritická část mě ale teprve čekala při montáži středové desky, resp. jejího nosníku. Při snaze nasazení desky na nosník mi nesmírně překážel jakýsi dřík, který je tlačen pákou rychloupínáku na nosník a tím brání nechtěnému pohybu celé desky. Považuji se za celkem technický typ s určitými znalostmi mechaniky, ale tohle bylo absolutně nad mé duševní i fyzické síly. Dřík byl prostě příliš vysoký a v žádné poloze se mi nedařilo konstrukce do sebe zasadit. Pomohlo až rozmontování páky a její otočení o 180°. Až tehdy jsem byl schopný vše do sebe zapasovat. Zda jsem měl jen smůlu a vyfasoval jsem na testování zmetek, nebo je to projev třeba výrobní nějaké šarže, to netuším.