PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server 2. díl - Kapitola 5

Seznam kapitol

1. Výběr napájecího zdroje podle spotřeby 2. picoPSU a externí adaptér 3. Výběr platformy – CULV a ULV 4. CULV – Intel Atom 5. CULV – AMD Fusion „Bobcat“ 6. ULV – AMD Athlon II ULV

7. ULV – Intel Xeon E3 8. Co je to TDP, pozor na podtaktování 9. Výběr RAM, disku, základní desky a skříně 10. Výběr pevného disku 11. Výběr základní desky

V minulém, spíše úvodním díle, jsme si ukázali využití malého úsporného serveru a trochu teorie. Dnes všechny poznatky využijeme a půjdeme vybrat konkrétní komponenty. Probereme si procesory, paměti, disky, desky a samozřejmě i zdroje. Jak si ukážeme, zrovna zdroj je jednou z nejzásadnějších komponent při snižování spotřeby.

Reklama

Na sklonku minulého roku přišlo AMD s prvními výrobky své tolik proklamované strategie Fusion (integrace procesoru a grafické karty). Prvními modely Fusion čipů jsou Ontario (modely C-30 a C-50 se spotřebou jen 8 W) a Zacate (modely E-240 a E-350 se spotřebou 18 W). V desktopech se setkáváme zejména s modelem E-350.

Základem čipů Ontario a Zacate je procesorové jádro označované Bobcat kombinované s grafickou kartou Radeon HD řady 6000. Bobcat není v zásadě nic nového, jedná se totiž o silně zjednodušený původní Athlon 64 (kódové označení K8), který byl přizpůsoben pro nízkou spotřebu tím, že mu byly odebrány některé výpočetní části – např. se stal 2-issue namísto 3-issue, zmizela třetina výpočetních jednotek a issue portů, L2 cache je taktována jen na poloviční frekvenci atd. Z toho vyplývají i jeho vlastnosti. Je to 64 bit out-of-order procesor, jehož výkon nedosahuje ani úrovně prvních Athlonů 64, natož pak dnešních Athlonů na bázi jádra K10 (Stars). Přesto ho nelze v oblasti CULV označit za úplně špatný produkt.

Shrňme si opět několik faktů:

Bobcat je jednoduchý moderní procesor

Na rozdíl od Atomu je Bobcat out-of-order. To znamená, že práce v aplikacích, které nejsou optimalizované pro více jader, mu půjde lépe. Výrazně lepších výsledků lze čekat zejména při práci s pamětí. Na druhou stranu Bobcat nepodporuje nic jako Hyper-Threading, takže ve vícevláknových aplikacích může mírně zaostávat. Obecně výkon procesoru je více vyrovnaný než u Atomu. Nelze však čekat, že se může vyrovnat plnotučným procesorům jako Athlon II.

Bobcat má k sobě slušný, avšak stále mírně limitovaný čipset

U procesorů E-350 se běžně používá čipset AMD A50 (kódové označení Hudson M1). To je moderní čipset, který například podporuje až šest SATA portů a dokonce v momentálně nejrychlejším režimu 6.0 Gb/s. Bohužel ale opět bez podpory RAID. Čipset dále podporuje čtyři linky PCI Express, tentokrát ale ve verzi 2.0.

PCT speciál – jak jsem stavěl domácí server 2. díl

Pozor ovšem, že už samotný procesor nabízí čtyři PCI Express linky. Celkem jich tedy platforma má osm. S tím už se dá pracovat.

Bobcat nepodporuje ECC a má jen jeden paměťový řadič

Stejně jako Atom je Bobcat velmi limitován v paměťovém subsystému. Jeho řadič pamětí nepodporuje ECC RAM, takže se nehodí pro systémy, u nichž je požadována vysoká spolehlivost. Stejně tak je pouze jednokanálový. Podporuje ovšem DDR3 s rychlostí -1333 a zároveň také umí nízkonapěťové DDR3L. A co víc – umí obsloužit 8 GB RAM.

Nabízené modely

AMD teoreticky dodává následující modely:

Spotřeba procesoru je sice papírově vyšší než u Atomu, na druhou stranu je v něm obsažena rychlejší grafická karta. Navíc všechny Bobcaty mají zapnutý úsporný režim až C6. Přestože výrobce veřejně neuvádí specifikace, lze čekat, že klidová spotřeba bude díky sníženému napětí a odpojování částí čipu malá.

TDP čipsetu A50 výrobce neuvádí.

Kam s ním?

Procesory AMD s jádrem Bobcat lze doporučit do sestav, kde je důležitá nízká spotřeba a kde zároveň nejsou omezením jeho vlastnosti – absence RAID, menší počet PCI Express linek a relativně nízký výkon ve srovnání s plnotučnými procesory. Výhodou oproti Atomu je větší počet SATA portů a obecně modernější procesor.