jak-na-to-pruvodce-pretaktovanim-procesory-amd
Návody Článek Jak na to: průvodce přetaktováním - procesory AMD

Jak na to: průvodce přetaktováním - procesory AMD

Petr Válek

Petr Válek

15. 4. 2004 00:00 125

Seznam kapitol

1. AMD a overclocking - časy se mění aneb historie se opakuje 2. Hardware a overclocking - procesory 3. Který si vybrat? 4. Základní desky, čipové sady
5. Způsoby přetaktování 6. Přetaktování - příklad 7. Testy a závěr

Není to tak dlouho, co jste si na našich stránkách mohli přečíst článek na téma "průvodce přetaktováním - Intel Pentium 4". Dnes se k tomuto tématu vrátíme a podíváme se na procesory AMD. Co znamená, když se řekne "zamknutý procesor" a další informace, týkající se overclockingu AMD se dozvíte v tomto článku. Poradíme Vám, jaký procesor je nejvýhodnější koupit, jaké základní desky je možné použít a jak postupovat, abyste z procesoru dostali maximum.

Reklama

Procesory firmy AMD vždy patřily mezi nejdostupnější "motory" pro osobní PC. Díky nižší ceně (tím vynikají zejména základní modely, které přesto poskytují vysoký výkon) a tudíž lepší dostupnosti si procesory s logem ve tvaru stylizovaného lotosového listu získaly veliké množství lidí - tradičně nejvíce skórují ve Střední Evropě a Jižní Americe (díky výhodnému poměru výkon/cena si Athlony a Durony pochopitelně získaly zástupy příznivců i u nás).

Jak na to: průvodce přetaktováním - procesory AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Mnohé typy jsou pověstné solidní "frekvenční rezervou" - díky tomu se AMDéčka staly oblíbenými i mezi overclockery. Největší úspěchy z hlediska přetaktovávání (overclockingu, dále jen OC) sklízely a sklízejí dobou ověřené procesory, jako jsou například AMD Athlon XP 1700+, 1800+ či 2100+ (typy s jádrem Thoroughbred) nebo AMD Athlony XP řady 2500+ (s jádrem Barton), případně AMD Durony (s jádrem Applebred).

Overclocking - o co se jedná?

Overclocking, což je vlastně zvyšování frekvence procesoru nad mez stanovenou výrobcem, byl ještě před několika léty brán téměř jako něco nelegálního - "jak je možné, že zákazník používá výkon který nezaplatil?" - zněla nejčastější námitka. Kdyby to bylo možné tak snadno provádět i u automobilů, výrobci, prodejci, stát i různé další organizace by našly metodu, jak přetaktování postavit mimo zákon (už vidím titulky "policisté odhalili nelegální overclockerskou dílnu" ;-) Overclocking se však zrodil ve světě informačních technologii, tam kde vývoj je tak rychlý, že se umělé hráze a omezení bortí jako domečky z karet. Stačí se podívat na útok 64 bitových procesorů, na to jak rychle se stává historii výrobek tři roky starý... (kdyby vývoj procesorů závisel na naši vládě, nejspíše bychom byli u řady 486, extenze MMX by byly dosud v podvýboru senátu a za každý MHz by se platila speciální daň).

Doba však pokročila a s ní se změnil přístup k overclockingu - dnes jsou procesory natolik levné, že motivy přetaktovávání už nejsou hlavně ekonomické, dnes se z overclockingu stal tak trochu sport. Navíc, technologie nám dnes dovolují procesor i grafickou kartu přetaktovat téměř jedním kliknutím myši - tak proč toho nevyužít? (v poslední době to pochopili i výrobci a svůj hardware stále častěji sami přetaktovávají, viz. MSI a její Dynamic Overclocking).

Ať je to nový procesor nebo grafická karta, dříve nebo později se část uživatelů rozhodne získat výkon "zdarma". Dnešní článek je určen především pro ty čtenáře, kteří ještě nenašli kuráž se do přetaktování pustit, nebo nevědí jak začít a postupovat. Než se však pustíme na plný pecky do "ždímání" procesorů, měli bychom si zopakovat základní věci.

Overclocking - základní pojmy

První co byste měli vědět je, že overclocking je provozování komponent mimo výrobcem doporučený rozsah - v praxi tedy přicházíte o záruku, případně můžete snížit životnost přetaktovaného HW. Veškerá rizika jsou jen a pouze na vás. Pokud se přesto do toho chcete pustit, začneme opakováním základních pojmů (zkušeným doporučuji tuto pasáž přeskočit). Dále uvedený popis platí pro klasické procesory Duron a Athlon XP. Nové 64 bitové Athlony (64, FX a Opterony) se od klasické koncepce poněkud liší, rozdíly si probereme později.

Srdcem každého počítače je procesor (CPU). Procesor je osazen na základní desku, která je pro počítač víc než jen základnou - na spolupráci jednotlivých komponent má větší vliv základní deska než procesor a proto ji považujeme za nejdůležitější součást počítače. To platí ještě více pro přetaktování - i zde základní deska hraje prakticky nejdůležitější roli. I když výkon plyne z procesoru, základní deska ho prakticky řídí.

FSB (Front Side Bus) je "vedení" / sběrnice, pomocí které je procesor spojen se základní deskou. Sběrnice FSB je charakterizována několika parametry, přičemž nejdůležitějším je její rychlost, vyjadřována obvykle pracovní frekvencí (někdy se uvádí přímy takt sběrnice, někdy zase dvojnásobná rychlost přenosu dat - my se budeme držet taktování sběrnice). U procesorů AMD se můžete setkat s frekvencemi FSB 100MHz, 133MHz, 166MHz a 200MHz (datově: 200, 266, 333 a 400MHz).

Násobič (Multiplier) je číselná hodnota, která diktuje procesoru, na jaké frekvenci má pracovat. Frekvenci procesoru lze zjistit jednoduchým výpočtem. Uvedu jeden příklad - AMD Athlon XP Barton 2500+ je procesorem s násobičem 11 a využívá sběrnice 166MHz (frekvence ve skutečnosti bývá 166.66).

166MHz fsb x 11 multiplier = 1833MHz

Násobič a frekvence FSB jsou základní veličiny umožňující přetaktování. Musí ale existovat možnost jak je nastavit. Frekvenci fsb (external frequency) je většinou možné upravovat, s multiplikátorem je však situace jiná.

Důležité: firma AMD používá u svých procesorů tzv. "performance rating" - to znamená, že podle použité technologie je rozdíl mezi označením procesoru a jeho taktem. Například výše zmíněný typ 2500+ skutečně "tepe" na frekvenci 1833MHz. U AMD se však snaží, aby "rating", který pokračuje i u Athlonů 64 odpovídal imaginárnímu "měrnému" výkonu procesoru.

Určitou přechodnou dobu umožňovaly procesory Athlon XP volnou změnu násobiče - to znamená, že násobič jste mohli libovolně měnit np. zmíněnou 11x jste mohli změnit na 12x, 13x... V této situaci bylo možné procesor přetaktovat pouhou změnou jednoho čísla v nastavení BIOSu. Dnes jsou všechny nově vyráběné procesory opatřeny zamknutým násobičem - již zmíněná 11-ka je prostě pevně daná. Navíc procesory už mají takové úpravy, že dříve používané triky dnes už neplatí, nepomůže spojování můstků, pájení drátků, nic...

Poznámka: v minulosti, kdy se objevovaly procesory s uzavřeným násobičem (Thunderbird, Palomino), existovaly způsoby jak toto omezení obejít. Bylo možné použít jednoduché spojení přerušených můstků L1 tužkou, vodivým lakem, další z variant byla instalace drátků přímo do otvorů v socketu na přesně určené místo nebo spojení pinů přímo na procesoru. Bližší informace o těchto metodách najdete na našich stránkách zde a zde.

AGP/PCI lock je pro overclocking další důležitou vlastností. Frekvence FSB se běžně používá k odvození taktu dalších sběrnic jako je PCI, AGP nebo taktování RAM. Pokud je frekvence fsb 100MHz, je základní frekvence AGP (66,6MHz) odvozena právě z FSB dělením 2:3. K tomuto účelu systém využívá děliček frekvence. Ve svém důsledku to znamená, že pokud zvýšíte frekvenci fsb například o 30%, změní se také frekvence AGP a PCI o 30%. Za těchto podmínek může docházet k problémům s grafickými kartami, disky nebo zvukovkami. Aby k podobným situacím nedocházelo, byl vytvořen AGP /PCI lock, který nastaví děličku tak, aby frekvence AGP a PCI byly stále 66 a 33MHz. Na platformě AMD jsou tímto lockem vybaveny zatím pouze desky s čipsety nForce.

Poznámka: Pokud jste vlastníky čipsetů nepodporujících AGP/PCI lock (jako KT333, 400, 600... SiS), je třeba při OC postupovat poněkud obezřetněji. U zamčeného procesoru lze totiž zvýšit frekvenci procesoru pouze zvýšením fsb a to se v určitých případech (kdy je frekvence fsb nestandartní) nemusí periferiím líbit.

Clear CMOS je zvláště při overclockingu velice užitečná věcička ;-) Často se stane, že některá nastavení přeženete a PC zamrzne, nepůjde vypnout či zapnout. Pokud se při nastavení parametrů cokoliv přežene (může to být třeba jen nastavení paměti) a PC odmítá normálně fungovat, stačí jej vypnout z elektrické sítě a pomocí můstku / jumperu Clear CMOS (najdete jej na základní desce v blízkosti baterie) vrátit nastavení na základní hodnoty. Budete muset znovu nastavit veškeré parametry, protože ty předchozí jste si smazali právě vyčištěním CMOSky.

Poznámka: Valná většina výrobců základních desek vybavuje desky vlastností, která si zapamatuje poslední nastavení a při případném problému jej při dalším startu automaticky načte.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama