Návod: Extrémní taktování s dusíkem pro začátečníky | Kapitola 2
Seznam kapitol
V dnešním článku bychom vás rádi blíže seznámili s taktováním za pomocí tekutého dusíku. Dozvíte se, jakou výbavu budete potřebovat a kde ji případně sehnat. Také si podrobně ukážeme, jak správně zaizolovat základní desku. Suma sumárum vám poradíme se vším do začátku extrémního přetaktování.
V předchozí kapitole jsme si představili všechny možné typy chlazení. Dále v článku již budeme pouze uvažovat, že hodláte procesor pořádně potrápit tekutým dusíkem. Postupy se však dají využít i při chlazení suchým ledem, které není zase tak odlišné, jak se na první pohled může zdát.
Bez čeho se rozhodně neobejdete, je komín pro chlazení procesoru neboli POT. Ten se většinou skládá ze dvou materiálů, hlavně pro snížení pořizovacích nákladů. Základna je vyráběna z mědi a druhý kus z hliníku, duralu nebo dokonce různých typů PVC. Na obrázku můžete vidět POT Dragon F1 Gemini 2.0 od Kingpina, který je jako jeden z mála na trhu modulární – můžete tak volit mezi dvěma typy základen. Další nedílnou částí je uchycení, které zajistí dostatečný přítlak komínu k tepelnému rozvaděči procesoru. Jedná se o backplate, sponu, závitové tyče včetně podložek, pružinek a matek.
Jak jsme již nastínili v úvodu, při postupném chlazení kapalným dusíkem se POT za nějakou dobu dostane na teplotu velmi blízkou té LN2. Na komínu se začnou srážet kapičky vody, které následně mrznou. V horším případě však začnou stékat po POTu do oblasti patice základní desky, což je jev nežádoucí. Bez dobré izolace si proto moc dlouho nezataktujete. Pro tyto účely se používá kaučukový materiál Armaflex, který je dostupný ve formě hadic nebo desek, a také plastická guma. Hodit se bude také menší ručník nebo textilní utěrky. Na ty papírové raději zapomeňte, po absorpci vlhkosti a jejich následném odstraňování se začnou trhat a různě třepit. Výhodou látkových je, že je po vysušení můžete sbalit a příště znovu použít.
Potřebnou výbavu dovršuje ventilátor pro odsávání vlhkého vzduchu, kvalitní teplovodivá pasta a hlavně digitální termometr vybavený čidlem typu K. Pryč jsou však doby, kdy jste museli desku zdlouhavě připravovat po hardwarové stránce a upravovat její obvody. Vystačíte si tak i bez multimetru. Na druhou stranu například takový fén nebo ještě lépe horkovzdušná pistole se jistě bude hodit při rozmrazování sestavy.