Stroje Selective Fire: výkonné, elegantní a pekelně drahé | Kapitola 7
Seznam kapitol
Pokud máte nazbyt čtvrt milionu, můžete si pořídit ultimátní stroj z německé produkce. A pokud ne, tak se můžete alespoň podívat, co za takovou částku dostanete. Mezi hlavní taháky patří ručně vybrané komponenty s maximálním přetaktováním, které vám navíc bude garantováno, tichý chod či skvělý vzhled.
Na začátku jsme se bavili o tom, že je u systému Selective Fire skloubený výkon, vzhled i tichý chod. Jak se staviteli povedlo tato monstra ztišit?
Základem je kvalitní vodní chlazení, což jsme již viděli v předchozích kapitolách. To samo o sobě ale nestačí. Nejlepších výsledků je dosaženo pomocí inteligentní regulace pokud možno všeho, co se točí nebo nějak jinak hýbe a vydává rušivé zvuky. Sám považuji za nejlepší řešení Aquacomputer Aquaero, což je programovatelný regulátor s mnoha vstupy a výstupy a bohatým volitelným příslušenstvím. Shodou okolností použil Roman právě tento regulátor. V případě Single a Burst Fire šlo o odlehčenou verzi bez displeje, zatímco Full Auto má osazenou dražší variantu s displejem. Tak či onak, je to poměrně důležitá součást nejen high end vodníka a staviteli tedy jde malé bezvýznamné plus.
Nebavili jsme se ještě o dalších součástech vodního okruhu. Poměrně překvapivé je použití čerpadla Eheim. Dnes dominuje trhu Laing DDC a D5 v mnoha variantách, přesto Roman vybral právě Eheim. Vysvětlil to tak, že sestavený okruh není restriktivní a není tedy potřeba použít výkonné Laingy, které jsou podle něj i hlučnější a náročnější na odvibrování. Otázkou je, zda například u Full Auto sáhnout po paralelním nebo sériovém zapojení okruhu pro GPU (můstek Kryoconnect umožňuje obojí). V případě série je použití Eheimu na hraně a tak lze předpokládat, že jde o paralelní rozvod.
Nešetřilo se ani na expanzní nádobě nebo fitinkách. Pro chladicí kapalinu slouží opět Aquacomputer, konkrétně model širší expanzky Aqualis XT. Ta je vyrobená z borosilikátového skla, které vypadá lépe než plexisklo a také více vydrží. Fitinky jsou také prémiové kvality, konkrétně kompresní od Bitspower.
Možná se ptáte, proč výrobce nepoužil pevné rozvody kapaliny. Vysvětlení je celkem jednoduché – spolehlivost a bezpečnost. Zatímco silikonové hadice zajištěné dobře dotaženými kompresními fitinky jen tak nepovolí, tak akrylátové trubky jsou zaprvé křehčí (nicméně daly by se použít měděné), ale jejich hlavní problém spočívá v absenci zajištění ve fitinku. Ačkoli se dají pořídit „kompresní“ fitinky pro trubky, jejich efektivita pořád není stoprocentní. Jelikož jsou počítače Selective Fire při dopravě naplněné kapalinou a připravené k použití, bylo by pro výrobce použití pevných rozvodů prostě příliš velké riziko.
Co je na tomto konkrétním multi-GPU zapojení povedené, je použití pevného rozvodu kapaliny mezi všechny karty. Dává to systému zajímavý vzhled a současně to zpevňuje grafické karty, takže nehrozí, že by byly prověšené. Poněkud amatérsky naopak působí můstek SLI jak u Burst Fire, tak Full Auto systému. Pokud nebyl k dispozici patřičný pevný můstek, mohl tvůrce nevzhlednou kšandu něčím překrýt.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
