prehled-sestav-listopad-2005
Návody Článek Přehled sestav - listopad 2005

Přehled sestav - listopad 2005

Helmich Jiří

Helmich Jiří

22. 11. 2005 01:00 48

Seznam kapitol

1. Rozdělení, teorie 2. Tabulka DVD-RW mechanik 3. Low-end / lepší psací stroj 4. Mainstream / taková normálka 5. High-end / multi-core pracovní stanice 6. Opravdu drahé / se vším všady

V předcházejících cenových přehledech jsme si postupně vybrali ty nejzásadnější komponenty. Dnes tedy první kolo přehledů ukončím článkem, ve kterém zrekapituluji dříve vybrané komponenty. To je samo o sobě samozřejmě velice málo. Pro každou cenovou skupinu také vybereme case, zdroj, klávesnici, myš, optickou mechaniku a alternativní chlazení.

Reklama

Rozdělení

V tomto díle cenového přehledu nelze určit jednoznačné cenové hranice. Zkrátka a jednoduše poskládám komponenty vybrané v předešlých dílech a doporučím vám k nim nějakou elegantní skříň, spolehlivý zdroj, slušnou klávesnici, přesnou myš a co nejlépe fungující mechaniku. Pozastavíme se také nad otázkou alternativního chlazení.

Konečné ceny jednotlivých sestav jsou následující:

  • low-end: do 21 000 Kč vč. DPH
  • mainstream: do 45 000 Kč vč. DPH
  • high-end: do 83 000 Kč vč. DPH
  • super drahé: do 260 000 Kč vč. DPH

Teorie

V této kapitole si postupně prozradíme vše, co nás bude u dnes nově vybíraných komponent zajímat:

Zdroje

U zdroje nás bude samozřejmě nejvíce zajímat celkový možný výkon. Ten se udává ve Wattech (práce za čas). Vždy než koupíte zdroj, je dobré sečíst si hrubě odhadnuté hodnoty spotřeby jednotlivých komponent a součet vždy zaokrouhlit nahoru. Když vám totiž vyjde např. 305 W s tím, že jste hodně zaokrouhlovali nahoru, 300 W zdroj by vám možná s utrpením sloužil. Ale my musíme myslet trochu dopředu, čili si musíme ponechat rezervu pro možné rozšíření počítače. Důležitým parametrem je také maximální hodnota proudu ([I] = A) na jednotlivých větvích. Například na dvanácti-voltové větvi je minimum 15A, pro dual-core procesory bych kupoval výhradně zdroj s 18A 12V větví. Jak to poznáte? Na každém zdroji by měl být štítek, který spotřebitele informuje o parametrech, třeba jako na tom mém:

Přehled sestav - listopad 2005
i Zdroj: PCTuning.cz

Jak vidíte, můj zdroj má jeden nedostatek. Tím prvním je absence PFC (Power Factor Corrector), na kterou byste při koupi nového zdroje rozhodně neměli zapomenout (zajišťuje přesnost a rovnoměrnost dodávaného napětí). Existují dva typy PFC (pasivní a aktivní), přičemž aktivní má vyšší účinnost.

Nyní se tedy pozastavíme u spotřeby. Jak vidíte na obrázku je také důležité znát celkovou odhadovanou spotřebu na 3,3V a 5V větvích. Na tyto větve jsou připojeny především pevné disky, disketové a optické mechaniky, a také část základní desky. Na 12V větvi je připojen především procesor (resp. jeho patice) a dnes také CPU coolery (což nám vrásky nedělá).

Abyste měli jakousi představu, zkusím spočítat spotřebu svého počítače (budu extrémní):

  • P4 530 - 115 W
  • MSI 915G Combo-FR - 25 W
  • MSI RX800 - 75 W
  • Seagate ST3120827AS - 20 W
  • Samsung SW-248B - 20 W
  • 2x256 MB DDR 400 GoodRam - 25 W
  • Microcom Inporte Voice - 10 W
  • Arctic Cooling Freezer 7 - 2 W
  • Canon CanoScan N670U - 20 W (přes USB)
  • Čtečka karet - 10 W
  • Led diody na case - 5 W
  • součet: 327 W

Jak tak na to koukám, měl bych se pomalu poohlédnout po novém zdroji. A co budu na zdroji kromě štítku s parametry hledat? Budu hledat nálepku Designed for Pentium 4 / AMD K8, která sama o sobě není důležitá, ale je jistou známkou toho, že výrobce při výrobě počítal se zatížením jedním z nových procesorů, resp. zdroj má přídavnou 12V větev zakončenou kabelem s 4pinovým konektorem. U základních desek s čipsety i945 a i955 je třeba také -5V větev ukončená molex konektorem. Také budu hledět na to, zda-li je na konci nejzřetelnějšího spletence kabelů 24pinový ATX 2.0 konektor (pokud nebudu mít BTX základní desku, samozřejmě). Jistě, jednak existují redukce 20pin -> 24pin, což jsou další peníze navíc a jednak lze 20pinový konektor zdroje zapojit do 24pinového zdroje základní desky, což je zbytečné provizorium. Od věci by koneckonců nebyla ani přítomnost SATA napájecího konektoru, čímž eliminujte tuny redukcí.

Lepší zdroje mají kabely zabalené hezky v punčoškách, abyste mohli zajistit lepší cirkulaci vzduchu v bedně (lépe se to skládá). Vůbec nejlepší cirkulaci vám však umožní zdroje s odnímatelnými kabely. Je jich málo, jsou drahé, ale jsou. A když už mluvíme o té cirkulaci vzduchu - budu samozřejmě vyžadovat, aby měl zdroj pomaloběžný 12 cm větrák, který jednak zajišťuje přijatelnou hladinu hluku, ale také odsává mnoho horkého vzduchu z oblasti patice procesoru. S hlučností také souvisí tvarování plechu zdroje. Nejméně hlučné jsou zdroje se zaoblenými hranami plechu a se zadní stěnou složenou z pravidelných šestiúhelníků.

Ne vždy věřte výrobci. Výrobci často na zdroje uvádějí hodnoty celkového možného výkonu mírně nadsazené. Po nákupu to poznáte tak, že se zdroj při přílišném zatížení prostě vypne. Důkazem toho jest poslední test jednoho zahraničního serveru, kde se jeden z 500W zdrojů vypnul při zatížení cca. 420 W. Vyvarujte se také levnějším tzv. "fanless" zdrojům (bez aktivního chlazení). Ticho je sice hezká záležitost, ale nutno říci, že jen málo z těchto zdrojů přežilo zátěžové testy v jednom kuse - většinou se přehřívaly. Kromě zdroje samotného se pak velice rychle zahřívají i ostatní komponenty v počítačové skříni, protože cirkulace vzduchu po case je mizerná. Nejdej bože jsou-li procesor a grafická karta pasivně "chlazeny". Sen o bezhlučném pasivně chlazeném počítači nechť se vám zdá i nadále. Navíc jeden z "fyzikou rozložených" kousků dle kvalifikovaného elektrikáře neviděl normy z nálepek ani z dálky. Nemůžeme ale házet všechny zdroje do jednoho pytle, a tak si před nákupem zdroje opravdu důkladně vyhledejte zátěžové testy na jednom z movitých zahraničních serverů.

Optické mechaniky

Pozor si musíme dávat také u optických mechanik, zde ale tak zásadní problémy jako u zdrojů nastat nemohou. Před nákupem optické mechaniky vám nemůžu nic než doporučit recenze optických mechanik zde, na PCT. Obsahují totiž to nejvíce zajímavé - test kvality čtení disku. K čemu vám bude všehoschopná mechanika, když nepřečte malinko poškrábaný datový nosič? Jak jste si jistě všimli, v recenzích se poslední dobou objevují pouze DVD mechaniky. Ptáte se proč? To je jednoduché - na DVD mechaniky se soustředí celý trh a v poměru s "obyčejnou" CD vypalovačkou jsou levné. Pří výběru se tedy omezíme výhradně na ně.

Dále je třeba znát názvy některých užitečných technologií:

  • DVD-RAM: Zde nás zajímají mechaniky, které umožňují zápis na tyto média. Disk DVD-RAM totiž funguje na principu diskety - nemusíte nic vypalovat, stačí kopírovat. Jistě to znáte z doby, kdy bylo v rozmachu InCD.
  • LightScribe / LabelFlash: Technologie, díky kterým může vypalovačka na povrch speciálního média svým laserem vypálit potisk.
  • DulaLayer (DL2) - Mechaniky s touto technologií jsou schopny zapisovat na dvouvrstvé DVD disky, tedy až 8,4 (reálně 8) GB dat.
  • Věčným tématem jsou také značení + a - u DVD disků. Tím se v dnešní době nemusíte příliš zaobírat, většina mechanik umí zapisovat na oba typy DVD R. O něco slabší je to s DVD-R9 (DL2), tento formát podporují jen některé mechaniky.
  • Věčným tématem číslo dva je také rychlost zápisu. Uvedu zde tedy parametry nejrychlejších mechanik, zbytek je na vašem uvážení:
typ médiaDVD-RDVD+RDVD-RWDVD+RWDVD+R9DVD-R9DVD-RAMCD-RCD-RW
rychlost zápisu16x16x6x8x8x8x5x48x32x

Skříně

Narazit můžete také při nákupu počítačové skříně. Tak zaprvé - většina skříní se prodává se zdrojem, viz. výše.

Dále tu máme velikosti skříní. Vzhledem k velikosti základních desek formátu ATX 2.0 můžete v case mechanikou osadit pouze dvě ze čtyř 5,25" pozic - ty nahoře, hardware vsazený do dolních dvou bude nejspíše (neplatí pro mATX) fyzicky kolidovat s deskou. Proto kupujte skříně minimálně velikosti middletower, rozhodně ne menší. Pozor také na počet 3,5" pozic. Nejprve si rozmyslete, kolik pevných disků a disketových mechanik budete v počítači mít, pak kupujte bednu. Někteří výrobci problém s počtem 3,5" pozic řeší přídavnou klecí.

Dále si dávejte pozor při nákupu skříně s displejem. Zjistěte si, jak je displej napájen (nejlépe molex konektorem kvůli případné výměně zdroje). Dále je důležité, je-li napájen zdroj záložní baterií tak, aby neztrácel pojem o čase. Ověřte si však, že napájení ze zdroje nezajišťuje pouze podsvícení displeje, ale také zobrazení údajů když je počítač zapnutý. Momentálně se totiž potýkám se skříní, kde každý měsíc odchází baterka pro displej, ačkoliv manuál uvádí, že baterka odejde zhruba po jednom roce. Vybírejte zkrátka tak, abyste se v budoucnu nemuseli zajímat o to, kolik stojí solární napájení po vzoru kalkulačky.

Dívejte se také na to, má-li skříň na své čelní straně USB porty, jack pro sluchátka, případně i FireWire port. Připojení digitální kamery nebo čtečky karet je pak zejména u počítačů k jejichž zadní straně nemáte přístup značně jednodušší.

Chlazení

Něco málo si řekněme i k alternativnímu chlazení. Nejprve musíte učinit rozhodnutí, zda-li se spolehnete na vzduch nebo na vodu. Chlazení vzduchem je o mnoho levnější, ale i sebelepší a sebedražší větráčky jsou slyšet. Dobrým základem jsou velké pomaloběžné větráčky kombinované s promyšleným pasivním chlazením a heatpipes (tedy trubice, ve kterých koluje speciální tekutina - fungují na principu topení - horká tekutina vyleze nahoru, kde předá teplo pasivní části a studená klesá dolů, kde ji komponenta ohřeje).

Existuje také věčný sen o tichém a zcela pasivním chlazení. Kombinace pasivně chlazeného zdroje, procesoru, grafické karty a chipsetu základní desky vám kromě krátkodobého ticha před výbuchem (u high-endových zařízení) přináší jednu výhodu - ušetříte za horkovzdušnou troubu. Přesně takový efekt tato kombinace totiž má. Low-endem počínaje, mainstreamem konče se nebráním pasivně chlazeným grafickým kartám a chipsetům základní desky. Dejme tomu, že i málo výkonnému Sempronu by pasivní věž od Thermaltake mohla slušet, ale na každý pád doporučuji pořídit si zdroj s 12cm větráčkem, který zajistí slušný oběh vzduchu ve skříni. Na ticho tu totiž máme jiná řešení:

U vodního chlazení je to jasné - co nejkvalitnější měděné bloky a co nejtišší čerpadla. Co se vodního chlazení týče, nemusíte nic moc řešit - zařízení dostupná na trhu jsou schopná a spolehlivá - poznáte to podle jejich ceny.

Klávesnice a myš

A nakonec tu máme klávesnici a myš. K těm není moc co dodat. Pokud vám to rozpočet dovolí, kupujte klávesnici i myš v bezdrátovém kompletu, ušetří vám to nervy. Pokud však patříte mezi hráče FPS her a je pro vás ztráta jediného bodu z APM živelnou pohromou, pak budete muset volit varianty s dráty, abyste případnou delší odezvou o něco nepřišli. Takřka nepostradatelnou součástí každé klávesnice jsou multimediální tlačítka, pokud možno mapovatelná (tj. lze změnit jejich funkci). Pozor také na rozložení kláves, některé sympaticky vypadající klávesnice mají notebookové rozložení kláves, což vám nemusí vyhovovat.

U myší si dávejte pozor na ergonomii. Pokud nejde o "kuličkovku za pade", tak si myš vyžádejte do ruky, protože se lehce může stát, že vám myš prostě nepadne do ruky. Hráčům také záleží na váze myši a její "kluznosti" po ploše, a tak někteří výrobci ke svým myším dodávají sadu závažíček a kluzných nálepek - vaší myš pak můžete protáhnout procesem výrazného tuningu. I myš může mít multimediální tlačítka. Na ně si dávejte také pozor. Může se totiž lehce stát, že o taková tlačítka nevědomky budete zakopávat - je to třeba vyzkoušet. Nevím jak pro vás, ale pro mě je celkem dobrou výhodou naklápěcí kolečko. Například při práci se širokou tabulkou v Excelu bývá skrolování do stran pomocí lišty únavné. Někteří výrobci si to konečně uvědomili.

A nakonec to, co je u myši nejdůležitější - způsob snímání pohybu. U myší s kuličkou není moc co řešit. Jednou za půl roku vezmete líh a pracně odstraníte nevědomky nasbíraný prach z kuličky a válečků. U myší optických zase nemusíte řešit údržbu, ale je třeba dát si pozor na rozlišení a citlivost snímače. Zvláště při pohybu myši do levého horního rohu obrazovky (její pravého dolního okraje, nejkratší cestou ;-) ) můžete vypozorovat poskakování kurzoru. Kvalitu snímání nemusíte řešit u myší s laserovým optickým snímačem. Ten je citlivý až dost a kromě skla pracuje s jakýmkoli podkladem. Laserových myší je na trhu zatím málo, jakožto novinka i v provedení s kabelem.

Otázkou může být, zda-li je lepší koupit si myš a klávesnici s rozhraním USB nebo PS/2. Abych pravdu řekl, je to jedno, moderní desky nabootují se vším. Jedinou nevýhodou je, že většina desek nemůže při vypnutém PC snímat z USB události na klávesnici, a tak zapomeňte na zapínání počítače tajným heslem.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama