Přehled dění v IT - oblast Hardware za měsíc listopad
Jelikož uběhl další měsíc, máme tu tak další souhrnný přehled, tentokráte za listopad. Proto pokud stále nesledujete dění na HW scéně a nebo jste z nějakého důvodu po tuto dobu neměli příležitost "držet krok", nahlédněte do tohoto přehledu těch nejdůležitějších událostí, které se během minulého měsíce staly.
Procesory
64-bitové Itanium 2 s L3 cache o velikosti 9 MB
Do rodiny plně 64-bitových procesorů Intelu začátkem listopadu přibylo hned několik nových modelů. Nejzajímavějším a současně nejvýkonnějším ze všech je Itanium 2 MP s jádrem Madison 9M, jež na své frekvenci 1.6 GHz disponuje L3 cache, jejíž kapacita činí úctyhodných 9 MB. Dalšími parametry tohoto procesoru je systémová sběrnice (FSB) o frekvenci 400 MHz a 130nm výrobní proces. Mezi další nově příchozí kousky patří pro řadu Itanium 2 MP model s jádrem Madison na frekvenci 1.6 GHz s L3 cache 6 MB a 400 MHz FSB a model s jádrem Madison na frekvenci 1.5 GHz s L3 cache 4 MB a 400 MHz FSB. Dále pro řadu Itanium 2 DP to jsou 2 modely s jádrem Fanwood se shodnou výslednou frekvencí 1.6 GHz a L3 cache o kapacitě 3 MB, nicméně jednou s FSB 400 a podruhé 533 MHz. Poslední nově příchozí rozšiřuje řadu Itanium 2 LV DP a jedná se konkrétně o model s jádrem Fanwood na frekvenci 1.3 GHz s L3 cache o kapacitě 3 MB a FSB 400 MHz.
Pentium 4 na frekvenci 3.8 GHz uvedeno
V minulém přehledu jsme zmínili, že ohlášený 4GHz model (s číselným značením 540) byl odložen na dobu neurčitou, což však Intelu nedalo a v polovině Listopadu uvedl aspoň model na frekvenci 3.8 GHz, přesněji jde podle firemního značení o Pentium 4 570J. Jelikož jde o nový model, vychází již z jádra Prescott revize E-0, což znamená cca o 20% menší vyzařování než v případě starší revize D-0. Dále, jak naznačuje koncovka J, jsou podporovány technologie XD (zamezuje spouštění kódů, tedy v tomto případě virů, využívajících přetečení zásobníku), EM64T (64-bitové rozšíření) a EIST (Enhanced Intel Speedstep Technology - pro úsporu energie). Nová revize s sebou přináší nižší nároky na chlazení s čímž jsou spojeny větší možnosti přetaktování.
Nový model mezi mobilními procesory Intelu - Pentium M 710
Společně s novým modelem Itanium 2 a Pentium 4 rozšířil Intel (přestože celkem nenápadně) v listopadu i nabídku svých mobilních procesorů. Konkrétně jde o model Pentium M 710. Za tímto označením se skrývá procesor založený na jádře Dothan s frekvencí 1.5 GHz a L2 cache o velikosti 2 MB. Rychlost sběrnice je již v této oblasti obvyklých 400 MHz.
Výhledy do budoucna v oblasti procesorů Intelu
V blízké budoucnosti je na poli desktopových procesorů od Intelu tím nejočekávanějším kouskem zcela jistě první dvoujádrový desktopový procesor od Intelu založený na jádře s prozatímním kódovým označením Smithfield s 90nm výrobním procesem. Další očekávanou inovací je jednojádrový procesor založený na jádru Cedarmill, což bude první vlaštovka s 65nm výrobním procesem od Intelu. Následovníkem Smithfieldu by měl být dvoujádrový procesor založený na jádře Conroe a po něm by měl přijít Allendale s frekvencí FSB 1066 MHz, jež se objeví někdy na rozhraní roku 2006/2007.
V levnějším segmentu se dočkáme obměny v podobě modelu Celeron D 350 na frekvenci 3.2 GHz v polovině příštího roku, což by mělo být o něco později co přijde High-Endový model Pentium 4 Extreme Edititon na frekvenci 3.73 GHz. V době, kdy by měl nastoupit do desktopové oblasti Allendale, by se měl Cedarmill přesunout do oblasti Low-Endu (samozřejmě nejspíše ve zjednodušené verzi v podání jádra s kódovým označením Millville) - měl by tedy dostat jmenovku Celeron D. V případě čipové sady spolupracující s těmito procesory již poměrně vzdálené budoucnosti (což 2 roky v této oblasti nepochybně je) se bude jednat o čipovou sadu s označením Broadwater - nástupce zatím neuvedeného chipsetu s kódovým značením Lakeport.
Plány Intelu v desktopové oblasti počítají samozřejmě i s obměnami v oblasti High-Endu, tedy procesorů Pentium 4 Extreme Edition. Počátkem roku 2005 by měl tyto řady rozšířit model na frekvenci 3.73 GHz. Nynější celkem ještě čerstvý model P4 na frekvenci 3.46 GHz je založený na jádře Gallatin, přičemž obsahuje cache L2 a cache L3. Model pracující na frekvenci 3.73 GHz již nebude cache L3 obsahovat, jelikož půjde o mírně inovované jádro Prescott 2M - tedy Prescott s L2 cache o velikosti 2 MB (namísto 1 MB u nynějších Prescottů). Rychlost sběrnice bude také 1066 MHz a přítomny budou samozřejmě i technologie XD a EM64T.
Další sférou, která spadá do oblasti našeho zájmu, je ta mobilní. V tomto směru chystá Intel procesor s kódovým značením Sossaman. Mělo by ve finále jít o procesor (nástup cca v polovině roku 2006) víceméně vycházející z jádra Yonah (přičemž by se měly obě jádra objevit ve stejnou dobu). Přednosti jádra Sossaman spočívají v podpoře SMP (což značí symetrický multiprocessing - možnost použití ve víceprocesorových konfiguracích). Samozřejmě již půjde o dvoujádrový procesor s L2 cache o kapacitě 2MB, který bude vyráběn pomocí 65nm technologie. Rychlost systémové sběrnice by měla být 667 MHz a startovací frekvence by měla činit 2.3 GHz. Jelikož půjde o mobilní procesor, velice důležitým faktorem bude jeho TDP (Thermal Design Power). To by mělo být stanoveno na 31 W a pouhých 16 W u modelu LV (Low Voltage). Nutno ještě podotknout, že se pod označením East Fork připravuje skloubení několika komponent (procesor + čipová sada + síťový adaptér) po vzoru Centrina, avšak v desktopové oblasti.
Rodina procesorů K8 - poslední s tímto značením, K9 již nebude
Sice jsme v minulém přehledu mluvili již o budoucích procesorech AMD patřících do rodin K9 a K10, nicméně jak se v průběhu listopadu ukázalo, značení K8 je posledním v této řadě. K9 již nebude a to z toho důvodu, že AMD vyvíjí současně několik procesorů pro různé účely, proto je bude více diferencovat (bude je od sebe tedy odlišovat i jejich značením). Toto stanovisko by mělo být konečné, přestože ještě před měsícem se v AMD o K9 a K10 mluvilo.
Výhledy do budoucna v oblasti procesorů AMD
Jelikož jsme si rozebrali plány do budoucna u procesorů, učiníme tak samozřejmě u druhého tábora - tedy firmy AMD. Začněme tedy stejně jako v případě Intelu - desktopovými procesory. Instrukce SSE3 jsou prozatím stále doménou intelovských procesorů. Nicméně i toto by se mělo změnit s příchodem nového jádra s označením Venice, které by mělo instrukce SSE3 již podporovat. Objevit by se mělo v první polovině roku 2005 a s ním i nové jádro s kódovým značením San Diego (též s podporou instrukcí SSE3). V obou těchto případech by mělo jít o řadu Athlon 64 (tedy mainstream této společnosti) a pokud jde o Low-End, tedy procesory Sempron, připravuje se pro tuto řadu určené samostatné jádro s označením Palermo vyráběné pomocí 90nm technologie.
V případě mobilních procesorů této společnosti se již tolik novinek jako u Intelu nechystá. Současný LV Mobile Athlon 64 založený na 90nm jádře Oakville bude mít příští rok nástupce v podobě jádra Lancester. Dočkáme se i přechodu klasických mobilních Athlonů 64 ze 130 na 90nm výrobní technologii, což bude realizováno příchodem jádra Newark. Ve sféře mobilního Low-Endu (tedy mobilních Sempronů) se objeví v případě verzí s nízkou spotřebou (25W) nové jádro Roma a v případě verzí se standardní spotřebou (42.7W) se přejde na 90nm jádro Georgetown v první polovině roku 2005 a na jádro Albany v druhé polovině téhož roku.
Čipové sady, základní desky
Podpora WiFi ze strany intelovských čipových sad
S podporou WiFi přímo v čipové sadě jsme se mohli setkat již před nějakou dobou v případě současných čipových sad série i915 a i925, přesněji řečeno v případě dvou variant SouthBridge, konkrétně s označením ICH6W a ICH6RW. V reálu ovšem byla a je situace poněkud jiná než "na papíře", jelikož pro malý zájem o tato řešení se vlastně ani nerozšířila. Připravované čipové sady s kódovými názvy Glenwood a Lakeport, které nahradí ty současné, ovšem s WiFi (802.11a/b/g) počítají, nicméně v jiné podobě než tomu bylo zamýšleno u ICH6, kde to mělo být realizováno podporou přímo v tomto Southbridge. U připravovaných čipových sad by měla být podpora WiFi zajištěna přídavným čipem a nikoliv samotným SouthBridgem ICH7.
ATi Radeon Xpress 200 - Čipová sada s PCI Express pro Athlon 64
S čipovou sadou přinášející pro procesory Athlon 64 sběrnici PCI Express jsme se seznámili již v podobě nForce 4. V první polovině listopadu bylo uvedeno i řešení od ATi v podobě Radeon Xpress 200, který byl doposud znám pod kódovými značeními RS480 a RX480. Ve finále tak ATi vypustila do boje proti nVidii dvě verze. Tou první je Radeon Xpress 200G (s integrovaným grafickým jádrem RV370 - Radeon X300) a Radeon Xpress 200P (bez integrovaného grafického jádra). V obou verzích patří mezi specifikace slot PCIe 16x pro grafickou kartu a dále je umožněno využít 4 sloty PCIe 1x (řeč je o možnostech čipové sady - koncový počet závisí totiž na výrobci základních desek). Dále se zde můžeme setkat s volitelnou funkcí v podobě technologie HyperMemory, která umožňuje v případě použití grafické karty s malou kapacitou paměti využít pro její rozšíření i operační paměť počítače. Jelikož jde o dvoučipové řešení (ne jako v případě nForce 4), řekněme si tedy něco i o možnostech SouthBridge - v tomto případě v podání IXP400. Podporuje 2 kanály ATA133 a 4 porty SATA 150 s možností vytvoření RAID pole typu 0 a 1. Další specifikace patří mezi ty standardní - 8 portů USB 2.0 a audio v podobě AC97. Základní desky založené na těchto čipových sadách by ale mohly nabídnout velice dobrý poměr cena/výkon.
Formát BTX z dílen Intelu - bude přijat jako nástupce ATX?
Nynější formát ATX, jež se stal standardem pro desktopová PC, je tu s námi již poměrně dlouhou dobu - 9 let už ve světě informačních technologií něco znamená. Nicméně pokrok je pokrok a ať chceme nebo ne, neustálé obměny (ať už krokem správným směrem nebo naopak) a pokusy o prosazení něčeho nového nás budou stále doprovázet. Nejinak tomu je i v případě ATX. Intel totiž představil a hodlá prosazovat nový formát s označením BTX. Ten mění již doposud zažité rozmístění komponent a změny se týkají samozřejmě základní desky, počítačové skříně, zdroje a také chladiče procesoru. Jestliže jste byli zvyklí dávat si počítač pod stůl na pravou stranu, abyste měli případně prostor po otevření bočnice se hned dostat k útrobám vašeho PC, budete muset vaše návyky v případě BTX měnit, jelikož jak již bylo zmíněno, rozmístění komponent je zde zcela jinak. Pokud jde o uchycení základní desky do skříně samotné, tak ta je v případě BTX vlastně na opačné straně.
Jestli vás zajímají rozdíly a důvody proč bude Intel prosazovat nový formát BTX, můžete zavítat na tuto stránku a v případě, že byste chtěli vidět fotky základních desek, skříní či chladičů formátu BTX, můžete zavítat na tuto stránku, kde je naleznete. Z informací a fotek na oficiálním webu Intelu je zřejmé, že devizou nového formátu BTX je optimální rozmístění jednotlivých komponent (a přidružených chladičů) co se týče jejich chlazení. Pokud jde o různé velikosti skříní, jak jsme tomu zvyklí u formátu ATX, tak i zde se dočkáme odlišných verzí. Jedná se o standardní BTX (šířka by neměla přesáhnout 325.12 mm a mělo by být umožněno použití až 7 karet), dále microBTX (šířka by neměla přesahovat 264.16 mm, k dispozici maximálně 4 karty) a picoBTX (šířka by neměla přesahovat 203.2 mm, k dispozici pouze 1 karta).
Představení nějaké technologie či produktu se kolikrát liší od reálného uvedení do praxe. Nicméně v tomto případě by to mělo být bez nějakých odkladů. Dokonce už jsou představeny produkty využívající právě tento nový standard. Například od firmy Shuttle pochází první barebone systém formátu picoBTX osazený základní deskou využívající čipovou sadu i915G se Southbridgem ICH6R. Jelikož je využito provedení LGA775, tak je možné tento systém osadit i těmi nejnovějšími procesory Intelu - nezapomeňte, že s příchodem Prescottu revize E-0 jsou požadavky na chlazení o poznaní nižší - jde o procesory, jež mají za svým číselným značením koncovku "J".
Naproti tomu velmi důležitým hráčem v této hře je samozřejmě AMD, přičemž její postoj k formátu BTX je takový, že jej nehodlá nijak podporovat do té doby, pokud si to trh nevyžádá. Záleží tedy na samotném Intelu, jak se mu povede tento nový standard prosadit.
Čipové sady pro intelovské procesory ze stáje nVidie
Konečně došlo k tomu, na co se již nějakou dobu čekalo. Řeč je o výměně patentů mezi Intelem a nVidií v oblasti čipových sad pro procesory Pentium 4. nVidia má tedy zelenou (dostala licenci na technologii systémové sběrnice jež využívají procesory Intelu) k produkci svých vlastních řešení a nám nezbývá nic jiného, než jen čekat, až se objeví první vlaštovky, které by mohly s sebou přinést do této oblasti tolik potřebnou konkurenci (samozřejmě s podporou sběrnice PCIe). V dnešní době jsou v praxi dostupné pro platformu LGA775 jen základní desky založené na čipových sadách i915P/G a i925X/XE, což by bylo dobré osvěžit právě nově příchozími od nVidie. Samozřejmě to ale bude nějakou chvíli trvat, než se tak stane, ale jde každopádně o velice pozitivní skutečnost. Přece jen pro platformu AMD se čipové sady nVidie staly tím pravým ořechovým, pro Intel by šlo zcela jistě též o zajímavá řešení. Je samozřejmě plánována i varianta s podporou režimu SLI.
Grafické karty
V listopadu jsme se dočkali víceméně jen upřesnění specifikací připravovaných čipů ze stáje ATi. Z toho důvodu to neberte jako nějaké sympatie výhradně k této společnosti. Příště to může být pro změnu zase jen nVidie.
Plány ATi ohledně Pixel Shader 3.0
V současné době jsou Pixel Shadery 3.0 doménou jen grafických karet společnosti nVidia (řeč je o sérii GeForce 6xxx). Nicméně počet herních titulů, které by PS 3.0 byly schopné využívat, je opravdu minimum. Proto se ATi k této věci staví tak, že podporu PS 3.0 zahrne do svých čipů až v době, kdy bude na světě více herních titulů, které budou schopné Pixel Shadery 3.0 využívat.
Výhledy do budoucna stáje ATi
Pojďme si tedy přiblížit, co pro nás ATi chystá. Konkrétně jde o High-Endové karty X850 s jádrem kódově označovaným jako R480 a vyráběným 130nm technologií, jež se představí ve třech verzích. X850 Pro (12 pixel pipelines, jádro na frekvenci 520 MHz, spolupráce s 256 MB paměti GDDR3 na frekvenci 1080 MHz), X850 XT (16 pixel pipelines, jádro na frekvenci 520 MHz, spolupráce s 256 MB paměti GDDR3 na frekvenci 1080 MHz), X850 XT PE (16 pixel pipelines, jádro na frekvenci 520 MHz, spolupráce s 256 MB paměti GDDR3 na frekvenci 1180 MHz).
Další inovace se bude týkat řady X800. Konkrétně se bude jednat o jádro R430, což bude v podstatě jádro R423 (to je jádro R420 upravené pro sběrnici PCI Express) vyráběné však 0.11 technologií. Grafické karty s jádrem R430 budou mít označení X800 XL (16 pixel pipelines, jádro na frekvenci 400 MHz, spolupráce s 256 MB paměti GDDR3 na frekvenci 980 MHz) a X800 (12 pixel pipelines, jádro na frekvenci 390 nebo 400 MHz, spolupráce s 128 MB paměti DDR na frekvenci 700 MHz). Paměťová sběrnice bude v obou případech 256-bitová a rozhraní pouze PCI Express 16x.
Další informace o WGF - nástupci DirectX
O tomto nástupci nynějšího grafického rozhraní jsme se v těchto přehledech již několikrát zmiňovali a ani tentokrát se neobejdeme bez nějakého komentáře. Bylo totiž opět něco málo upřesněno. Konkrétně jde o podporu Pixel Shaderů 3.0 u verze WGF 1.0, jelikož bude v zásadě na stejné úrovni jako DirectX 9 a posléze v novější verzi WGF 2.0 by mělo jít již o podporu Pixel Shaderů 4.0.
Záznam dat
Boj o nástupce DVD nekončí
Pokaždé se zmiňujeme o tom, jak probíhá boj mezi adepty na post nástupce DVD - tedy o Blu-ray a HD DVD, přičemž doposud se jevil právě Blu-ray jako ten, který má menší převahu. Nicméně jak se zdá, nic není zatím rozhodnuto. Na konto HD DVD lze připočíst právě tento měsíc získanou oficiální podporu filmových studií Universal Pictures, Paramount Pictures, Warner Bros a New Line Cinema. Na druhou stranu se podporovat Blu-ray rozhodla i společnost takového formátu jako je HP, jelikož oznámila, že již příští rok plánuje prodávat osobní počítače i notebooky s mechanikami pracujícími s tímto formátem. HP hodlá Blu-ray však prosazovat i v oblasti domácího kina.
Podpora ze stran filmových společností je vskutku důležitá věc, nicméně řekněme si též něco o technologické stránce věci. NEC (čili "tábor" Blu-ray) se totiž může pochlubit nejvýkonnějším laserem na světě, konkrétně jde o modrý laser o vlnové délce 405nm s výkonem 300mW. To je důležitý fakt zejména pokud jde o zvyšování rychlosti záznamu. Dále již byla podepsána smlouva o spolupráci firem Sony ("tábor" Blu-ray) a Nichia (jeden z nejvýznamnějších výrobců laserů). Z této spolupráce vzešlo i jejich společné prohlášení, že do konce roku pokoří hlavní triumf formátu HD DVD - zpětnou kompatibilitu s mechanikami používajícími v dnešní době standardní červený laser. Jako konec roku 2005 je myšlena již hromadná výroba optických mechanik schopných spolupracovat jak s dnešními CD/DVD, tak i s Blu-ray disky.
Zatím jsme se v této souvislosti vždy zmiňovali o formátu Blu-ray nebo HD DVD, nicméně jak jsme byli již mnohokrát svědky, vždy se může vynořit někdo další a vyrukuje s něčím, co ostatní přinejmenším překvapí. Zmiňuji se o tom v tomto případě záměrně, jelikož tento měsíc firma New Medium Enterprises Inc. provedla oznámení, že na začátku roku 2005 představí jejich vlastní nové vícevrstvé médium VMD (Versatile Multilayer Disc), které se bude moci pochlubit kapacitou 20 GB. To nejdůležitější v tomto případě je však to, že toho bude moci být docíleno pomocí standardního červeného laseru, který používají dnešní optické mechaniky. Ceny mechanik se zcela novou technologií v případě Blu-ray a HD DVD hned po uvedení nebudou jistě moc přívětivé. Co se týče nasazení do praxe, tak se počítá s disky o kapacitě 15, 20, 25 a 30 GB s rychlostí přenosu až 60MB/s a mělo by jít o konec roku 2005.
Nová řada externích pevných disků od Western Digital
V oblasti pevných disků je trend co nejvíce zvyšovat jejich kapacitu a posléze samozřejmě i jejich rychlost. Nicméně to nejsou všechny aspekty, na které se výrobci zaměřují, jelikož je mnoho skupin uživatelů, přičemž jsou samozřejmě i různé požadavky na parametry pevných disků. V případě tento měsíc představené externí řady s označením Passport jde tedy o fyzickou velikost - rozměry a nikoli o kapacitu či rychlost. Uvnitř se skrývá 2.5" pevný disk Scorpio, což určuje této řadě také některé její specifikace jako je například odolnost proti nárazu až do 250 G při provozu a 900 G ve vypnutém stavu, přičemž budou dostupné modely o kapacitě 40 a 80 GB. Rozhraní, kterým bude tato řada disponovat, je USB 2.0 sloužící zároveň pro napájení, takže nebudete potřebovat přídavný napájecí adaptér.
Novinky v oblasti pevných disků z produkce firmy Seagate
Zcela jistě znáte disková rozhraní Serial ATA (SATA - první či druhé generace) a SCSI. Zkratka SAS (Serial Attached SCSI) vám však pravděpodobně nic moc říkat nebude. V tom případě vězte, že jde víceméně o kombinaci předchozích dvou zmíněných rozhraní. V případě inspirace podle Serial ATA zde naleznete stejné koncovky a kabeláž, díky čemuž by mělo být ve většině případů možné na SAS řadičích provozovat zařízení SAS i SATA. A právě uprostřed listopadu firma Seagate oznámila, že začala svým OEM partnerům dodávat pevné disky Cheetah 15K.4 a Savvio 10K.1 využívající rozhraní SAS první generace o rychlosti 3Gb/s (tedy stejná rychlost jako Serial ATA druhé generace).
Ještě jednou se zmíníme o řadě pevných disků Cheetah 15K.4, nicméně nyní ve spojitosti s rozhraním Ultra320 SCSI a Fibre Channel. Pro tato rozhraní oznámila firma Seagate to, že začala s dodávkami pevných disků série Cheetah 15K.4 s kapacitami 36, 73 a 146 GB. Mezi specifikace této řady patří rychlost otáček 15000 za minutu, latence 2 ms, průměrný seek 3.5 ms u čtení a 4 ms u zápisu, odolnost proti nárazu 60 G během činnosti a 250 G ve vypnutém stavu. Je zmíněna též minimální rychlost přenosu u vnitřní strany disku 85 MB/s a u vnější strany 142 MB/s. U všech tří modelů lišících se svou kapacitou je stejný počet čtecích hlav a jsou využity 4 plotny, což znamená, že se u těchto 3 modelů liší hustota záznamu.
U pevných disků firmy Seagate ještě zůstaneme, jelikož v druhé polovině listopadu bylo oznámeno, že tato firma začala s dodávkami pevných disků o kapacitě 400 GB (při využití třech ploten o kapacitě 133 GB) ze série Barracuda 7200.8. Mezi specifikace série Barracuda 7200.8 dále patří rychlost otáček 7200 za minutu, průměrná latence 4.16 ms, 8 MB cache, průměrný seek 8 ms, odolnost proti nárazu 63 G během činnosti a 300 G ve vypnutém stavu. Je zmíněna též minimální rychlost přenosu u vnitřní strany disku 65 MB/s a u vnější strany 95 MB/s. Pokud jde o jednotlivé modely lišící se kapacitou a rozhraním, tak tato série obsahuje pevné disky nabízející kapacitu 250, 300 a 400 GB pro rozhraní ATA100 i SATA150 a také 200 GB model pouze pro rozhraní SATA150.
Ostatní zajímavosti
Inovace od Creativu - Sound Blaster Audigy 4 Pro
Od uvedení posledního přírůstku mezi oblíbené zvukové karty pro desktopové nasazení z dílen Creative uběhla již nějaká doba. Není tedy překvapením, že v listopadu firma Creative představila pokračovatele řady Audigy - novou zvukovou kartu (stále zatím jen pro sběrnici PCI) s označením Sound Blaster Audigy 4 Pro. Mezi její vyzdvihované přednosti patří odstup signálu od šumu 113 dB (oproti 108 dB u předchůdců), externí hub obsahující vstupy a výstupy (už jen díky tomu je jasné, že v tomto případě nepůjde o zrovna levnou záležitost), infračervené dálkové ovládání, 24-bit EAX 4.0 Advanced HD Audio, certifikace THX a mimojiné optický i metalický S/PDIF konektor. Pro bližší informace můžete navštívit popis na webu výrobce.
Paměťové čipy DDR2 800 MHz s kapacitou 1Gb v podání Elpidy
Jak již bylo několikrát řečeno, paměťové moduly DDR2 pracující na dnešních rychlostech (400 a 533 MHz) nejsou ničím extra. Přesněji řečeno poměrně drahé moduly DDR2 na frekvenci 533 MHz poskytují výkon víceméně srovnatelný s moduly DDR na frekvenci 400 MHz, které jsou však o poznání levnější. Paměťové moduly DDR2 však i přesto nachází uplatnění a to díky podpoře současných intelovských čipových sad pro Pentia 4 v provedení LGA775. Pokud někdo přechází na LGA775, ve většině případů musí prostě do DDR2 investovat též, přestože si tím vlastně v praxi z výkonnostního hlediska (oproti DDR400) nic moc nezíská. To se samozřejmě změní, až budou realitou paměťové moduly DDR2 na vyšších frekvencích, než jsou ty dnešní.
A že tu tento prostor je dokázala tento měsíc firma Elpida - známý výrobce paměťových čipů. Představila totiž paměťové gigabitové čipy DDR2 pracující na frekvenci 800 MHz. Samozřejmě nejde (tedy aspoň v blízké době) o standard a rozhodně se nejedná (aspoň prozatím) o něco, co by bylo možné v této době nasadit do praxe (snad jen v minimální míře). Spíše by se hodilo říci, že se jedná jen o předvedení technologických schopností tohoto výrobce, což nikdy není na škodu (konkurence se bude snažit chtít něčím kontrovat, což v praxi znamená hnací motor kupředu pokud jde o technologický vývoj).
Kdy bychom se již mohli dočkat 64-bitových Windows XP?
V oblasti operačních systémů je vhodné zmínit plánovaný příchod již dlouho očekávaného 64-bitového operačního systému z produkce Microsoftu. Windows XP 64-bit bychom se mohli dočkat v polovině roku 2005. Přestože se objevily i zvěsti, že by se tak mohlo stát i o něco dříve (konec prvního čtvrtletí roku 2005), tak osobně bych to viděl reálně opravdu na již zmíněnou polovinu roku 2005. Jen ještě při této příležitosti zmíním, že pokud čekáte na další Service Pack pro Windows 2000, tak vás musím zklamat, jelikož Microsoft už další pro tento operační systém nechystá.
Internetový prohlížeč FireFox již ve finální verzi 1.0
V první polovině listopadu se stalo něco, co zcela jistě softwarový gigant jménem Microsoft zrovna moc nepřivítal. Světlo světa, respektive síť internet, spatřila finální verze mozillovského prohlížeče FireFox 1.0. Během opravdu krátké chvíle došlo k jeho rozšíření a získal si ve velmi krátké době mnoho příznivců. Ke stažení jsou k dispozici lokalizované verze (mezi které patří i verze v češtině) pro operační systémy Windows, Linux i Mac OS X. Pokud máte zájem tento nový a slibný prohlížeč vyzkoušet, neváhejte a stáhněte si jej v české verzi pro Windows XP či Linux. Pokud máte zájem o verzi v jiném jazyce či operační systém Mac OS X, vyberte si zde. Pokud jde o odpověď Microsoftu (pakliže to lze takto nazývat), tak změnil svůj postoj ohledně svého prohlížeče Internet Explorer. Zřejmě se ještě před uvedením nového operačního systému vyvíjeného a známého pod označením Longhorn dočkáme vylepšení (které již původně pro stávající systémy nebylo plánováno) zřejmě v podobě Service Packu. Mezi očekávané nové vlastnosti patří zejména používání záložek, což je vlastnost, díky které konkurenční prohlížeče (zejména FireFox) mají v praktickém využití navrch.
