Stavíme HTPC - počítač pro domácí kino (část 1.)
Seznam kapitol
Postavit extrémně tichý počítač primárně určený pro multimedia a domácí kino bylo v minulosti relativně obtížné. Chyběly elegantní skříně, výkonné a zároveň tiché chlazení, tiché zdroje i dostatečně velké disky. Dnes je situace mnohem snazší - kvalitní komponenty nejsou problémem a tak musíte jen vsadit na správné typy a máte téměř vyhráno. V našem článku se podíváme, jak dopadl jeden úspěšný projekt na kterém jsme se podíleli.
Článek jsem, vzhledem k jeho rozsahu, rozdělil do dvou částí. V té dnešní se podíváme na základní koncepci HTPC a na některé základní komponenty.
Naším cílem bylo postavit elegantní a zároveň velmi tichý počítač, který bude umístěný v TV stolku na místě, které bylo původně vyhrazeno videorekordéru (ten bude, po digitalizaci analogových pásků plně nahrazen právě tímto počítačem). Počítač musí být téměř neslyšný a přitom robustní, spolehlivý a prakticky bezúdržbový (nepočítáme 1x roční povinné vyčištění od prachu). Požadavkem byl vysoký výkon s rezervou postačující pro hladké přehrávaní videa ve vysokém rozlišení (1080i). Vzhledem k zamýšlenému použití jsme primárně počítali s 64bitovými jednojádrovými procesory.
Počítač bude podle přání vybavený operačním systémem Windows XP Media Center Edition (MCE) s možnosti přijmu digitálního pozemního i satelitního televizního vysílání (DVB-T i DVB-S). Logickým požadavkem bylo připojení k síti, digitální výstupy pro budoucí HDTV a možnost ovládaní celku dálkovým ovládáním (v budoucnu se uvažuje o připojení DV kamery).
Neměli jsme primárně řešit vysoký herní výkon. Nakonec jsme zvládli i ten - jako svého druhu prémii (7275 bodů v 3DMarku 03 u prakticky nehlučného PC je velmi příjemná "prémie"). Dalším bonusem byl ve finále i VFD alfanumerický display na čelní straně skříně.
Kterým směrem jsme se pustili
Plánované umístění počítače nám automaticky určilo typ počítačové skříně (case). Šíře musí odpovídat klasickým HiFi komponentům, pozice bude pochopitelně "naležato" (u počítačů se těmto skříním dříve říkávalo "desktop" - i když na stole už dnes neleží).
Mohli jsme zvolit hned z několika specializovaných "HTPC" (Home Teather PC) skříní: například vynikající nedávno testovaný Zalman HD160. Volba však padla na poněkud levnější (hliníkové je zde jen čelo) skříň Thermaltake Mozart VC4001SNS s dálkovým ovládáním Media Lab.
Link na skříň Mozart VC4001SNS (verze VC4000SNS neobsahuje displej ani dálkové ovládání...).
Nejdůležitější volba
Ihned jsme se rozhodli použít klasické (i když dobře dimenzované a vhodně navržené) chlazení vzduchem. "Vodník" je náročnější na údržbu a navíc - i on obvykle není zcela nehlučný - vyžaduje čerpadlo a větráky (voda jak taková nechladí, slouží k přenosu tepla do radiátoru).
Bylo nám jasné, že pokud správně vyřešíme vnitřní oběh vzduchu a skříň vybavíme správně dimenzovanými pomaloběžnými větráky nebudeme mít problém.
Možná se budete divit, ale rozhodnutí mezi platformami Intel a AMD jsme nepovažovali za zcela zásadní. Obě platformy v současném stavu mají své specifické pozitivní i záporné stránky, které se v celkovém součtu navzájem vyvažují a je na vás, které platformě dáte přednost.
Pojďme se blíže podívat na jednotlivé aspekty obou platforem.
Základní desky
Základem každého počítače je základní deska (motherboard) a základem těchto desek jsou pak čipové sady (tzv. chipsety). U AMD je na základních deskách nejčastěji k vidění čipset nForce 4 od firmy nVidia, Intel sází na firemní řadu chipsetů i945, i955, i975...
V disciplínách jako jsou spolehlivost, bezproblémovost, cena a hlučnost, mírně "na body" vedou čipové sady Intelu: už i řada i945 (kterou jsme, hlavně kvůli ceně, zvolili jako základ našeho HTPC) poskytuje u moha výrobců vynikající stabilitu, bezproblémový chod a dobré možnosti přetaktování. Řadič 3Gb/s SerialATA integrovaný v čipu ICH 7 patří mezi nejméně problémová řešení, ICH7R nabízí navíc HW řadič diskových polí RAID integrovaný přímo v čipové sadě.
Narozdíl od špičkových desek s čipsetem nForce4 pro AMD (patice Socket 939), které často využívají ke chlazení čipů (zejména ke chlazení horkého southbridge) technologii heatpipe, stačí platformě Intelu ke chlazení malý (pro čip southbridge / ICH7) a větší (pro tzv. northbridge) pasivní radiátor.
Čipsety nForce4 jsou téměř stejně dobré, a poskytují dokonce navíc několik vychytávek (jako například softwarový firewall zdarma), ne každá konfigurace však šlape zcela bez problémů. Tiché desky s nForce 4 jsou také často poněkud dražší, než jejich ekvivalentní kolegyně s čipy od Intelu. Navíc, pokud byste si přáli nForce na platformě Pentium 4 / Intel, máte možnost: existuje čipová sada nForce4 SLI Intel Edition (ta je, díky větší konkurenci, dokonce levnější než ekvivalentní řešení pro procesory AMD).
Kapitolu "Základní desky / čipsety" tedy mírně vede Intel.
Procesory
Pokud by Intel nepřišel s novými verzemi Pentia 4 založenými na novější polovodičové technologii 65nm (jádra Cedar Mill a dvoujádrová Pentia D 9xx aka Presler), nebylo by vlastně co řešit a tuto kapitolu by bezezbytku vyhrála firma AMD se svými energeticky střídmými Athlony 64.
Starší Pentia 4 (90nm typy na bázi jádra Prescott) totiž měla na energii neskutečný apetit. Co ale bylo ještě horší, tuto energii přeměnily, jak už to u procesorů bývá, téměř beze zbytku na teplo a to bylo problém odvést (odtud pak přezdívky "grill" a "přímotop").
Poslední Pentia 4 naštěstí zvrátila tento nepříznivý trend a nové verze procesorů Pentium 4 6x1 spotřebují při ekvivalentním výkonu téměř stejnou energii jako současné AMD Athlony 64.
Procesory AMD poskytují obecně mírně vyšší výkon ve hrách, Pentiím 4 (díky Hyperthreadingu zase svědčí multimediální aplikace.
Podtrženo sečteno: procesory AMD (Athlony 64) jsou velmi vyvážené - mají přijatelnou spotřebu a také účinnější technologii pro snižování spotřeby energie v klidu (Cool and Quiet). Pentia 4 ve své poslední inkarnaci už po energii tolik nežízní - navíc na oplátku nabízejí Enhanced Intel Speed Step. V multimediích (zpracování videa a zvuku) jsou také velmi výkonné. Pokud vsadíte na modely poslední generace, bude to výkonová plichta s mírnou převahou u AMD (ale pouze + 10 až 15%) co se týče spotřeby energie.
Poznámka: Bohužel, obě platformy čeká během tohoto a následujícího roku "střídání stráží". U AMD nastoupí platforma AM2, u Intelu převratné procesory na bázi nového jádra Conroe. Rozhodli jsme se, že na novou platformu nebudeme čekat - to bychom totiž mohli dělat stále dokola.
Kapitolu "Procesory" mírně vedou Athlony 64 od AMD.
Kterou platformu zvolit?
Klidně bychom mohli postavit systém na bázi procesorů AMD - podle mého názoru má každá platforma vyrovnané klady a zápory a je jen na vás, čemu dáte přednost. My jsme ale zvolili platformu Intel u které jsme se mírně vyšší spotřebu rozhodli kompenzovat snad nejlepším vzduchovým chladičem Zalman CNPS9500AT.
Poznámka: ve finále jsme zvolili relativně drahý model Pentium 4 651 (3.4GHz) - a to především kvůli přechodnému nedostatku procesorů Pentium 4 řady 641 (3.2GHz).
Procesor Pentium 4 641 (65nm jádro Cedar Mill, 2MB L2 cache; s podporou HyperThreadingu, SSE3, EM64T technologií EIST, NX bit...) stál dne 23.4.06 na internetu 5780Kč, 3GHz model 631 byl ještě o tisíc korun levnější, stál 4800Kč (ceny bez 19% DPH).
Pojďme se podívat na jednotlivé komponenty podrobněji:
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
