z-denicku-pc-stourala-jak-jsme-poradali-lan-party
Zábava Článek Z deníčku PC šťourala: Jak jsme pořádali LAN párty

Z deníčku PC šťourala: Jak jsme pořádali LAN párty

Vopička Ondřej

Vopička Ondřej

1. 10. 2004 00:00 78

Všichni moc dobře víme, že výpočetní technika a záležitosti s ní spojené nefungují vždy zcela podle našich představ. Každému se jistě nejednou stala nějaká příhoda nad níž se ještě doteď pozastavuje (ať už s úsměvem či se zděšením). A jelikož tyto úsměvné historky ke světu osobních počítačů neoddělitelně patří, tak jsme se rozhodli, že se pustíme i do této oblasti a každé páteční odpoledne vám pomůžeme se trochu odreagovat na nadcházející víkend. Berte to tedy s jistou dávkou nadsázky... a ponořte se do příběhů, jež "napsal sám život" :-)

Reklama

Postavy vystupující v následujícím textu jsou smyšlené a jakákoliv podobnost s existujícími osobami je pouze náhodná, či zcela neúmyslná. V textu se vyskytují sprostá slova, tudíž by ho nikdo neměl číst :-)

Pátek, 16:30

Měl jsem si raději vypnout zvonění na telefonu, nebo to vůbec vypnout. Že já trotl mohl souhlasit s tím, že tu slezinu s kompama uděláme u mne. Sice je pravda, že mám asi jedinej použitelnej kvartýr, ovšem při představě 5-ti lidí devastujících byt mi není příjemně.

17:00

Útulný obývák snad poskytne útočiště všem. Chvilku přemýšlím, kam všechny ty krámy rozmístíme, posléze tahám z kuchyně jídelní stůl. Do toho volá Sova, jestli jako může taky zítra přijít. Říkám, že už mi je všechno jedno, ať vezme ale krom své mašiny i nějaké jídlo. Radostný Sova zapomíná mobil položit a tak ještě chvíli poslouchám konverzaci, ve které své drahé půlce vysvětluje, že na chatu jet nemůže, neb vyvstala pracovní povinnost. Cosi mu odpovídá ("a to ses dozvěděl až teď ??!!?") ale to už nemám sílu poslouchat.

20:00

V televizi dávají hardcore zábavný pořad. S tím trotlem co to uvádí bych dvojdomek mít fakt nechtěl.

23:00

Nastal čas na Doom3. Zhasínám v celém bytě a zlověstný kapot deště jen umocňuje masakr, který se děje za monitorem na Marsu. Chvilku se honím se strážným robotkem, který mi nakonec stejně zdrhne (hajzl jeden) a nechá napospas krvelačným stvůrám objevujícím se mi v zádech. Ta baterka je tam fakt špatnej vynález. Tma přede mnou, tma zamnou, do toho chroptí zombíci. Zombík dostává ránu baterkou a objevuje se velké prase (nebo co to je za zrůdu) a než stačím přehodit brokovnici už si na mě pochutnává. Vzdávám to jdu spát.

Sobota, 3:00

Zdá se mi sen o tom, jak na mne na Marsu vyběhlo velké zmutované prase a než jsem stačil přehodit brokovnici, tak si na mě pochutnalo.

9:30

Probouzí mě protivný pípot SMSky (proč mají ty Ericssony tak nervydrásající upozornění na SMS nevím). Píše další přislíbený účastník: "Mám vzít i monitor ?". Ježišmarja to je vůl, raději odpovídám košatou zprávou "Jo a řekni všem ať vezmou všechno".

10:00

Dostávám podivný telefonát, že Richard sjel blbě z magistrály a teď bloudí někde v Nuslích. Snažím se je navigovat, do toho někdo vzadu zařve: "Drž to vole !" a je slyšet tupý náraz. Škoda 120 plná počítačových skříní a monitorů musí být opravdu velkolepá podívaná :-)

10:30

Jako první přijel se svým kompem Sova a haleká, jestli mu jako nechci s tím pomoc. Sovův počítač vypadá dobře, nevím sice co to je, ale bude určitě jeden z nejnašláplejších strojů, co tu dneska budou. Sova je pečlivý, cestou v McDrive nakoupil nějaké burgery, má od počítače úplně všechno, dokonce i 5+1 repráky přivezl :-)

11:00

Jsou tu už všichni ostatní. Vítáme se (plácají mě po zádech), Richard okamžitě hledá místo kde se bude spát. Postupně se vyndává z auta dovezený hardware. Největší úctu budí černý "silent-line" CASE Michala s digitálním displejem na předním panelu. Největší sranda je zase z 15" monitoru Richarda, který (jak se hned chlubí) získal hrou v šipky v jednom baru.

12:00

Rozmístění 5-ti počítačů v obývacím pokoji není tak jednoduché, jak jsem si původně myslel. Všichni jsou hrozně chytří a každý přichází se zcela revoluční organizací počítačů. Padá i návrh, že 2 budou v kuchyni a 3 v obýváku. Michal začíná do malého bločku dělat inventář hardware.

12:30

Richard nemá myš a síťovku, což je pro LAN docela důležitá věc. Síťovku nakonec má všudypřítomný Michal, který ze své krosničky vybaluje i další hardware navíc pro případ nouze. Má s tím největší zkušenosti, neustále povídá o tom, jak to už jednou u nějakého kamaráda zapojovali a instalovali. Nejvíc zticha je zamlklý Klein, který si nejen zapomněl repro, myš i klávesnici, ale navíc nemá ani spacák ani jídlo.

13:00

Richard zjišťuje, že nemá síťový kabel, ani kabel monitor - VGA. Michal ze své krosny loví neustále další a další zařízení, několik síťových kabelů, HUB i jakýsi pseoudo-router. Sova se mu směje a hrdě ukazuje obsah svého CASE. Skutečně. Našláplé Pentium4 3.0GHz s 1GB DDR a Radeonem 9800Pro je nejsilnější přítomnou mašinou. Zato Kleinův 800MHz Duron a GeForce440MX sklízí posměch zejména od Sovy, který spouští svůj počítač a názorně ukazuje na svém zánovním LCD jak to má správě být.

13:30

Všichni (kromě Michala, který se snaží zapojovat počítače) sledujeme jak Sova na svém počítači masakruje nepřátelské vojáky ve Far Cry. Posléze se ujímá řízení buginy s kterou se asi po 200m zasekne mezi strom a skálu. Veškeré pokusy o vycouvání nebo vystoupení z vozidla končí fiaskem. Bugina je definitivně zaseklá. Klein se mu směje a Richard poočku pokukuje na nervózního Michala, kterému se celá situace okolo instalace sítě nelíbí.

14:00

Bylo rozhodnuto, že jednoznačně největší brzdou jsou Kleinovy WindowsME. Tvrdošíjně odmítají jakoukoliv spolupráci s vytvářenou sítí. Klein je Sovou pokárán a vykázán do kuchyně.

15:00

Dvě hodiny zprovozňování sítě nepřinesly žádný výrazný progress. Sovova ani má složka okolní počítače nejeví známky toho, že by se v okolí něco dělo. Klein nakukuje z kuchyně a ptá se, jestli už může dovnitř. Ozývá se jednohlasné "Neotravuj" a Sova pro jistotu zamyká dveře.

16:00

Michal je po další hodině již velmi rozlícen a padají už velmi hrubé nadávky na adresu Billa Gatese a jeho společnosti. Nepomáhá ani CDčko s instalačním programem (nějaká obdoba WinProxy, nebo něco takového) třetí společnosti a Michal odchází se vydejchat na balkon. Sova zkouší hrozné čachry se síťovými kabely (kabely, kabely, hejbejte se), Klein se ptá, jestli si na TV může pustit Playstation.

16:30

Michal je stále na balkóně a jak zjišťuji, pochutnává si na svých "máčkách", usmívá se na slečnu se psem, která je na chodníku pod balkonem a podlézavě z ní páčí nenápadné informace. To už se řítí na balkón "fešák" Richard a barvitě slečně líčí, že tu máme párty (záměrně vynechává slovo LAN) a že může vzít nějaké kamarádky a zastavit se. Slečna cosi plácne, pes štěkne a je v trapu. Slečna se za ním pouští rychlým během, nechávajíce za sebou Richarda, který z balkónu křičí "tak za hodinu, jóóó ??".

17:00

Diskutujeme s Michalem o neúspěchu propojení počítačů a Richard se snaží znovu přeinstalovat ovladače k síťové kartě. Sova s Kleinem hrají na PS2 NHL2004. Chvíli pozoruji jak nemohoucí a chaotická Kleinova obrana tučňáků během minuty asi 3x kapituluje Sovovým Rangers tím nejpotupnějším způsobem. Klein říká, že ho už ten hokej nebaví a odhazuje zlostně gamepad. Richard se ho rychle ujímá a strhává se ta nejšílenější hokejová hra všech dob. Hokejisti bruslí po ledě jak šílení, nastřelují puky tím nejbrutálnějším způsobem a do toho nervózní Sova (který není moc zvyklý v ničem prohrávat, či uznávat chyby) šťouchá loktem do Richarda, v jehož obličeji se zračí ty nejdivočejší výrazy.

17:30

Michal s Kleinem odchází do večerky koupit "něco k jídlu a k pití". Každý jim odevzdáváme 200,- s důrazem na "něco k pití !". Se Sovou se snažíme tak alespoň spojit naše dva počítače, kteří jsou si do vybavení podobní (Pentium4 3GHz vs Athlon2500+ :-). I když používám crosslink síťový kabel a přímé spojení síťovka <-> síťovka, tak tvrdošíjné WindowsXP na druhém počítači připravují krušné chvilky i pro ty nejotrlejší. "Nastavit síť pro domácnost nebo malou kancelář" je možná pro někoho úplně snadnou záležitostí a v 99% případů funguje bez problému, ovšem dnešní odpoledne patří do tohoto 1% a není nám přáno. Sova chvíli obviňuje můj firewall, po menším štelování se konečně objevuje v mém "Okolní počítače" ikonka s jménem "SOVA".

18:00

I když se nám podařilo rozchodit sdílení souborů a složek, nějak se nedaří zprovoznit LAN komunikaci ve hrách. WarCraft III sice v LAN najde okolní počítač, ovšem spojit se s ním odmítá. Celá procedura končí restartem obou počítačů a "Okolní počítače" jsou již tentokrát zcela prázdné. Sova plácne cosi o tom, že tohle není normální a pouští na plné pecky svoji gigantickou sbírku MP3. Bytem se ozývá surový metál a soused koštětem klepe do stropu.

18:30

Richard, který na PS2 zápolí z tuhými strážemi ve Splinter Cellu 2 a snaží se kradmým (stealth, hehe :-)) krokem přejít okolo plotu a přeručkovat na římsu, má vystrašený výraz a tvrdí něco jako "tohle se nedá". Nedá. Strážný ho odhaluje ihned jako vystoupí ze stínu a i když se Sam Fisher snaží rychle použít elektroparalyzér, tak drzý strážný spouští poplach a hlas mu v mikrofonu ohlašuje "game over". Richard zhnuseně odhazuje gamepad a volá Kleinovi, kde jsou s tím jídlem. Z rozhovoru je patrné, že Klein s Michalem jsou úplně někde jinde než ve večerce. 

20:00

Richard zmizel do hospody za nimi už před dobrou hodinou. Já a Sova se snažíme vyzrát na hlídkující člun ve FarCry. Sovova lest je prozrazena a stráže ho pronásledují přes namodralou lagunu. Sova se ukrývá za palmičkou, aby mu posléze přiletěly pod nohu dva granáty a zprovodily ho z pláže ostrůvku. V televizi dávají zase zábavný pořad. Je to masakr.

21:00

Michal, Klein i Richard přicházejí z hospody (resp. nákupu). Obzvláště Klein má chůzi houpavou a neustále popichuje Michala hláškami, že se tam musíme za "nima" vrátit (jak jsem později pochopil, spřátelili se tam s místními děvčaty a pod záminkou sledování filmu je lákali do mého příbytku). Sova se směje a v zápětí dostává od své drahé polovičky telefonát: "kde seš jako ? Hodláš se vrátit domů ?". V pozadí je slyšet šílený smích Richarda s Kleinem, kteří otevírají nakoupenou láhev vodky a ředí ji v PET láhvi s pomerančovým džusem. Sova kápne božskou a přítelkyně mu odpoví něco ve smyslu "Tak si přijď kdy chceš".

22:00

Všichni jsou přilepeni u mého počítače a s mírným strachem sledují mou hru v Doom 3. Tma přede mnou, tma za mnou. Klein polyká velké plátky česnekových čipsů a neustále mne upozorňuje "Bacha, támhle bude... ne... ! Bacha ! Tady určitě vyskočí !!". Objevuje se šílenec s motorovou pilou a Richard rozlévá na koberec džus s vodkou.

23:00

Michalovi se podařilo jakousi záhadnou instalací, kterou zejména Klein a Richard moc nevnímali, rozchodit síť !! To je success !! Já, Sova a Michal usedáme k PC a pouštíme WarCraft III. Los proběhne a zase mi to vygeneruje ty pitomý skřety. Blbí skřeti, já je nenávidím, nenávidím !!

23:30

Naše malá aliance (člověk - skřet) se Sovou slaví první úspěchy a konečně se nám daří probourat skálopevnou Michalovu obranu nemrtvých střeženou hustým zástupem Zigguratů. Klein s Richardem mezitím hrají NHL na PS2 a kolegiálně si dávají mezi sebou "občerstvovací" pauzy pro mocné loky vodky s džusem. Hra to již zdaleka není tak svižná a dynamická jako odpoledne. Co chvíli padá Kleinovi gamepad z rukou a jeho tučňáci působí velmi znaveným dojmem.

Neděle, 0:30

Klein odpadl a zalezl v kuchyni do Richardova spacáku. Michalovi se podařilo obrátit průběh bitvy zázračně na svou stranu a zástupy nemrtvých nyní putují lesíkem k mé základně. Dožaduji se o posily od Sovy, ale ten hajzl odmítne poslat byť jediného rytíře. Nemrtví mě zpacifikují během 2 minut. Takové brutální síle se nedá ubránit. Podlý Sova využívá momentální nepřítomnosti hlavní Michalovy armády v jeho základně a zahajuje mohutnou ofenzivu na nemrtvé. Michalovi se ale zázrakem daří zformovat obranu a po chvíli hejno draků prohání po mapě Sovovy "swordsmany".

1:00

Sova se pokouší rozchodit ještě Call of Duty, ovšem WindowsXP si zase vybírají slabou chvilku a odmítají síťové klání zrealizovat. Padne ještě několik hrubých nadávek na firmu pana Gatese a Michal odchází spát. I když na to už moc nevidím, tak se Sovou pokračujeme v hraní Doom 3. Sova, který během hraní Warcrafta popil hodně vodky, má opravdový strach a říká, že se bojí. Procházení totálně tmavého komplexu pouze s baterkou je silný kafe v tuto chvíli i na mne. Najednou se rozžhnou světla a vyřítí se zmutovaná "prasata". Sova se leká a rozsypává po celém koberci arašídy. Zmutované prase má evidentně navrch a během několika sekund mě již ochutnává.

2:00

Vyhazuju Richarda ze své postele se slovy "běž spát do spacáku ty prase" :-)

3:00

Zdá se mi sen o tom, jak mě po bytě honilo a snědlo velké zmutované prase a jak mi Sova rozsypal arašídy po celém...

Nakonec všechno zlé je k něčemu dobré. Další den se nám celkem spolehlivě podařilo rozchodit síť a všichni jsme si nakonec celkem dobře zahráli. Takže nakonec to nebyla tak špatná LAN párty. Ale to už je jiný příběh... :-)

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama