Jak je těžké milovat Apple: Když jde firma proti uživatelům | Kapitola 3
Seznam kapitol
Někteří mě označují za jablíčkáře. Někteří mě označují za applefoba. Pravda je taková, že Apple uznávám jako jednu z nejvýznamnějších společností, které utvářely obor spotřební počítačové elektroniky. To ale neznamená, že nejsem naštvaný ve chvílích, kdy Apple provede svým fanouškům něco opravdu ohavného.
Pokud jde o změny v hardware, Apple se s tím nemastil už vůbec. Eliminace floppy mechaniky, optické mechaniky – nic nebylo volitelné, když to přišlo, tak to tu bylo. Eliminace jacku 3,5 mm, v podání Apple s dálkovým ovládáním a mikrofonem, byla naprosto zbytečná. Mechanické argumenty jsou zcela zcestné, o čemž se přesvědčí každý majitel iPodu Shuffle 4. generace – odolný jack, sloužící i pro přenos dat a nabíjení walkmanu jsou tour de force inženýrského designu.
3,5mm jack s dálkovým ovládáním standardu Apple byl jednoduše skvělý!
Eliminace odolného jacku a jeho nahrazení podstatně horším Lightingem má, jak už jsem dříve psal, dvě základní pozitiva pro Apple: Za prvé jsou to oni, kdo licencují konektor ostatním a na tom vydělávají. Za druhé, získávají podstatně větší kontrolu, protože toho bohdá nebude, aby si kde kdo dělal sluchátka, která zapojíte k jejich zařízení. Opakovaná tvrzení o zlepšení audia, o bezdrátové budoucnosti a podobně – to jsou naprosté kecy. K podobnému náhledu se dopracoval The Verge, kterému se nepodařilo ani zjistit licenční poplatky za používání konektoru Lighting.
Stejná kategorie bullshitu je eliminace ethernetového portu na laptopech. Nemá to žádný bonus pro zákazníka, stabilní a nezarušené připojení je nahrazeno podstatně horší bezdrátovou alternativou. Pro Apple je ale situace jasná: O port méně, o licenci méně, více ušetřeného místa. Tuhle hloupost opět opakují další výrobci ve víře, že co funguje pro Apple, bude fungovat i pro ně. Uživatelé Apple se mohou obrátit na dongly, případně dongly a portreplikátory. Můžete si z nich složit vlastní drátové monstrum, vrchol elegance, dámy a pánové!
Už v tomto kroku vidím obří dávku designérského narcisismu, který ignoruje reálné používání a hledí na vzniklý stroj jako na umělecké dílo. Výsledek je sice hezčí, čistší, ale méně použitelný, vychází v zásadě z předpokladu, že lidi používají zařízení stejně jenom velice omezeně, takže jim absence připojení nevadí. Praktický nástroj se mění na návštěvu stylové restaurace, kde vám dají sice méně jídla, ale je na talíři elegantnější, takže výsledek je mnohem dražší.