Chytřejší hračky a hloupější lidé: Jak nás ničí technologie | Kapitola 6
Seznam kapitol
Je až strašidelné, kolik lidí opakuje myšlenky neuroteologa Manfreda Spitzera o tom, že technologie nás oblbuje. Ano, jsme na ní závislejší a těkavější. Jádro problému ale není v tom, že muži opustili práci s kladivem u žáru výhně a ženy přestaly trávit den pěstováním plodin a večery tkaním, ale v informačním přehlcení, které přinesl internet.
Lidstvo není jiné, nedegeneruje, pouze se exponují jiné jeho rysy. To, co vypadá jako neschopnost soustředění, aka tak zvaná nevzdělatelnost (což jsem doopravdy slyšel), je ve skutečnosti mnohem rychlejší absorpce většího množství informací, s čímž ovšem neumí moderní pedagogika pracovat. Ve skutečnosti se otevírá prostor pro novou pedagogiku, založenou na tom, že talentům nabídnete rychle množství informací a necháte je, ať si samy dohledají zbytek. Možnosti založené na práci s neurčitými informacemi, které nejsou dogma, ale jsou napadnutelné, relativizovatelné a musí se dokazovat. Prostor pro někoho nového, odvážného, kdo neodmítne realitu a nebude kázat středověk, kdo se pokusí pracovat s rychlým proudem informací.
To nijak neneguje klasické poznání a klasické schopnosti. Ty stále mohou být velmi cenné, kdyby došlo k civilizačnímu propadu do středověku 2.0, ale jinak jde jenom o cenné hobby. Je to jako šerm anebo střelba: Skvělé hobby, užitečná technická znalost, u které doufáme, že nebude potřeba. Stejně, úplně stejně doufáme, že nebudeme vystaveni světu bez datových komunikací a elektrické sítě. Říkám tomu sekundární znalost: Je to jako umět zvládnout pneumotorax drátěným ramínkem – neuživíte se s tím, ale není od věci vědět jak na to, kdyby to náhodou bylo zapotřebí.
Nové neničí to staré a to staré neztrácí na relevanci: Stačí si jenom uvědomit, které jevy jsou pravděpodobné a které ne. A návod na to, jak se chovat u těch nepravděpodobných, scuknout do kompaktního návodu, jako je „SAS: Příručka jak přežít“. Snad podobné low-tech návody další generace potřebovat nebudou...
