Cenzura, regulace: staré zbraně proti novému nebezpečí?
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Cenzura, regulace: staré zbraně proti novému nebezpečí?

Cenzura, regulace: staré zbraně proti novému nebezpečí? | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

10. 6. 2017 10:00 139

Seznam kapitol

1. Cenzura, regulace, propaganda 2. Nepřítel se nepodporuje! 3. Ztrapní se i sami 4. Pokřivený obraz společnosti 5. Sledovat a... nezasahovat 6. K obrazu svému?

V Londýně proběhl další islamistický útok – a přišlo další volání politiků po regulaci internetu – líhně extrémistů, teroristů a vůbec kořenu všeho zla. Lidi si tam píšou co chtějí, čtou si co chtějí, nahrávají a dívají se na co chtějí – a to je podle řady politiků právě jádro problému. Neuvědomují si, jaké lekce nám o cenzuře, propagandě a svobodě slova dalo 20. století.

Reklama

Už dnes lze zjistit, kde jsou na internetu extrémistické zdroje a kdo je sleduje. Čím méně se do toku informací zasahuje, tím jednodušší je ho sledovat. V tom není problém, problém je s tím nakonec něco udělat. Západní bezpečnostní služby jsou posedlé myšlenkou sběru dat, se kterými ale neumí efektivně nakládat. Popravdě řečeno, neumí anebo nemohou s tím nakládat ani v případě, že mají informace tak řečeno úplně na talíři: Londýnský terorista Khuram Butt se už dříve objevil v televizním pořadu The Jihadis Next Door, který šel na Channel 4 a pokoušel se odjet do Sýrie, aby bojoval za Islámský stát. Tyhle informace byly V TELEVIZI, kde je mohl vidět každý – a jaký to mělo dopad na zastavení jeho útoku? Žádný.

Znovu a znovu se ukazuje, že alespoň některý z útočníků „byl v hledáčku“ tajných služeb, že ho určitou dobu sledovaly, že dokonce dostávaly hlášení od méně fanatických souvěrců, které jeho fundamentalismus děsil. Ale k čemu je, že někoho sledujete, když nakonec nic neuděláte? Pravdou je, že pokud jen sbíráte data a nezasahujete, protože nemůžete anebo nechcete, je sběr dat vlastně zbytečný. Přehnaná a stále akcelerující snaha sbírat data je nejen přehnaná a neúčinná, ale přímo kontraproduktivní.

Občan ví, že i když je stálým sledováním šikanován, stejně mu to nepomůže, jediné, co může dělat, je převzít iluzi, že sledování problém řeší. To je iluze, kterou může přijmout možná občan Západní Evropy, který není úplně navyklý na to, že ho vláda sleduje a nepřijde mu to divné ani podezřelé. Extrémista ví, že se mu vlastně nic nestane, i když ho sledují: Stačí nebýt úplně hloupý. V okamžiku, kdy se připravuje na sebevražedný atentát, je mu totálně ukradené, jestli o něm někdo sbírá data anebo ne. Drtivá většina bezpečnostních postupů vznikla s ohledem na to, že předpokládala, že útočník chce dosáhnout svého cíle a přežít. Tváří v tvář útočníkům, kteří přežít nechtějí, ale řada pravidel selhává a standardní postupy se stávají neúčinné.

Už od roku 1944 víme, že Západ má problém s kamikaze útoky, které Američany skutečně překvapily. Pokud najdete lidi, kteří jsou ochotní při útoku zemřít, dost se jim zjednodušuje průnik. Stačí jednodušší výcvik, odpadá fáze útěku a zametání stop, průnik je rychlejší, útok sám je rychlejší a destruktivnější.

To, co se musí zlepšit, je včasná detekce a rychlé a razantní zastavení útočníka. Volný tok informace vám může pomoci detekovat rozsáhlé sítě, přes které tečou peníze a instrukce a umožní vám efektivně zasáhnout.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama