Bitva o kryptografii přichází | Kapitola 2
Seznam kapitol
Jen málo technologií změnilo tak zásadně podobu IT jako nástup kryptografie. Dovoluje bezpečnou komunikaci po internetu, uložení dat, ale i problematické věci, jako jsou kryptoměny, které podpořily vzestup ransomware založeného na kryptografii. Silná a slabá hesla, státní backdoory a schopnost či neschopnost prolamovat šifry se stávají zásadním bodem, o který zase začínají projevovat zájem i politici.
S tím, jak se množily matematické poznatky a tedy i cesty, jak šifry analyzovat, jako je například frekvenční analýza, přišla potřeba po stále silnější a silnější kryptografii. Ve středověku se používala celá řada šifer, které se vylepšovaly obvykle postupně, zvyšovala se složitost šifrování a také se objevila kryptografie používající tabulky a dokonce mechanické pomůcky, jako je šifrovací disk. To byl příznak toho, co přijde – mechanizace kryptografie a nástup podstatně rafinovanějších algoritmů.
Moderní kryptografie vznikla v 19. století, kdy se kryptografové přestali spoléhat na to, zda je algoritmus kódování dostatečně utajený a přišli s myšlenkou, že utajit by se měl pouze klíč. Téhle myšlence se říká Kerckhoffův princip a říká, že prostě musíme počítat s tím, že protivník algoritmus šifrování zná. Starší přístupy používaly koncept „zabezpečení utajením“, tedy spoléhaly se na to, že protivník nezná šifru anebo princip, na kterém je kryptografie založena. Inovativní přístup dovolil šíření informací například pomocí rádia, kdy je prakticky jisté, že nepřítel zprávy zachytí. I v případě, že by se zmocnil zařízení na kódování / dekódování informace mu ale bez správného nastavení byl záznam k ničemu. Celé to bylo o schopnosti objevit kryptografický klíč.
Kryptografie je ve skutečnosti hluboce spojena s dějinami výpočetní techniky a dá se říci, že se tyto dva obory neustále doplňovaly a rozvíjely se navzájem. Nejde jenom o nacisty používanou Enigmu a Brity navrženou Bombu, specializovaný elektromechanický počítač postavený v Bletchley Parku, který měl luštit denní klíče používané Enigmou.
Podstatně zajímavější je ale méně známý kódovací německý teletext Lorenz a univerzální britský počítač Colossus, který byl na rozdíl od Bomby plně programovatelný a byl primárně určený k luštění zpráv z Lorenze. Šifrování Lorenzem bylo silnější, používalo se hlavně pro komunikaci mezi nacistickými pohlaváry a dalo Britům pořádně zabrat. Mimochodem, před nedávnem se podařilo lidem z National Muzeum of Computing získat na eBayi jeden vzácný nekompletní Lorenz SZ42, což je vcelku epochální úlovek. Fakt, že ho koupili poměrně levně, svědčí o tom, že sběratelsky drahou Enigmu lidi poznají, ale vzácnější Lorenz ne.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
