Atari 2600: Příliš růžové vzpomínky?
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Atari 2600: Příliš růžové vzpomínky?

Atari 2600: Příliš růžové vzpomínky?

Michal Rybka

Michal Rybka

13. 1. 2017 03:00 25

Seznam kapitol

1. Atari 2600: Příliš růžové vzpomínky? 2. Když se ještě počítalo na bajty 3. Primitivní... ale už před třiceti lety 4. Velká věc... pro Američany 5. Ani na tu klasiku... 6. Retro, ale s rozumem!

Miluji technologické retro – a proto mě těší, že se v poslední době objevují technologické retro hračky. Problém je ale v tom, že někdy jde o hračky podivné a spíše než aby poučily mládež o kráse minulosti a o tom lepším, s čím jsme si mohli kdysi hrávat, ukazují jen to, v jakém pravěku jsme tehdy žili. Právě tak je tomu třeba u znovuzrozené konzole Atari 2600.

Reklama

Všichni si pamatujeme minulost ve světlejších barvách. Mozek tak pracuje: Má tendenci eliminovat špatné vzpomínky a nechat si ty lepší. Je to psychologicky nejen normální, ale i zdravé, protože to odmazává příkoří a zanechává sentimentální vzpomínky. Asi proto naši občané stále zasněně koukají na Pelíšky a chodí volit KSČM.

Jak pějí Pink Floyd ve svém songu High Hopes z The Division Bell (1994):

The grass was greener

The light was brighter

The taste was sweeter

The nights of wonder

With friends surrounded

Jojo. Takhle nějak si pamatujeme ty skvělé noci, kdy jsme pařili výborné hry s přáteli. Zjihlý člověk vzpomíná, jak se učil za bolševika programovat a jak mu někdy ani to íkvéčko a péemdéčko nepřišlo tak úplně příšerné. A co potom ty fantastické večery, když jste se s kámoši tísnili u dovozového Sinclairu anebo Commodoru! Osm barev, mono zvuk, desítky levelů – to byly časy!

Stejným sentimentem trpí spousta technologických pamětníků. Někteří si staré stroje sbírají jen tak pro radost, někteří si zakládají muzea, další do nich chodí a ratolestem ukazují, na čem že tatínek promrhal mládí. Mnozí nadšenci už prodali své staré konzole a počítače, nechali si je vyhodit rodiči anebo je přesvědčila manželka, že s početím vlastního potomka už ze svého dětství vyrostli.

A právě pro ně jsou určené retro konzole, jako je Atari Flashback anebo Nintendo Classic Mini. Jsou to moderní předělávky starých konzolí s balíčkem zabudovaných her – některé konzole jde rozšířit o obsah na paměťové kartě, jiné mají hry zabudované natvrdo a další se nedají přidat, jelikož to kontroluje vlastník licence.

Nintendo Classic Mini je ultraklasika – a podle toho, že je neustále vyprodané, soudím, že se lidem opravdu líbí. Částečně se na tom asi podílí to, že Classic Mini konzolka vypadá trochu jako přívěšek na klíče, ale napájí se moderně z micro USB a připojuje se k televizi přes HDMI konektor. Je to rozkošná věcička – a díky kontrole kvality, které se Nintendo vždy striktně drželo, jsou zabudované hry zábavné.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama