Proč mizí modularita aneb o dani za nižší cenu i rychlý vývoj | Kapitola 7
Seznam kapitol
V sedmdesátých letech se zdálo, že to, co odliší počítače pro profesionální použití, bude jejich modulární koncepce. Představa modularity se měnila, jednou šlo opravdu o moduly, jindy o komponenty usazované do slotů a jindy zase o externí zařízení, využívající vysokorychlostní připojení. Dnes se ale zdá, že modularita definitivně zmizí.
Protože se technologie tak často mění, nemá vlastně žádný smysl uvažovat o skutečné modularitě: Moderní modularita přináší jen komponenty, které budou žít stejně dlouho, jako zařízení, pro které jsou určené. Skutečná modularita mizí a stává se fenoménem malých firem, které jsou stále schopné dodávat náhradní díly k výběhovým technologiím.
Ty ostatní zjišťují, že je modularita jenom na obtíž. Jak vylepšilo Atari svůj modulární, vizionářský, ale výrobně nákladný počítač Atari 800? Přiletovalo všechno na základní desku. Těch pět, šest, sedm let, když je platforma relevantní, nebude problém přístroj či desku vyměnit. Pak už to nemá smysl, to je lepší dát nešťastníkovi nový stroj. Tím, že odstraníme moduly, zbavíme se konektorů, což je častý bod selhání. Bude to levnější a navíc spolehlivější.
Ano, má to omezenou životnost. Ale co na tom? Vymyslela snad příroda něco lepšího? Máme modulární zvíře, které lze upgradovat, vylepšovat, vyměnit v něm díly za lepší? Každé zvíře je jako nový notebook od Apple: Až zdechne, přijde čas na něco nového. Nikdo se s opravou párat nebude. Tohle je nemilosrdný zákon evoluce: Pokud se chcete vyvíjet, musíte umírat. Beze smrti není posun, kdyby Microsoft nezabil DOS, strašil by tu dodnes a dožadoval se přístupu na internet a vlastního firewallu a takových věcí.
Takže až u vašich dveří zabuší Smrt, už konečně budete vědět, proč tu je: Nikdo nebude podporovat zastaralý hardware donekonečna. Až přijde čas na nový, přišel prostě čas na nový!
