Tipy na zimní večery: nejlepší „indie“ hry ze sklonku roku 2016 | Kapitola 3
Seznam kapitol
Studené zimní večery se prodlužují a hráči mají zase více času na hraní. Pokud se i vy rádi zastavíte u nějaké dobré hry a k tomu, abyste se bavili, nevyžadujete jen vybrané AAA tituly, můžete se inspirovat uvnitř tohoto článku. Najdete v něm seznam těch nejlepších nových kousků z nezávislé herní produkce.
Owlboy
- Žánr: dobrodružná/plošinovka
- Hodnocení: 89%/7,7b
- Oficiální stránka: http://www.owlboygame.com/
Vůbec první, co mě na Owlboy zaujalo, byla informace, že hra vznikala téměř 10 let. Nezvykle dlouhé protahování vývoje je ve světě her obvykle jasným ukazatelem průšvihu. Dlouho vyvíjená hra je často zastaralá, nedodělaná, nebo naopak přeplácaná konfliktními herními mechanikami a tak podobně. Owlboy je ovšem ta pomyslná výjimka, která potvrzuje pravidlo, takže se nebojte.
Owlboy je dobrodružná hra zasazená do 2D světa. Hlavním hrdinou je Otus, malá sova, která právě neudělala zkoušky na dospělou sovu. Průšvih je ovšem zatím odložen, protože Otusovo rodné městečko napadnou piráti, kteří se následně vydávají okupovat také hlavní město. Namísto zákazu vycházení se tak Otus dostává do přímého konfliktu s nepřáteli a snaží se je různými způsoby poslat tam, odkud přišli.
Jako každý správný hrdina umí Otus chodit, běhat a skákat, případně i metat kotouly a otočky, jimiž dokáže prorazit jinak neprorazitelné zdi. K procházení herního světa Otus hojně používá také svoje křídla, která ho udržují ve vzduchu po neomezeně dlouhou dobu.
Postupem času se Otus setkává se svými nepřáteli, z nichž některé si může zavěsit za svoje pařáty a za jejich pomoci pak střílet na nepřátelské jednotky různé projektily. Kromě soubojů, které jsou rozdělené na běžné potyčky s řadovými nepřáteli a na vypjaté souboje s bossy, budete ve hře hojně řešit jednoduché logické hádanky.
Ačkoliv sova létá a střílí, Owlboy mi už od začátku připomínala takové herní klasiky, jako je Sonic The Hedgehog. Nejen že se jedná o jednu z mála her, které vyšly dostatečně vyladěné, abychom si je mohli užít i bez opravných patchů, tato hra na staré klasiky odkazuje také naprosto precizní hraní. K vidění jsou úseky, které musíte procházet v určitém tempu přesně na milimetry. Každý souboj s bossem je navíc zcela jedinečný, takže ho často hned několikrát opakujete, protože jeho slabá místa odhalujete postupně.
I přestože jsem ze skákaček od dob Segy Mega Drive už tak nějak vyrostla, Owlboy mě naprosto pohltil a přivedl k úvaze, že můj odstup od tohoto typu her možná není zapříčiněn samotným žánrem, jako spíše zpracováním a celkovou prezentací. Jinými slovy řečeno, skákačky v kvalitě Sonica jsou v této době k vidění jenom zřídka, což je docela škoda.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
