Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...
Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...
autor: Michal Rybka , publikováno 9.12.2016
Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...

Kde kdo si láme hlavu nad tím, proč se trh s počítači propadá. Měl bych pár nápadů, protože jsem nedávno musel upgradovat. Není to moc často, netrpím syndromem trvalého mírného vylepšování, ale občas se rozhodnu začít dělat něco, co se starým PC nešlo, jako je třeba práce s videem. A pak se nestačím divit, jak to leze do peněz...


Obecná doktrína PC trhu byla po léta taková, že při zhruba stejné ceně výkon radikálně rostl nahoru, Windows se zjednodušovala a navyšoval se výkon i v případě, že jste moc nechtěli utrácet. Cena PC obecně klesala: Pamatuji ji ještě dobu, kdy se cena levných PC propadla z „méně než 50 000 korun“ (tedy obvykle 49 995 Kč) na méně než 20 000 korun a cena i velmi výkonných kusů se dostala pod sto tisíc za kus.

Celkově se zdálo, že se naplní údajná vize Billa Gatese (zmíněná ve filmu Pirates of the Silicon Valley), že jednou se bude hardware rozdávat k softwaru zdarma. Zdálo se, že dlouhodobě převládne trend, že se hardware vždy bude jenom zlevňovat (asi jako když se o nemovitostech říkalo, že se budou vždy jenom zdražovat).

Soutěž mezi výrobci zpočátku vedla k prudkému poklesu cen a nárůstu výkonnosti, ale potom začalo docházet ke konsolidaci. Ve chvíli, kdy máte fakticky dva výrobce harddisků, dva výrobce procesorů a dva výrobce grafických karet, je evoluční tlak na růst efektivity nižší. A to nemluvím o situaci, kdy jeden výrobce výrazně dominuje nad druhým a není tedy k velké evoluci nucen.

Trh navíc dosáhl po roce 2005 plató. Velký počet uživatelů zjistil, že jim stačí relativně nízký výkon na to, aby mohli pracovat se svojí svatou čtveřicí Outlook – Explorer – Word – Excel a vidí jen malý důvod proč upgradovat. Počítačové hry neustále tlačily na nárůst výkonů, ale co si budeme povídat, hraním her si vydělává menšina lidstva, opravdová masa, tlačící na upgrade, jsou nekonečné farmy robotníků, tlukoucích do klávesnic v kancelářských otrokářských open officech.

Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...

Dříve robotníci více méně nutili management pravidelně upgradovat hardware, ale po roce 2005 se ukázalo, že není příliš velký reálný tlak na obměnu počítačů. Naopak, přibližně v té době se objevily dva trendy, oba svým způsobem toxické. Tedy jeden z nich stále vypadá jako dobrý motor pro prodej nových strojů, ale jenom to tak vypadá.

Tak za prvé, objevil se koncept tenkých klientů (thin client), které se místo nárůstu výkonu zaměřily na minimalizaci velikosti, úsporu energie a jednodušší instalaci a chlazení. Tento koncept počítal s tím, že aplikace na straně uživatele se v podstatě jenom vkládají data a zobrazují výsledky.

Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...

Thin clients mířily na obrovský počet uživatelů ve financích, bankovnictví, medicíně a mnoha dalších aplikacích, kde se drtivá většina informací jenom vkládá anebo zobrazuje. Thin client je pro PC toxický v tom, že zastavuje evoluci a vrací se k myšlence počítače jako terminálu. Tím nemyslím, že se sám nevyvíjí – i chromebooky se vyvíjí – ale evoluci výkonných PC nepomáhá, naopak snižuje tlak na evoluci PC a to je problém.

Tak jsem si chtěl koupit fakt výkonné PC...



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
214 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 96.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.