Tahle hra není pro starý: Hopsa Hejsa Super Mario DOOM! | Kapitola 6
Seznam kapitol
Dnes budu psát trochu s nadsázkou, ale jen trochu. Nový DOOM je opravdu povedená střílenice, opravdu děsivá a opravdu líbivá střílenice, která si půjčuje od klasiky řadu klíčových mechanismů. Je ale také mnohem rychlejší, zběsilejší a mnohem víc matoucí. Pro řadu pamětníků to bude o poznání silnější kafe!
Pokud něco musím naopak jednoznačně pochválit a vyzdvihnout, tak je to fantasticky provedená industriální architektura, která dokonale štymuje i s myšlenou původního DOOMa. UAC je průmyslová korporace, staví šílená zařízení, která se náramně podobají atmosférickému procesoru Weyland Yutani Corporation. V původní hře jste si industriální architekturu museli tak trochu domýšlet, základní rozdíl mezi budovami UAC a pekelnými hnízdy byl hlavně v texturování. Tady skutečně máte parádně vymodelovanou a hlavně obří industriální architekturu, která dává větší smysl než lávová jezírka, která se víceméně náhodně povalovala po levelech původní hry.
Nový DOOM je skutečně povedená věc, má naprosto fenomenální soundtrack – rozhodně je to následovník absolutně hodný originálu. Na můj vkus je to ale šíleně frenetické, strašně plošinkové a fakt hodně děsivé. Už u původního DOOMa se mi stávalo, že se mi o něm regulérně zdálo. Vážně. A sny, kdy nemůžete najít cestu z bludiště a ono to prostě pořád pokračuje, nejsou nijak příjemné. A tohle vypadá ještě na trochu vyšší level děsivosti a trochu vyšší level nočních můr.
Je to super, ale taky je to docela šílené. Osobně by mi nevadilo, kdyby tam byl i nějaký režim pro pamětníky. Něco jako „Jsem příliš mladý, než abych zemřel“, ale spíš něco jako „Jsem příliš starý, než abych skákal“. Atmosféru to má, že by se dala motorovkou krájet, ale supermáriovitost nekončícího hopsání je pro můj pozvolna chřadnoucí mozek vážně kapku moc.
