Navždy v pronájmu, navždy bez nároků | Kapitola 7
Seznam kapitol
Bylo nebylo, kdysi jste si koupili software a byl váš. Byl váš nejen v tom smyslu, že jste ho mohli používat a dělat s ním, co jste uznali za vhodné, ale taky jste ho mohli třeba prodat. Anebo darovat. Anebo ho dát svým dětem, když jste uznali za vhodné. Stejné to bylo s videem i hudbou. Ta éra ale končí, protože tahle situace není pro vlastníky autorských práv výhodná. V budoucnosti už jenom pronájem!
Kdysi, v temném středověku, jste si mohli nechat instalačku staršího software a v případě potřeby se kdykoliv vrátit přesně k té verzi softwaru, která vám vyhovovala. Bylo na každém uživateli, aby se rozhodl pro tu anebo onu verzi softwaru – důležité bylo ale to, že jste měli přístup k celé historické knihovně a když se vám nedařilo s novějším softwarem, prostě jste downgradovali na starší verzi.
Důvody mohou být obskurní, ale legitimní. Já vlastnil celé roky notebook Sony, který používal mobilní verzi GeForce FX5600 tak podivným způsobem, že jakýkoliv upgrade ovladače sestřeloval hry. Musel jsem zůstat u poslední verze ovladačů vydaných přímo Sony a upgradovat jsem nesměl. Nepříjemné, ale dalo se na to zvyknout.
Před pár dny mě postihla ještě bizarnější událost. Po nedávném update Windows XP (slyšeli jste ten vtip o tom, že prý už nejsou podporované?) mi u notebooku z roku 2003 přestal fungovat ovladač power managementu z roku 2008 a musel jsem downgradovat na verzi z roku 2005, která se chová korektně. Díky tomu, že jsem si před lety mohl stahat všechny verze ovladačů a uspořádat je do přehledné knihovny, nemám s podobnými lapáliemi potíž. Ovladač se chová jako věc, bydlí na mém disku, můžu ho kopírovat, zálohovat, nemám problém.
Představte si centrálně spravovaný systém, ve kterém existuje pouze updatovací služba, která dovoluje pohyb jenom vpřed. Něco podobného systému, se kterým přišel Apple. Jediné, co můžete legálně dělat, je neupgradovat, počkat na případný křik postižených a teprve pak si stáhnout nejnovější software. Apple roky vyniká rysem, kterému pracovně říkám „připomínka pro nový“, totiž poslední update, který viditelně zpomalí čerstvě nepodporované zařízení, takže pochopíte, že přišla chvíle pořídit si nový stroj. Už v době, kdy jsem narazil na tento pozoruhodný rys updatů Apple, jsem si uvědomil, že oni vlastně už roky provozují službu „hardware as a service“. Výrobky nejsou určené pro kontinuální používání, zastarávají a v okamžiku selhání jejich nejslabšího článku přecházíte na další generaci.
Ale já si nechci kupovat „software as a service“ a ani „hardware as a service“. Sbalte si svoje služby a prodávejte nám hardware, software a obsah jako věci. Chci svět plný bazarů a blešáků, kde ti chudší či konzervativnější budou prodávat a kupovat věci podle svého uvážení, a budou je používat to do doby, dokud jim to přijde příjemné.
Nechte lidi, ať si ve vzájemném obchodu vyřeší, jakou mají věci cenu a kdo chce co používat. Stačí to strašné zlo, které přinesly „always online“ hry, které skončí v momentě, kdy jejich poskytovatelé vypnou servery. A oni je jednoho dne vypnou. Tím víc chci hardware a software, který budu VLASTNIT, tedy používat tak dlouho, jak chci já, ne jak bude určovat nějaký správce, který jednou na pokyn managementu stáhne roletu.
Nechci pronájem, chci něco, co bude moje, navždy moje...!
