Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jako lumíci: Všichni musí najednou dělat to samé!
Jako lumíci: Všichni musí najednou dělat to samé!
autor: Michal Rybka , publikováno 26.2.2016
Jako lumíci: Všichni musí najednou dělat to samé!

Jedním ze zajímavých rysů evoluce počítačových technologií je stádovost. Výrobci i vývojáři se hromadně vrhají do stejných nápadů a stejně hromadně je opouštějí. Poptávkou se řídí jen minimálně: Buď žerete momentální hardwarové a softwarové módní trendy a jdete po tom, co zrovna frčí, nebo máte smůlu.


Tuhle jsem na Bonuswebu četl článek, podle čeho poznám, že jsem už starý. Tak například jsem se dozvěděl, že pokud si pamatuji na Kulturu kriplů a Radovana Holuba, jsem starý. Což o to, já si pamatuji nejen na onoho podivného muže, ale i na nepříliš sofistikovanou debatu s ním. Dokonce si pamatuji na doby ještě starší a na osvětový pořad v ČT, který přirovnával hráče počítačových her k feťákům a satanistům. Pamatuji si to velmi dobře, protože právě tento novinářský výkon mě osobně urazil, rozčílil a přivedl mě k herní žurnalistice.

Pamatuji si toho zkrátka příliš. Jedna z věcí, která mě za ty roky nepřestala udivovat, je fakt, že jak vývoj hardware, tak i software podléhá překvapivým módním trendům. Přestože panuje všeobecná iluze o tom, jak je vývoj technologií kauzální a řízený, že směřuje od horšího k lepšímu a od drahého k levnějšímu, spíše než co jiného připomíná klasickou biologickou evoluci říznutou pařížskou módní přehlídkou. Objeví se nějaký trend – a šup, vše, co frčelo včera, je najednou tak strašně retro. A vše staré kvapem vymizí, ať už jste ze změny nadšení anebo vás opravdu štve.

Spokojeně si tak pracujete v příkazovém řádku – a najednou jsou tu grafické systémy a i vy je musíte začít používat, přestože zrovna třeba Windows se ve svých prvních verzích opravdu moc nepovedly a to se vleklo až do verze 3.1, kde „už až tak moc nepadaly“. Nějakých sedm let jsme na PC měli pořádně nepoužitelnou verzi Windows, kterou používali jen lidé se smyslem pro masochismus, protože DOSové aplikace byly stabilnější a použitelnější. Celkový kolaps Oken se všemi spuštěnými aplikacemi byl úplně normální, ne nadarmo je tehdejší časopisy přirovnávaly „k docela pohodlnému letadlu, které má nepříjemnou vlastnost, že čas od času náhle vybuchne ve vzduchu“.

Že je přechod od příkazové řádky ke grafickému rozhraní logický? On by byl logický, nebýt faktu, že grafické rozhraní překvapivě dlouho nikoho nezajímalo. Přišlo s Xeroxem Alto už v roce 1973, ale trvalo až do roku 1983, než se z něj díky Apple Lisa stala „ta velká věc“, kterou najednou chtěl mít každý. A v minimálním možném čase ho taky každý měl, najednou jsme měli Microsoft Windows, Commodore GEOS, Atari PC GEOS, Atari TOS, Amiga OS, RISC OS a další grafické systémy.

Byla to doslova exploze – a s ní přišel také vzestup myši, což bylo jen pár měsíců před příchodem grafických rozhraní zařízení poměrně obskurní. Bylo tak podivné, že se objevilo i několik televizních pořadů, které vysvětlovaly, k čemu je taková myš dobrá. V okamžiku, kdy se objevila myš, objevilo se pro ni najednou využití i v DOSu - najednou šlo i klasické aplikace ovládat pomocí menu. A pochopitelně všechny hry, zvlášť adventury a strategie a střílečky – jak jsme bez myši mohli žít? Jak jsme mohli hry celé roky ovládat jen joystickem?! Šlo to neobyčejně rychle.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
161 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 73.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
TOPlist
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.