Mizerná pracovní morálka? Kamera to nevyřeší | Kapitola 4
Seznam kapitol
Masové sledování je fetiš nové doby. Tajné služby po něm volají, manažeři po něm touží, lobbisté se snaží přesvědčit politiky a výrobci si mnou v ruce v očekávání slušných zisků. Sledovací systémy jsou nákladné a jejich vyhodnocování ještě více. K čertu s tím, že metriky jsou pochybné, výsledky diskutabilní a že neodstraňují skutečné příčiny problémů!
Když už můžete lidem vzít všechny možné svobody, proč byste nesměli zaměstnancům koukat na koule? Důvod je k tomu pochopitelně velmi moderní. Poté, co se zrušily kanceláře a odstranily se zdi, se zavedl open space. Produktivita trochu klesla a zaměstnancům z hluku a neustálého rušení trochu hrabe, ale manažer má ze své kanceláře přehled, jsou z toho hezké korporátní fotky – a jenom na tom záleží.
By VeronicaTherese -
Own work
, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6036705
Přirozenou reakcí lidí, kteří potřebují opravdu něco dělat, bylo nošení sluchátek. Tím se ovšem porušilo základní paradigma open space, totiž že spolu lidi můžou volně komunikovat, tedy otravovat se navzájem v nejnevhodnějších okamžicích. Další reakcí lidí, kteří potřebují opravdu něco dělat, bylo zavedení home office. To se manažerům až tak moc nelíbí, protože nevidí shrbená záda dronů a netuší, jak zjistit, jestli něco zaměstnanec dělá anebo nedělá. K boji s home office se přihlásilo Yahoo, které s tímto neřádem vede úspěšně boj, zatímco se rovněž stejně úspěšně potápí, protože boj nepřinesl žádné rozumné výsledky.
Home office přinesl efekt vyprázdnění prostor v open office, což mělo dvě negativa. Tak za prvé, poloprázdná kancelář vypadá blbě a na návštěvníka to působí, že jsou všichni trvale na dovolené. A za druhé – pokud je kancelář trvale poloprázdná, proč nenajmout prostě menší a ušetřit? A tak vznikly ještě šílenější koncepty zvané shared space a shared desk.
Shared space je myšlenka relativně radostná a hodí se hlavně pro hipsterské startupy, kde jde hlavně o to popít spoustu skvělého latté, seznámit se s fajn lidmi a mít kde s nimi rozebírat plány skvělé budoucnosti, protože večer v klubu je na to dost hlučno. Je to v podstatě společenská komuna než místo, kde se dá opravdu pracovat, protože v prostorách, které strukturou, barevností a hlučností připomínají mateřskou školku pro dospělé, se prostě na práci soustředit nedá. Jediný případ, kdy dává shared space smysl, je ten, když pracujete zavření sami doma, začne vám z toho hrabat a z důvodu psychohygieny potřebujete mezi lidi. Mimochodem, všimněte si, že když někde vidíte fotky ze shared space, vypadají vždy buď jako jídelna, obývák anebo dětský pokoj, prakticky nikdy jako pracovna.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
