Malý notebook, velký tablet – proč Apple nevěří v „2 in 1“?

Nestává se úplně často, aby stejný výrobce vedle sebe postavil dva diametrálně odlišné systémy, které vypadají tak podobně. Pokud se to stane, je to obvykle příznak hlubokého váhání na téma „a co teď?“ Většinou se to děje výrobcům mobilních telefonů – jistě si každý vybaví Nokii N900, fascinující „úkrok stranou“ s operačním systémem Maemo na bázi Linuxu, od kterého jsem si osobně hodně sliboval. Dnes mám pocit, že podobnou cestu do ústraní následuje Tizen, který je dle expertů na operační systémy považován za nepřímého potomka Maemo.

Zkrátka a dobře, pokud jedna a ta samá firma aktivně podporuje několik navzájem soutěžících systémů, není to úplně dobře. Velmi špatně to také dopadá, když firma opustí široce etablovaný standard a rozhodne podporovat technologickou raritu, jak zkusil Hewlett Packard s tabletem na bázi WebOS či Ouya s jejich vlastní verzí Androidu.

Když se výrobce navíc rozhodne stávající systém rozdělit na více navzájem odlišných, nevypadá to už vůbec dobře.

Svým způsobem se zdá, že strategie Microsoftu s Windows 10 je (až na zavedení datasběračů) vcelku geniální. Jeden systém pro telefony, tablety i počítače. Ba co více, systém se formuje podle toho, jak svoje zařízení spojujete či rozpojujete. Tablet plus klávesnice rovná se notebook, smartphone plus monitor, myš a klávesnice rovná se desktop - a tak dále a tak dále. Ovládací rozhraní se přizpůsobuje, můžete si přidávat či ubírat zařízení, komponenty a podle toho se mění vlastnosti.

Ve skutečnosti tento rys není nový, běžně se objevoval už u Androidu. Tablet GoGen + HDMI monitor + USB hub + klávesnice + myš = desktop s Androidem. Když jsem to vyzkoušel poprvé, byl jsem překvapen, jak dobře to funguje a jak málo se androidisté chlubí touhle super věcí. Bohužel s příchodem nabíjení přes microUSB nám vymizelo samostatné napájení tabletu a jeho proměna na desktop se řádně zkomplikovala. Nicméně i dnes některé tablety dovolují kombinaci tablet + mini HDMI + Bluetooth myš + Bluetooth klávesnice.

Google je, mimochodem, velmi zajímavý tím, že dlouhou dobu udržuje separátně Android a ChromeOS, i když oba systémy spolu celkem zjevně soutěží. Těžko říct, proč tyto dva systémy tak dlouho koexistují, možná v tom je darwinistický přístup, který je nechává vést bratrovražedný boj. Buď jak buď narážíme na zprávy, že ten silnější (Android) definitivně pozře toho slabšího (ChromeOS) a jejich vzniklý hybrid přijde v roce 2017. Taktéž ovšem narážíme na zprávy, že dvě linie budou vedle sebe koexistovat i dále, protože chromebooky jsou v Americe úspěšné.