Jak je důležité nežít v informační bublině
Seznam kapitol
Souhlasíte se sbíráním údajů o vašem chování „kvůli zlepšení poskytovaných služeb“? Pak velmi pravděpodobně podporujete nejen business se svými daty, ale také si budujete digitální informační bublinu, která vám zásadně zkreslí pohled na svět. Individualizované či personalizované vyhledávání vám totiž nebude ukazovat svět tak jak je, ale jak si stroj myslí, že ho chcete vidět.
Pojem Google bubble se objevil poměrně nedávno a jde o problém, který se zatím moc neřeší. Pojem Google bubble či filter bubble se objevil v roce 2011 v knize Eliho Parisera, který si povšiml, že Google vrací pro jednotlivé uživatele diametrálně odlišné výsledky. Pokud uživatel s „liberálním“ profilem vložil do Google klíčové slovo „BP“, objevily se mu informace o havárii v Mexickém zálivu, zatímco uživateli s „konzervativním“ profilem se zobrazily informace o investování do British Petroleum. Podobně i Facebook se rozhoduje o tom, co vám zobrazí ve feedu podle vašich preferencí. Jak na ně přijde? Sleduje, na co kliknete a co ne a podle toho vám filtruje informace.
Stroj zkrátka a dobře nabízí uživateli ty informace, o kterých se domnívá, že je vidět chce. To má dalekosáhlé důsledky například pro politické dění, protože vyhledávače vrací různé informace uživatelům podle jejich politického přesvědčení. Ve své podstatě jde ale jen o počítačové zhmotnění psychologického jevu zvaného předsudek potvrzení, čili confirmation bias.
V podstatě jde o to, že člověk má tendenci výběrově přijímat ty informace, které potvrzují jeho pohled na svět, a ignorovat ty, které jsou s ním v rozporu. Je to takový praděda všech předsudků. Problém u předsudku je v tom, že jde o obecný mechanismus, který značně zkresluje objektivní pochopení podstaty problému. Podobně jako jiné formy chování má svůj evoluční smysl – zvyšuje sociální konformitu a pomáhá začlenit jedince do vyššího celku, ať už je to rodina, vesnice, sekta, firma anebo národ.
Bez předsudků a nekritického přijímání informací nemůžou tyto celky vůbec fungovat. Ryze analytické uvažování se cení jen na nemnoha pozicích: Zkuste si zpochybnit všeobecně přijímaná tvrzení pomocí kritického myšlenkového přístupu! Můžete mít na základě dat stokrát dokázáno, že vás ve vaší korporaci pilná práce na vyšší pozici nedostane, že vedení je elitářský klub, který spojuje třeba jedna prestižní univerzita.
Můžete mít pravdu, ale stejně budete za rýpala, který v dalším kole vyhazovů půjde, jelikož narušuje harmonii pracovního procesu. Takže i dnes je lepší nekriticky přijmout informaci anebo se alespoň tak tvářit, protože zvyšujete šanci na své přežití, rozmnožení a tedy i evoluční fixaci daného modelu chování.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
