| Výlet do minulosti: Legenda jménem ATARI |
| autor: Swap , publikováno 2.5.2003 |
Dnes už se zdá, jako by to skoro ani nebyla pravda. Frekvenci procesorů počítáme v řádech gigahertzů, velikost pamětí a disků na gigabyty... Vždy tomu to tak ale nebylo. Možná si ještě někteří z vás vzpomenou na osmdesátá léta minulého století, kdy v Československu vládly osmibitové počítače Didaktik, PMD 85, Commodore C64 nebo ATARI. Pojďme se teď spolu podrobněji podívat na historii počítačů jedné z těchto značek - historii společnosti Atari.
Začátky...
Společnost založil 27. června 1972 Nolan Bushnell pod jménem Atari, Inc. Bushnell nebyl v oblasti počítačů a žádným nováčkem. Již v roce 1971 zkonstruoval videohru Computer Space (pro společnost Nutting Associates), která ale ještě trochu předběhla svou dobu a neuspěla (vyrobilo se pouze asi 1500 kusů).

Nolan Bushnell a jeho Computer Space
Prvním produktem nové společnosti byla známá hra Pong, první skutečně rozšířená "coin-up" videohra na světě. Tedy právě Atari stálo u vzniku všech známých "požíračů drobných", které dnes najdete v každé herně. Její vývoj nestál ani 1000 dolarů a hned poté, co byl její první exemplář umístěn v jednom baru v kalifornském Sunnyvale bylo jasné, že začíná nová éra zábavního průmyslu. Pong zaznamenal obrovský úspěch (jen v roce 1973 se prodalo skoro 10.000 kusů), proto v roce 1974 vydala Atari jeho domácí verzi - herní zařízení, které umožňovalo hrát pouze jednu hru - Pong.

Pong: Automatová (1972) a domácí (1974) verze
V roce 1976 se začala situace Atari přiostřovat. Ostatní společnosti na trhu se probraly ze zimního spánku a uvědomily si, že asi trochu zaspaly. Na trhu se začaly rychle objevovat domácí herní přístroje, z nichž některé Atari dost předstihly. Například systém Fairchild, prodávaný od roku 1976, už umožňoval hraní různých her, které se nahrávaly z kartridží (pro Fairchild vyšlo dohromady 26 her, které se prodávaly zhruba po 20 dolarech). Nebylo divu, že tvrdá konkurence a nedostatek kapitálu donutili Bushnella Atari v říjnu roku 1976 prodat společnosti Warner Communications (patřila pod Warner Brothers) za 28 milionů dolarů.
Ukázalo se, že prodej Warnerům byl dobrý tah. Společnost jakoby chytla druhý dech a hned v následujícím roce Atari představila svůj nový hit: Video Computer System (2600). Šlo o do té doby nejúspěšnější herní konzoly na světě a její sláva trvala v pozdějších modifikacích až do roku 1984. Je neuvěřitelné, co dokázali programátoři vymačkat ze stroje s následujícími specifikacemi:
- Procesor 6507 (MOS) na 1,97 MHz
- RAM o velikosti 128 Bajtů (jen první obrázek tohoto článku zabírá 250x tolik!)
- ROM o velikosti 2, 4 nebo 8 KB (v kartridžích)
- Rastrová grafika o rozlišení 160x192 (NTSC) nebo 160x228 (PAL), paleta 128 barev
- Rozhraní: 2x Joystick, 1x slot na kartridž
- Tohle celé stálo v době svého uvedení kolem 200 dolarů.
Hry se prodávaly jak o závod. Vznikaly takové tituly, jako Pac-Man, Space Invaders (Taito), Lunar Lander (první hra Atari s vektorovou grafikou), Asteroids (70.000 prodaných kusů), Battlezone (75.000 prodaných kusů), Tempest (první hra s barevnou vektorovou grafikou). Mohli bychom pokračovat dlouho a dlouho, vždyť většinu těchto her známe v různých úpravách do dneška. Herní trh se utěšeně rozrůstal (jen do roku 1979 Atari prodalo na 400.000 konzoli VCS 2600) a zdálo se, že budoucnost je růžová.

Atari 2600 a obaly některých her
A byla. Společnost vydávala nové, lepší, verze staré VCS 2600 (5200 a 7800) s lepšími parametry. Od roku 1983 však začal velký pokles herního trhu, Warner hlásil nejhorší ztráty ve své historii a začínalo být jasné, že Atari znovu změní svého majitele. Stal se jím Jack Tramiel, který koupil Atari v roce 1984. Warner si však ponechala právo na používání značky a loga Atari (známá "Fuji") pro prodej svých arkádových herních systémů. To jsme ale trochu předběhli dobu, a proto se ještě na chvíli vrátíme dále do minulosti, konkrétně do roku 1979, kdy Atari vydalo své první domácí osmibitové počítače.
{mospagebreak title=První počítače ...}Atari 400
Prvním opravdovým počítačem Atari byl, spolu s Atari 800, osmibitový Atari 400 (známý také pod kódovým jménem Candy). Oba počítače byly ohlášeny již v prosinci 1978, ale na trh se dostaly až za rok, v listopadu 1979. Jeho jméno (400) vzniklo tak, že původně měl být vybaven pouze čtyřmi kilobajty paměti. Tento počítač byl určen hlavně do domácností s dětmi, čemuž také odpovídal jeho vzhled a vybavení. Klávesnice byla membránová, což mělo zajistit její velkou odolnost proti prachu a různým nečistotám. Tento počítač se hodil v podstatě jenom na hry. Prodával se v konfiguracích s pamětí 8 nebo 16 KB (to už umožňovalo používat skoro všechen software na kartridžích) za cenu 499 dolarů. Bylo ale možné (a hodně lidí toho využívalo) zvednout velikost paměti až na 48 KB. Zamáčkněme proto slzu v oku a podívejme se na jeho specifikace.

Atari 400 v celé své kráse
| Procesor: | MOS 6502 s frekvencí 1,773 nebo 1,79 MHz (PAL/NTSC) |
| RAM: | 8 KB rozšiřitelná až na 48 KB |
| ROM: | 8 KB |
| Zvuk: | mono, 5 kanálů, 4 oktávy (čip Pokey) |
| Grafické režimy: | 160x192x2, 160x192x4, 160x96x2, 160x96x4, 320x192x2, 40x24x4, 80x192x16, 80x192x9, 80x48x2, 80x48x4 |
| Textové režimy: | 20x12x5, 20x24x5, 40x12x5, 40x19x2, 40x24x2, 40x24x5 |
| Rozšiřitelnost: | 2 vnitřní rozšiřovací sloty |
| 1 slot na kartridž (zepředu) | |
| Porty: | 4 porty na ovladače |
| SIO (sériový port) | |
| TV výstup | |
| Ukládací zařízení: | kazetový magnetofon |
| externí disketová jednotka | |
| Vestavěný software: | Notepad |
Když jste tento počítač zapnuli, spustil se jediný vestavěný program - Notepad (poznámkový blok:), všechny ostatní programy, včetně interpretu Basicu, se musely spouštět ze zásuvných kartridží.

Pro Atari byla na trhu celá řada programů a her
I když bylo k počítači možné připojit externí disketovou mechaniku Atari 810, bylo to kvůli malému množství paměti v podstatě zbytečné a většina lidí používala k ukládání a nahrávání dat kazetový magnetofon Atari 410.

Kazeťák Atari 410 a disketová mechanika Atari 810
Atari 800
Atari 800 (známý též jako Colleen) byla v podstatě rozšířená (či chcete-li neosekaná) verze čtyřstovky, mířící hlavně do podnikové sféry (v základní verzi stál 1000 dolarů). Osmistovka v mnohém vzhledově připomínala psací stroj. Tomu odpovídala i normální klávesnice (kdo zkusil dlouhodobě psát na membránové klávesnici ví své) a decentní šedá barva.

Atari 800 bylo určeno hlavně pro movitější zákazníky
Podívejme se na jeho parametry:
| Procesor: | MOS 6502 s frekvencí 1,773 nebo 1,79 MHz (PAL/NTSC) |
| RAM: | 8 KB rozšiřitelná až na 48 KB |
| ROM: | 8 KB |
| Zvuk: | mono, 5 kanálů, rozsah 4 oktávy (čip Pokey) |
| Grafické režimy: | 160x192x2, 160x192x4, 160x96x2, 160x96x4, 320x192x2, 40x24x4, 80x192x16, 80x192x9, 80x48x2, 80x48x4 |
| Textové režimy: | 20x12x5, 20x24x5, 40x12x5, 40x19x2, 40x24x2, 40x24x5 |
| Rozšiřitelnost: | 4 vnitřní rozšiřovací sloty |
| 2 sloty na kartridže | |
| Porty: | 4 porty na ovladače |
| SIO (sériový port) | |
| Monitor | |
| TV výstup | |
| Ukládací zařízení: | kazetový magnetofon |
| externí disketová jednotka | |
| Vestavěný software: | Notepad |
K počítači existovalo velké množství různého příslušenství, jako jsou tiskárny, disketové mechaniky, kazetové magnetofony, joysticky a dokonce i modemy. U těchto počítačů se již hojně používaly disketové mechaniky (Atari 810). Na 5 a 1/4 palcovou disketu se vešlo 90 KB dat.

První (akustický) modem Atari 850 vyžadoval Interface Module a TeleLink kartridž
Tento model počítače se (spolu se čtyřstovkou) vyráběl až do roku 1982. Kdy byl nahrazen výkonnějšími modely řady XL.
Atari 1200XL
V roce 1982 Atari vydalo nový model v řadě svých osmibitových počítačů, Atari 1200XL (XL znamená eXtended Line). Tento počítač byl vlastně následníkem řad 400 a 800, které měl nahradit. Měl pěkný, nízko-profilový, design. Jeho standardní klávesnice s 54 klávesami byla doplněna 4 programovatelnými funkčními klávesami a klávesou pro nápovědu. Prodával se s novým operačním systémem XL OS, který byl ale slabinou tohoto jinak výborného stroje (někteří dokonce tvrdí, že se jednalo o nejlepší osmibitový počítač Atari), protože byl nekompatibilní s celou řadou starších programů (i těch od samotné Atari). To byl asi také jeden z důvodů jeho neúspěchu. Tento počítač se přestal vyrábět hned v následujícím roce po svém uvedení (tedy 1983).

Dobová reklama na Atari 1200XL
Specifikace Atari 1200
| Procesor: | MOS 6502C s frekvencí 1,773 nebo 1,79 MHz (PAL/NTSC) |
| RAM: | 16 KB (600XL), 64 KB (800XL) |
| ROM: | 24KB (s XL OS) |
| Zvuk: | mono, 5 kanálů, 4 oktávy (čip Pokey) |
| Grafické režimy: | 160x192x2, 160x192x4, 160x96x2, 160x96x4, 320x192x2, 40x24x4, 80x192x16, 80x192x9, 80x48x2, 80x48x4 |
| Textové režimy: | 20x12x5, 20x24x5, 40x12x5, 40x19x2, 40x24x2, 40x24x5 |
| Rozšiřitelnost: | 2 vnitřní rozšiřovací sloty |
| 1 slot na kartridž | |
| Porty: | 2 porty na ovladače |
| SIO (sériový port) | |
| RGB video výstup (na monitor) - jen u modelu 800XL | |
| TV výstup | |
| Ukládací zařízení: | kazetový magnetofon |
| externí disketová jednotka | |
| Vestavěný software: | Self-test |
| Basic (Revize B nebo C) |
Navažme nyní v našem vyprávění na konec první kapitolky. Jak již víme, koupil v červenci roku 1984 Atari Inc. Jack Tramiel (bývalý šéf Commodore), stal se výkonným předsedou a jeho syn, Sam, prezidentem společnosti. Nastala doba velkých změn. Jméno společnosti bylo změněno na Atari Corp. (Tramielova rodina vlastnila 51% akcií společnosti) a v rámci velké restrukturalizace se propustilo na 1.000 zaměstnanců. Tramielův cíl byl obnovit slávu Atari, coby počítačové společnosti. V listopadu oznámila společnost svůj úmysl vyrábět levné počítače, které by přímo konkurovaly IBM PC a Macintoshům od Apple. O to se pokusily nové modely 65XE a 130XE v roce 1985, v témže roce také odstartovala svou kariéru slavná řada ST.
Jack Tramiel
65XE, 800XE a 130XE
Počítače 65XE, 800XE a 130XE nahradily starší řadu XL. Můžeme říci, že se jednalo o poslední osmibitové počítače Atari (nepočítáme-li XE Game Machine, což byla upravená verze 65XE, z roku 1987, s několika vestavěnými hrami).
U nás byl svého času hodně rozšířen počítač 800XE.Ten byl evropskou verzí 65XE. Parametry obou strojů jsou tedy skoro stejné.
Technické specifikace těchto počítačů jsou v podstatě shodné s modelem 800XL. Liší se hlavně ve velikosti operační paměti (65XE a 800XE měli 64 KB, 130XE 128 KB) a její lepší správou. Velkou změnu též prodělaly kryty počítačů, jejichž vzhled je podobný počítačům řady ST. Tyto počítače se vyráběli až do roku 1991. Podporu svých osmibitových počítačů Atari ukončila až v roce 1992.
130XE (nahoře), 800XE (vlevo dole), 65XE (vpravo dole) Vzhledově se tyto počítače prakticky nelišily
Typická osmibitová hra
Odbočme teď na chvilku od suchého přehledu hardwaru a podívejme se na to, co dělalo všechny tyto počítače tím, čím byly - slavné počítačové hry. Připomeňme si alespoň jednu nezapomenutelnou klasiku...
River Raid
Tak tohle byla má vůbec nejoblíbenější hra na Atari. River Raid mohou hrát dva hráči (střídají se). Námět je veskrze jednoduchý. Řídíte malé letadélko letící na řekou, ze které nesmí vyletět (zavadit o břeh - asi dost kopíruje terén, co já vím :). Při tom sestřelujete jiná letadélka, balóny, tanky a lodě. Velký pozor si ale musíte dávat na rychle ubývající palivo (spotřebou mi letoun připomíná jeden nejmenovaný automobil rumunské provenience osmdesátých let).
River Raid: vlevo obrázek z verze pro VCS 2600, vpravo obrázek z verze pro Atari 800
Hra vznikla nejdříve na VCS 2600 ve firmě Activision (tu založilo několik bývalých zaměstnanců Atari), pak se ale rychle rozšířila snad na všechny známé platformy. Takovou zajímavostí je, že tuto hru naprogramovala žena (jmenuje se Carol Shaw, v současné době je v důchodu a žije v Kalifornii).
Řada Atari ST
V roce 1985 představila Atari na výstavě CES`85 (Consumer Electronics Show) v Las Vegas novou řadu 16 bitových počítačů, Atari ST. Svůj Stánek pojala společnost vskutku velkolepě. Expozice se jmenovala Atari Country, mottem se stal slogan Power withnout the price, což podporovaly okolní billboardy s narážkami na vysoké ceny konkurence (IBM a Apple).
Slavnostní otevření stánku Atari na CES`85 (ve výřezu je vpravo Jack Tramiel)
Atari neútočilo na svou konkurenci jen výkonem, ale i cenou.
Řada ST představovala oproti předchozím (8 bitovým) počítačům Atari velký skok vpřed. Za pouhých 599 dolarů jste mohli mít počítač, který směle konkuroval i čtyřikrát dražším modelům od Apple a IBM. Zatímco se uživatelé IBM PC trápili s příkazovou řádkou, nabízelo STčko plně grafické uživatelské rozhraní GEM.
Podívejme se teď na nejznámější modely řady ST trochu podrobněji...
Atari 520ST, 1040ST a Mega
Na výstavě CES`85 byl sice představen model 130ST, na trh se ale nedostal. Místo něj se rozšířil model 520ST, který se od stotřicítky lišil pouze velikostí paměti (130ST měl jen 128 KB RAM, 520ST měl již 512 KB) a absencí TV výstupu. Na podzim se potom začal prodávat model 520ST+, vybavený neuvěřitelným 1 MB RAM.
Atari 520ST
... a jeho specifikace
| Procesor: | Motorola MC68000 (8 MHz) |
| RAM: | 512 KB (520ST), 1024 KB (520ST+) |
| ROM: | 192 KB (s OS TOS a rozhraním GEM) |
| Zvuk: | YM2149, mono, 3 kanály |
| Grafické režimy: | 640x400x2 (jen s monochromatickým monitorem),320x200x16 (z palety 512 barev), 640x200x4 (z palety 512 barev) |
| Textové režimy: | nejsou |
| Porty: | 2 porty na ovladače |
| 1 slot na kartridž (až 128 KB ROM) | |
| Floppy, Hard disk | |
| Myš, | |
| Midi In, Midi Out | |
| Paralelní, Sériový (RS232) | |
| RGB (monitor) | |
| Vestavěný software: | Atari TOS |
| GEM |
K ukládání dat se používaly 3,5 palcové diskety, na které se vešlo 360 KB (SS) nebo 720 KB (DS). K počítači se daly připojit maximálně dvě disketové mechaniky, dal se též připojit externí harddisk (s přenosovou rychlostí až 10 Mbps). K dispozici široký sortiment hardwaru, od modemů, až po laserové tiskárny.
Vysoká poptávka (zejména v Evropě) přiměla Atari k vydávání novějších modelů. O dva roky později (opět na výstavě CES) byl představen model 1040ST, který již měl vestavěnou 3,5" disketovou mechanikou a TV výstup. Paměť byla rozšířitelná z 1 na 4 MB. Velmi populární byly také pozdější modely Mega 1 až 4 (1987). Posledními zástupci 16 bitových počítačů Atari byla potom řada STE, která přišla na trh v roce 1990.
Atari 1040ST
Mega ST již mělo oddělenou klávesnici
STčka měla velmi široké možnosti využití. Samozřejmě se na nich hrály hry, používaly se ale i v oblasti DTP, zpracování textů, tabulek, databází, účetnictví, ale například i hudbě (měl vestavěné MIDI rozhraní).
{mospagebreak title=90. léta - začátek konce }Devadesátá léta nezačala pro Atari špatně. Společnost vrhla na trh své první 32 bitové počítače, pracovala na své 64 bitové herní konzoly Jaguar, která ji měla vrátit zpět její ztracené místo v herním průmyslu... Doba však už byla někde jinde. Tchajwanské továrny chrlily levné počítače PC, které se s příchodem Windows 3.0 stávaly stále více uživatelsky příjemnými... Atari, ani jeho dlouholetý rival Commodore, neměly šanci tento rozjetý vlak zastavit.
Atari představila na CeBITu 1990 32 bitový TT030
Atari se pokoušela prorazit i na trhu s přenosnými počítači - na obrázku je STbook (1991) Velký úspěch zaznamenaly také jedny z prvních počítačů do dlaně - Atari Portfolio
32 bitové počítače Atari - TT030 a Falcon
Když byl v roce 1990 vypuštěn první 32 bitový počítač Atari, TT030, mnozí to vnímali jako přirozený vývoj. Někteří lidé však již tušili, že Atari s uvedením svých 32 bitových strojů trochu zaspalo. Tento stroj měl na svou dobu výborné parametry (i dnes se ještě najdou lidé, kteří s TTčkem nebo Falconem pracují).
TT030 byl předváděn již na Veletrhu Atari v německém Düsseldorfu v roce 1989. Čekalo jej tam vděčné publikum, nejen z řad počítačových nadšenců, ale také pracovníků v oblasti DTP. Na další ukázku síly nového počítače si museli lidé počkat až do CeBITu 1990, tam Atari předvádělo TTčko s operačním systémem UNIX. Na pultech obchodů se však objevilo až půl roku poté. TT030 si rychle získalo popularitu mezi grafiky (zejména díky výbornému DTP programu Calamus), hudebníky i počítačovými hráči.
Atari TT030
... a jeho specikace
| Procesor: | Motorola MC68030 (32 MHz) |
| RAM: | až 26 MB |
| ROM: | 512 KB (s OS TOS 3.01, 3.05 nebo 3.06) |
| Zvuk: | YM2149, mono, stereo (8 bitový zvuk) |
| Grafické režimy: | 1280x960x2, 320x200x16, 320x480x256, 640x200x4, 640x400x2, 640x480x256, 320x480x256, 640x480x256 a 1280x960x2 (ten ale vyžaduje 19" monitor) |
| Textové režimy: | nejsou |
| Porty: | 2 porty na ovladače |
| 1 slot na kartridž (až 128 KB ROM) | |
| Floppy, Hard disk | |
| Myš | |
| Midi In, Midi Out | |
| 2x Paralelní, 2x Sériový, Floppy, HDD, Local Talk, VME (rozšiřovací port), SCSI | |
| RGB (monitor), TV out | |
| Ukládání dat: | SCSI disky (46 nebo 80 MB) |
| 3,5" disketová mechanika (360 KB (SS), 720 KB (DS)) |
Posledním počítačem Atari byl, v roce 1992 vydaný, Falcon 030. Jednalo se o multimediální počítač umožňující zobrazení v high coloru (64.000 barev), vybavený DSP a novou verzí operačního systému TOS s podporou multitaskingu (4.01, později 4.04).
Falcon 030 (existovaly i verze s oddělenou klávesnicí)
...a jeho specifikace
| Procesor: | Motorola MC68LC030 (16 MHz) |
| RAM: | 1, 2, 4, 14 nebo 16 MB |
| ROM: | 512 KB (s OS TOS 4.01 nebo 4.04) |
| Zvuk: | YM3449, mono; stereo DAC (8 a 16 bitový zvuk) |
| Grafické režimy: | 33 grafických režimů (uměl režimy ST030, navíc např. 320x200x64K, 640x400x64K, 640x480x256, atd.) |
| Textové režimy: | nejsou |
| Porty: | 2 porty na ovladače |
| 1 slot na kartridž (až 128 KB ROM) | |
| Floppy, Hard disk | |
| Myš | |
| Midi In, Midi Out, DSP, sluchátka, mikrofon | |
| Paralelní, Sériový, Floppy, HDD, Local Talk, SCSI | |
| Monitor, TV out | |
| Ukládání dat: | SCSI disky (60, 80 nebo 105 MB) |
| 3,5" disketová mechanika (360 KB (SS), 720 KB (DS)) |
Atari ještě připravovalo výkonnou pracovní stanici Falcon 040, která měla být osazena procesorem 68040. Ta však již světlo světa nikdy nespatřila. Ve světě počítačů vládla tvrdá konkurence. Na poli videoher cítil Tramiel větší šance. Atari měla na trhu svůj úspěšný VCS, od roku 1990 také barevnou kapesní konzoly Lynx, navíc vyvíjela svou revoluční 64 bitovou herní konzoly. Proto se Tramiel rozhodl zamířit plnou parou do světa videoherního průmyslu.
Jaguár
Koncem osmdesátých let již videohernímu systému VCS 7800 začal docházet dech. Atari si to uvědomovala a měla ve vývoji dvě herní konzole nové generace. První z nich byl Panther - 32 bitová konzole postavená na CPU Motorola 68000 na 16 MHz, objektovém čipu Panther a čipu Otis od Ensoniq (32 kanálový zvuk). Zároveň však probíhal vývoj zcela revolučního herního zařízení pod jménem Jaguar. Protože práce na Jaguaru pokračovaly lépe než se očekávalo, byl projekt Panther později opuštěn.
Sběratelská rarita: prototyp Panthera
Po dlouhém čekání byl Jaguar představen v srpnu 1993 na výstavě CES v Chicagu. Nová konzole se dočkala nadšeného přijetí, a to hlavně pro svůj velmi vysoký výkon. Atari považovala Jaguara za 64 bitový stroj, což také nezapomínala v každé reklamě náležitě vyzdvihovat. Pravdou ovšem je, že jedinou 64 bitovou částí Jaguara byl jeho objektový čip a paměťová sběrnice, programovatelné procesory (68000, grafický procesor, zvukový procesor) byly stále 32 bitové.
Jaguar se začal dodávat na podzim 1993. Zpočátku však jeho rozjezd brzdil nedostatek her. Ten nebyl vlastně nikdy zcela vyřešen. Přesto se lidé mohli těšit z takových hitů jako například Tempest, Raiden, Wolfeinstein 3D, Doom nebo Alien vs. Predator. Nejdříve se hry prodávaly na kartridžích, v záři 1995 však konečně vyšla dlouho očekávaná CD mechanika Jaguar CD (za 150 dolarů), mezi další příslušenství patřila například i virtuální helma. V době svého uvedení stála tahle šelmička 250 dolarů, postupně ale její cena klesla až na 99 dolarů.
Atari Jaguar
Epilog
Ještě v polovině roku 1995 vypadalo vše velmi nadějně. Atari se dohodla se společností Wal-mart a ta slíbila, že bude ve více než čtyř stovkách svých supermarketů v USA nabízet konzole Jaguar. Hlavně kvůli této dohodě investovala Atari velké peníze do rozšíření výroby a distribuce. Všechno toto snažení ale skončilo nezdarem. Atari vždy vyráběla technicky skvělé produkty. Její tradičně slabou stránkou byl však marketing. Poté co v říjnu 1995 dostal Sam Tramiel infarkt a nemohl se tedy věnovat řízení společnosti, chopil se žezla opět jeho otec, Jack Tramiel. Ten začal s masivními škrty v hospodaření společnosti (v podstatě zastavil veškerou reklamu) ve snaze o vrácení společnosti zpět do černých čísel. Ale místo toho, aby Atari postavil na nohy, ji spíše pomohl srazit do hrobu. Nejenže tímto činem porušil některé dohody s Wal-martem, ve kterých se Atari zavazovala k investování určité částky do reklamy, ale hlavně nahrál konkurenci. Zatímco se tedy vesele prodávaly konzole PlayStation a Saturn, na Jaguára v regálech obchodů sedal prach. Nakonec už to Wal-mart nevydržel, vypověděl Atari smlouvu a neprodané konzole jí vrátil. Finančně zcela vyčerpané Atari nezbylo nic jiného, než se pokusit najít nějakého finančně silného partnera a zkusit přežít.
Tak se stalo, že v úterý 30. července 1996 bylo Atari převzato JTS Corporation, výrobcem pevných disků. Většina zaměstnanců byla propuštěna nebo dobrovolně odešla. Těch několik lidí co zůstalo bylo přesunuto do sídla JTS v kalifornském San José. V bývalém sídle Atari v Santa Claře zůstal jen sklad plný neprodaných Jaguárů a Lynxů...
V roce 1997 prodala JTS to co z Atari zbylo společnosti Hasbro, mamutímu výrobci hraček a obchodníku se zábavou. Nakonec, v roce 1999, skončila Atari v rukou Infogrames, známému výrobci zábavního softwaru, kterému patří dodnes. Chcete-li se podívat jak Atari vypadá dnes, navštivte www.atari.com. Smutný konec legendy, co říkáte? Naštěstí stále existuje spousta lidí, kteří na Atari nezapomněli. Na Internetu najdete stovky stránek věnovaných této společnosti a jejím počítačům. Hlavně díky nim mohl vzniknout tento článek.
Zajímavé odkazy:
www.atarimagazines.com - kompletní textové verze známých časopisů o Atari (anglicky)
www.machine-room.org - detailní technické specifikace starých počítačů (anglicky)
www.atarimuseum.com - stránky The Atari Historical Society (anglicky)
www.sweb.cz/jpecher/ - pěkné stránky o osmibitových počítačích Atari (česky)
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz

Tesim sa na pokracovanie a drzim palce aby aj ostatne clanky boli tak dobre spracovane.
Skoda ze v clanku nebyly zmineny parametry vyborne prenosne herni masinky Lynx. Prestoze byla lepsi nez Gameboy nikdy se nestala tak popularni.
Nakonec šly ale do ústupu všude, převálcovány levnými a dobře rozšiřitelnými PC.
PS: Doufam, ze tenhle clanek nebyl poslednim vyletem do historie vypocetni techniky
Bez diskuzi to byla prvni barevna tiskarna, ktera se v sirsim meritku rozsirila mezi prosty lid (barvy podle toho, jaky kopirak se nad papir dal ;)) ..).
Jinak diky za sqely clanek, je opravd uzitecne si obcas takhle zavzpominat (Spy vs. Spy
Staci navstivit akci jakou byla treba letosni Atariada v Prostejove nebo Forever v Trencine a uvidite veci o kterych se vam ani nesnilo, kouknete se treba na demo Numen http://numen.scene.pl/ a nebudete stacit valit voci :o)
P.S.: taky jsem se učil číst z manuálu k Basicu, to mi bylo ještě 5 a už jsem uměl perfektně basic.
Fakt dost dobry clanek .. jeste Commodore 64 a
Pokud si nekdo chce prodlouzit dojeti z nostalgie, budu rad, kdyz navstivite moje stranky http://asma.musichall.cz - najdete tam nejvetsi kolekci hudby z maleho atari vcetne prehravacu pro temer vsechny moderni systemy.
citi tu vuni kdyz se zacalo atarko trosku zhavit ..
Btw. v roce 1989 jsem prodal 130 a koupil (otec) Atari PC
286/16mhz - mam ho jeste na chate => rarita jak blazen
myslim ze udelali i 386 radu ale pak to slo cele do kytek
mel jsem z jedne vystavy ze zahranici i prospekty cele
produkce v te dobe 1989/90 STcka, MegaST, PC apod. = casem
mi to nekdo asi z rodiny bez meho vedomi vyhodil jak uz se to stava - dnes bych to na Ebay klidne vymenil za novy Porsche ! :@ )
(kydybych to teda udelal jako ze ne!)
Děkuji mnohokrát
fotky jsou dostupny na www.bytefest.org nebo www.c64.cz
To vyvrcholilo docela nedávno, kdy jsem si pro vlastní uspokojeni zakoupil několik klasických Arkádovek, které jsem si nainstaloval do svého herního sklepa.Přivezl jsem si s nimi i 10-ky karet a obrazovek ale nemohu to nejak dát dokupy. pokud máte jakékoliv zkušenosti s Arkádami prosim ozvete se mi na frog@centrum.cz
Také jsem slyšel že je možné u těchto karet nahrát nový software, pokud je hra vadná, ale nevím kde ho SEHNAT.
díkes