Rocket League: Fotbal s auty, který hravě trumfne FIFU
Seznam kapitol
RC autíčka, raketové motory, velké arény a velký míč? Jak to jde dohromady? Překvapivě dobře. Rocket League si už několik dní drží prvenství v žebříčku nejprodávanějších her na Steamu a sbírá pozitivní hodnocení od hráčů i recenzentů. Oč v tomto obskurním fotbalu jde a co na něm všichni vidí, se podíváme v recenzi.
RocketLeague si už mnoho dní drží prvenství v žebříčku nejprodávanějších her na Steamu. Za sebou hravě nechává i pecku ARK: SurvivalEvolved v early access a všechny hotové hry včetně Grand Theft Auto V, TheElderScrolls Online: TamrielUnlimited nebo Counter Strike: GlobalOffensive. Proto jsme se podívali, co na ní všichni vidí a přinášíme vám její recenzi.
První vteřiny u RocketLeague mi přišly, jako bych hrála starého Street Racera ze SNES. U něj jsem se sourozenci strávila půlku mládí. Naší nejméně oblíbenou hrou přitom byla Soccer, ve které se jednotlivé postavy v motokárách snažily probít k míči a následně ho dotlačit do branky. Chvílemi to bylo zábavné, ale častěji se jednalo o velký zmatek, který se kvůli nedostatečným možnostem ovládání měnil ve frustrující zážitek.
Motokáru ve Street Racerovi člověk nemohl zrovna moc ovládat a tak někdy jezdil pořád jen do kola a za celou dobu zápasu se míče dotkl třeba jen dvakrát. To zoufalství ze hry si určitě sami dokážete představit.
Vzhledem k podobnosti s módem Soccer ze Street Racera jsem z Rocket League měla, alespoň zpočátku, dost rozporuplné pocity. A ty ještě pár hodin přetrvávaly. Na vině přitom nebyly samotné herní mechanismy, ale skutečnost, že na prvky hry si musíte postupně zvyknout, třeba jako bylo nutné zvykat si na triky ve hrách Tony Hawk's Pro Skater. Také zde platí přímá úměra, že čím více hrajete, tím větší parádičky dovedete a tím více si tuhle hru užíváte.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
