Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Jak jsem se (skoro) přestal bát a naučil se milovat wearables
Jak jsem se (skoro) přestal bát a naučil se milovat wearables
autor: Michal Rybka , publikováno 12.6.2015
Jak jsem se (skoro) přestal bát a naučil se milovat wearables

Vždycky jsem byl paranoidní, pokud jde o sběr informací. Proč bych měl někomu dovolit sbírat informace, jaký jsem měl tep na určitém místě a v určitém čase – aby z toho sestavoval grafy a mapy? Pro jednou jsem ale v duchu „dokonalé víry a lásky“ zkusil, jak by mohla vypadat interakce mezi strojem a člověkem, který mu věří. Výsledky byly zajímavé!


Na začátek lingvistická poznámka. Občas se setkáte s tím, že wearables někdo omylem zapíše jako wereables. Je v tom celkem rozdíl, „wearable“ je „něco, co je možné nosit“, zatímco wereable je „někdo, kdo se občas převtělí v někoho schopného či nadaného“. Máte-li tedy obvykle natvrdlého sourozence, který přece jen čas od času vygeneruje geniální nápad, klidně mu říkejte wereable, ale nepokoušejte se ho navléci na ruku.

Jak jsem se (skoro) přestal bát a naučil se milovat wearables

Pokud si naopak pořídíte třeba chytré hodinky, tak ty si na ruku klidně navlečte a vyzkoušejte si je. Nejde o zařízení, které by asi vyhovovalo úplně každému, pokud máte ale aktivní životní styl, budou pro vás určitě zajímavé. Předně – platí u nich, že celek je víc než suma částí. Na takový typ zařízení je sice možné dívat se ryze technicky, přes použitý procesor, paměť anebo operační systém, v praxi vás ale zajímají hlavně služby a integrace se zařízením, ke kterému se připojujete. Parametry jsou v podstatě irelevantní, smysl má jen jejich užitečnost.

Než jsem si v praxi chytré hodinky vyzkoušel, vnímal jsem je hlavně jako gimmick či takový zábavný gadget. Většinou je nosili IT nerdi, hodinky měly divný design a celkem nepoužitelné aplikace. Možnost vyměnit si grafický ciferník za jiný? Dobře, ale kvůli tomu nezahodíte pěkné mechanické hodinky. Teprve v okamžiku, kdy se začaly průběžně synchronizovat s mobilem, to začalo dávat smysl. Problém byl samozřejmě v tom, že propojení muselo být naprosto bezproblémové, což se dlouho nedařilo. I dnes narážíme na to, že si hodinky a telefony od jednoho výrobce tak trochu nerozumí a funguje to jen částečně.

Jak jsem se (skoro) přestal bát a naučil se milovat wearables

Chytré hodinky totiž skutečně suplují hodně funkcí mobilu a čistě z výčtu jejich vlastností by se mohlo zdát, že jde spíš o demonstrátor vaší technologické pokročilosti než o zařízení s praktickou hodnotou. Telefon s sebou stejně musíte mít, každý večer nabíjíte nikoliv jedno, ale dvě zařízení atd. Zdá se, že to je jenom zbytečnost, komplikace, že vám „v pohodě stačí mobil“.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
71 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 25.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.