Dotyková katastrofa: budeme někdy u PC mávat rukama?
Seznam kapitol
Microsoft představil Windows 9, tedy vlastně 10. Podobně jako Windows 8 mají podporu pro dotekové ovládání, která by se navíc měla automaticky přepínat, když přejdete z tabletového režimu do klasického a naopak. Proč Microsoft vyvinul takové úsilí, aby do Windows 8 zabudoval podporu pro doteková zařízení? A vyplatilo se to skutečně?
Microsoft se po dlouhá léta snažil zavést koncept dotykového ovládání. Dotykové obrazovky jsou zvláštní věc: Ze sci-fi všichni víme, že vedle ovládání hlasem jsou prudce budoucnostní, ať už půjde o obrazovky, na které skutečně saháte anebo o holografické displeje, které vám dovolí manipulovat s virtuálními 3D objekty jenom gestem prováděným v prostoru.
Dotykové obrazovky jsou navíc neuvěřitelně staré, v podstatě stejně staré jako samotné obrazovky CRT. Nejstarší forma měla podobu světelného pera, které sice přísně vzato nepředstavuje dotykovou obrazovku, nicméně funguje velmi podobně: Pero přiložíte na obrazovku a stroj odečte jeho polohu. Rozdíl oproti kapesním počítačům ovládaným perem po ergonomické stránce minimální. Světelné pero se objevilo už u amerického vojenského počítačového systému včasného varování SAGE (Semi Automatic Ground Environment) navrženého v roce 1954. Totálně highendový počítačový systém své doby (75 tisíc instrukcí za sekundu, všechno zdvojené) přišel na 10 miliard v tehdejších dolarech, tedy téměř 90 miliard v těch dnešních.
"" by Steve Jurvetson from Menlo Park, USA - IBM's $10 Billion Machine.
Licensed under CC BY 2.0 via Wikimedia Commons.
A to by v tom byl čert, aby se takhle nabouchaný systém neovládal tak, že na potenciálního protivníka prostě ukážete! Obrazovka systému byla kulatá, vypadala jako osciloskop a použité světelné pero trochu připomínalo pájku. Toto řešení bylo nezbytné, protože to bylo ještě pěkných pár let předtím, než Dougles Engelbart přišel s návrhem počítačové myši. Takže paradigma aplikací, které ovládáte ukazováním na obrazovku, hodně předběhlo koncept ovládání myší, který navrhly laboratoře Xerox PARC v Palo Alto.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
