Digitální negativa: Jak počítače přišly, aby nám sebraly práci | Kapitola 4
Seznam kapitol
Nastává „druhá éra strojů“, které přicházejí, aby nám vzaly práci. Po odstranění fyzické dřiny se možná už brzy zbavíme i námahy duševní, což je nepochybně bezvadné, tedy alespoň pokud patříte mezi ty, kteří na tom vydělají anebo si svoji práci alespoň zachovají. Ale kdo a jak potom bude živit ty ostatní?
Racionalizace a redukce pracovních míst je heslem dne – a to i v IT. Jen včera provedl Satya Nadella velmi solidní zářez do Microsoftu, který obnáší 18 000 zrušených pracovních míst. To je 15 % z celkového počtu jejich zaměstnanců. Většina z vyhazovaných (12 500) představuje čistku v čerstvé microsoftí akvizici, v Nokii, „strach a hrůzu“ to ovšem vyvolalo všude. V reakci na „dobré zprávy“ o snížení mzdových nákladů poskočily akcie Microsoftu téměř o 1,5 %. Z hlediska Microsoftu je odstranění nadbytečných pracovníků z odkoupené Nokie asi logické, ale faktem je, že ve Finsku přibylo „jedno okresní město plné nezaměstnaných“. Nezbývá, než doufat, že tam vznikne další technologická firma, kde najdou zaměstnání.
E-mail „všem zaměstnancům“, který potěší jen akcionáře, zdroj: Microsoft (mirror v pdf)
Problém je v tom, že každá společnost potřebuje, aby lidé pracovali. Jednak jde o to, že když lidé vydělávají, můžou utrácet a šetřit. Lidé, kteří pracují, taky nemyslí na revoluce a obecně se méně zabývají kriminalitou, což je zvláště důležité u zaměstnaných mladých. Mladík, který pracuje, má podstatně méně energie na páchání zločinnosti, než ten, který celý den nic nedělá. Vliv práce na zcivilizování člověka je nepopiratelný. Problém může vláda v omezené míře řešit zábavou pro nezaměstnané zdarma, ale pozitivní efekt je jen krátkodobý. Práce je zkrátka lepší, přináší lidem nejen aktivitu a peníze, ale také pocit sebeúcty a zodpovědnosti, což se často u dlouhodobě nezaměstnaných vytrácí.
"" by Fotograccion - http://fotograccion.org/.
Licensed under CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons.
Vysoká příjmová disparita není pro společnost dobrá, protože vytváří třídy kapitálové aristokracie, která drží většinu bohatství a kapitálové lůzy, která nemá nic. Pokud máte společnost takto rozdělenou, nemá smysl masová výroba, protože drahých mobilů broušených z jednoho kusu safírového skla pro elity vážně nepotřebujete moc. To zvládne pár umělců, na to nepotřebujete výrobní linku. Na to už přišel Henry Ford, který zdvojnásobil dělníkům mzdy, takže si oni sami mohli dovolit koupit Fordova auta a dělat mu promo. A on si díky štědrým platovým podmínkám mohl mezi zájemci vybírat ty pracovité.
Naproti tomu přístup „greed is good“ ražený v 90. letech vede k minimalizaci mezd a koncentraci kapitálu, což v konečných důsledcích způsobí, že spotřeba klesne. Občas narazíte na názory extrémně liberálních myslitelů, kteří si myslí, že tohle je správné, jenomže ono to dobře vážně není: Pokud dovolíte, aby se příjmová disparita zvětšila, dojde doslova k romanizaci společnosti, což se v historii opakuje znova, znova a znova.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
