Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Naše budoucnost ve skle: co nám dají a vezmou technologie
Naše budoucnost ve skle: co nám dají a vezmou technologie
autor: Michal Rybka , publikováno 7.11.2014
Naše budoucnost ve skle: co nám dají a vezmou technologie

V úterý 4. listopadu jsem zašel na představení nových procesorů Intel Core M. Ty jsou samy o sobě výborné a objeví se v nové a ještě ultrovnější verzi ultrabooků a mohou nám konečně přinést vodotěsné počítače. Ovšem představením Intel Core M to zdaleka neskončilo! Jaká je vize naší budoucnosti podle velkých hráčů na trhu?


Intel představil novou vizi rozvoje výpočetní techniky v nedaleké budoucnosti. Jejich vize je zajímavá tím, že nesází na supervýkonné počítače, ale na pervazivní počítačovou inteligenci. Někdy poté, co mobilní verze Pentií 4 upekly samy sebe a byly nahrazeny podstatně praktičtějšími procesory série Centrino, se uvažování Intelu odvrátilo od čistého honu za gigahertzy a zaměřilo se na vyšší efektivitu a inteligenci běžných zařízení, která jsou kolem nás.

Nová vize Intel Experience je nesmírně budoucnostní, krásná a čistá. Připomíná trochu A Day Made of Glass, ale po intelovsku. Počítače a smartphony se dokují a nabíjejí bezdrátově, poznávají své uživatele podle obličeje, poslouchají, co jim uživatelé říkají, sledují jejich zdravotní stav a podobně.

Jsou prvky, které se mi na téhle vizi strašně líbí. Kompletní bezdrátovost dovoluje vytvářet zcela vodovzdorná zařízení, která se bezdrátově nabíjejí, komunikují a přenášejí obsah včetně videa. Možnost sdílení obsahu „přehozením prstem“ je úchvatná. (Zvláště úchvatná pro nás, co pamatují na doby, kdy migrace textu mezi osmibitovým systémem a PC byla tak pomalá, že se to skoro vyplatilo přepsat manuálně.)

Pak jsou tam prvky, které se mi úplně nelíbí. Nelíbí se mi interaktivizace knížek pro děti – přece jenom si myslím, že stavebnice je stavebnice a fyzická manipulace s věcmi a kontakt se živými zvířaty je zásadní pro vývoj. Digitální hračky jsou skvělé, ale domov z Intel Experience mi přijde příliš sterilní a prázdný.

A vůbec se mi nelíbí identifikace uživatele kamerou. Nepotřebujete hesla, prostě se na systém podíváte a on vás autentifikuje. Je to sice pohodlné, ale jak daleko je od okamžiku, kdy se „můžete“ jednoznačně identifikovat biometrií k okamžiku, kdy se „budete muset“ identifikovat? Stav, kdy na mě neustále zírá baterie několika kamer, mě vážně děsí. Naštěstí zatím není kamera, kterou by nevyřešil kus izolepy. Jak víte, jestli se na vás systém dívá anebo nedívá? A zda to, co vidí, s někým nesdílí? Říkejte si, co chcete, ale vývojáři mají dlouhou historii ve výrobě bezpečnostních děr, které bez oprav fungují celá dlouhá léta.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
152 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 69.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.