Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí
Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí
autor: Tomáš Šulc , publikováno 3.1.2013
Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí

Ačkoliv nese název arkádové závodní série Test Drive, patří Ferrari Racing Legends spíše do série Shift nebo GTR. Se sérií Shift sdílí novinka i engine. Grafika (i samotná hra) však bohužel není tak dobrá, jak by se od zkušených vývojářů dalo čekat. Potěší detailní zpracování slavných maranellských aut, mínusem je naopak odbytý konzolový port.


Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí

Když se řekne Slightly Mad Studios, vybaví si znalci počítačových her závody Need for Speed: Shift a Shift 2: Unleashed. Především prvně jmenovaná hra v roce 2009 vzbudila pozitivní ohlasy. Do arkádové závodní série Need for Speed sice téměř až závodní simulátor nezapadal, jinak ale šlo o  kvalitní hru. Ani po technické stránce se Shift neměl za co stydět. Hra běžela na zbrusu novém enginu Madness a šlo o jednu z nejhezčích závodních her své doby. Mé tehdejší dojmy si můžete přečíst v technickém rozboru hry.

Není divu, že po úspěchu Need for Speed: Shift se londýnští vývojáři s vydavatelstvím Electronic Arts dohodli na tvorbě pokračování. Shift 2: Unleashed (hra se odtrhla od série Need for Speed) vyšel v roce 2011 a také v tomto případě šlo o velmi kvalitní hru. Technicky hra opět běžela na enginu Madness a grafika byla téměř identická s prvním dílem. Cituji z mého tehdejšího rozboru hry: „Když jsem v Shift 2 srovnával tratě a auta společné s Shiftem 1, nebyl jsem schopen najít větší rozdíly.“

Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí

Ačkoliv Shift 2 slavil úspěch, Slightly Mad Studios spolupráci s Electronic Arts ukončili. Údajně kvůli velkým tlakům ze strany vydavatelství. Nastala tedy otázka, jakou další hru dělat. Shift 3 nepřipadal v úvahu, licenční práva na sérii totiž patří gigantu EA a nikoliv samotným vývojářům.

Na tomto místě je nutné říct, že řada lidí ze Slightly Mad Studios dříve pracovala v dnes již zaniklém  londýnském studiu Blimey! Games. To má na svém kontě závodní hry GTR 2 nebo GT Legends. V roce 2006 podepsalo toto studio smlouvu s automobilkou Ferrari o vývoji hry, kde by byly automobily čistě tohoto výrobce. Hra se jmenovala Project Ferrari a jejím vydavatelem měl být 10tacle Studios. Vydavatel bohužel v roce 2008 zkrachoval, Ferrari od smlouvy následně odstoupilo a Blimey! Games se dostali do problémů, které vyústily i v jejich krach. V lednu 2009 bylo studio Blimey! Games odkoupeno vývojáři ze Slightly Mad Studios.

Po ukončení prací na Shift 2 se vývojáři ocitli „na volné noze“ a pokusili se o obnovení spolupráce s automobilkou Ferrari. To se podařilo, vývoj hry Project Ferrari byl tedy obnoven. Slightly Mad Studios současně začali spolupracovat se studiem Atari. To pro změnu hledalo „novou mízu“ pro svou slavnou herní sérii Test Drive (poslední díl Test Drive Unlimited 2 z roku 2011 nedopadl nejlépe), nadějný Project Ferrari byl proto zařazen do této série a přejmenován na Test Drive: Ferrari Racing Legends.

Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí

Výše popsanou historii jsem uvedl proto, aby bylo jasně patrné, že Test Drive: Ferrari Racing Legends nemá s předchozími díly série Test Drive vůbec nic společného. Nejvíce jde o hru podobnou závodním simulátorům GT Legends, GTR 2 a sérii Shift.

Ze série Shift používá Ferrari Racing Legends i engine Madness. Stejně jako u Shift 2: Unleashed však grafika nepokročila znatelným směrem kupředu. Zatímco první Shift vypadal v roce 2009 parádně, na začátku roku 2013 je grafika nejnovějšího dílu série Test Drive přeci jen zastaralá. V zásadě nic nelze vytknout jen modelům aut, které jsou zpracované do nejmenších detailů. Okolí závodních tratí je velmi strohé, všude stejné a chybí i v dnešní době takové samozřejmosti jako je tráva (na zemi je pouze zelená textura).

Doslova tragické jsou efekty. Jako příklad mohu uvést částicové efekty v podobě žlutých fleků imitujících jiskření při drhnutí auta o svodidla jsme ve hrách vídávali před deseti lety. Dále chybí proměnlivé počasí nebo noční závodění. Velmi špatná je i fyzika hry postavená na jinak skvělém enginu PhysX v CPU verzi, který používají i hry série Shift. I při nejnižší obtížnosti auto stěží udržíte na trati, obtížnost hry je obrovská. Asi největší groteskou jsou bouračky, kterých se dočkáte téměř v každé druhé zatáčce.

Kapitolou samou pro sebe je konverze hry na PC, která procházela stejnými porodními bolestmi jako vývoj hry samotné. Zatímco verze pro konzole vyšla v červenci a PC verze měla záhy následovat, týdny se nic nedělo a objevily se dokonce nepotvrzené informace, že PC verze byla úplně zrušena. Nakonec vyšla v polovině prosince, jde však o jeden z nejodbytějších portů, jaké jsem kdy viděl. Ovládání menu hry je kompletně konzolové včetně ikonek tlačítek z Xboxu 360!

Test Drive: Ferrari Racing Legends — odbytý port z konzolí



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
28 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 14Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.