jak-na-to-rychlokurz-pretaktovani-procesoru-amd
Návody Článek Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD

Jan Stach

Jan Stach

28. 12. 2006 01:00 101

Doplněno: Přetaktování (neboli overclocking) je pro někoho běžnou věcí, a pro jiné zase zapovězenou třináctou komnatou počítačové techniky. Někomu trvá jen pár minut aby z počítače dostali nějaký ten "MHz / koník" navíc, jiní se neodvažují do systému ani podívat. Věřte mi, pokud znáte základy, není to taková věda ani alchymie... Dnes se zase podíváme na základní pojmy, které by měl každý přetaktovávač znát a ukážeme si i názorný příklad přetaktováni procesoru na platformě AMD.

Reklama

V průběhu vánočního volna jsem se zůčastnil jedné malé LAN party. V přestávkách jsme s kolegou zkusili přetaktovat několik údajně beznadějně nepřetaktovatelných počítačů (všechny s procesory Athlon 64) a zjistili jsme, že někteří opakují při pokusech o přetaktování systému stále stejné (avšak poměrně triviální) chyby, které jim brání v úspěchu. Následující článek by měl pomoci overclockerům překonat první nástrahy na cestě ke zvyšování výkonu počítače. A pokud vše máte v malíku (i když článek obsahuje několik užitečných tabulek pro všechny), nasměrujte na tento článek ty, kteří Vás otravují se stále stejnými dotazy a žádostmi o pomoc...

Taktování (nebo přetaktování; anglicky "overclocking") se postupem doby stalo skoro tak běžnou činností, jakou je stavba a úpravy počítačů doma. Samozřejmě nemá cenu za každou cenu taktovat všechny počítače (stejně jako nemá smysl ladit všechny auta), ale většinu domácích počítačů posune přetaktování do takových sfér výkonu, za který byste normálně museli zaplatit mnohem více (především pořízením dražšího procesoru nebo grafické karty).

V novém článku našeho taktovacího seriálu bych nejdříve rád rozebral samotnou problematiku taktování, jeho klady a zápory. Pokud něco děláte, je dobré vědět všechny aspekty vaši činnosti. Pokusím se vše stručně a jednoduše vysvětlit.

Co je to taktování …

Taktování je zvyšování výkonu pomocí zvýšení pracovního taktu (rychlosti) dané komponenty nad hodnotu, kterou při výrobě určil nebo nastavil výrobce. Taktovat lze dnes takřka vše - přes procesory (těm se budeme věnovat nejvíce), paměti, grafické karty až po například USB porty. Přetaktovávací praxi si vysvětleme na procesorech Athlon 64 firmy AMD.

P.S. Poněkud méně se budeme věnovat dvoujádrovým procesorům - v dnešní době si asi většina na výkon náročných uživatelů asi už nic jiného pořizovat nebude. Taktování dvoujádrového procesoru je však zcela stejné jako u procesoru jednojádrového.

Podívejme se ale nejdříve na procesory AMD, které jsou dnes (cca 21.12.06) k dispozici. Vybrali jsme modely platformy Socket 754 a 939 (ty používají paměti DDR), tak i procesory novější platformy Socket AM2 (tato platforma používá paměti DDR2). Tabulku berte orientačně - finální ceny se mohou lišit.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz


Ceny jsou pouze orientační - zde jsou uvedené bez 19% DPH.
EE jsou procesory Energy Efficient s nižším napájecím napětím

Procesory stejné řady (Sempron 64, Athlon 64, Opteron) existují v různých "výkonových" typech. U AMD je to například řada Athlon 64 s označením 3000+, 3200+, 3500+... Všimněte si poměrně důležitého dodatku specifikujícího "jádro" procesoru. Jádro je pro procesory něco jako motor u auta.

Procesory se stejným jádrem jsou funkčně i konstrukčně identické: jsou vyrobené na stejných linkách, stejnou polovodičovou technologii, mají stejnou vnitřní strukturu (mírnou výjimkou jsou nevelké úpravy jádra tzv. revize), umí stejné instrukce... Možná Vás napadne, proč tedy každý procesor stojí jinou cenu? To je jednoduché - jádra různých typů procesorů (3000+, 3200+, 3500+) pracují na rozdílných pracovních frekvencích. Pochopitelně se také prodávají každý za jinou cenu (čím vyšší frekvence, tím vyšší cena - rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším modelem se stejným jádrem často překračuje +100%). Nic to ale nemění na tom, že se v zásadě jedná o stále... stejný "motor". A z této myšlenky vyšli ti, kteří poprvé zkusili nižší modely procesorů přetaktovat na vyšší modely. A to se pochopitelně nelíbilo výrobcům procesorů...

Je přetaktování legální?

Taktování bylo donedávna považováno, zejména výrobci procesorů, kteří díky němu přicházeli o část svých zisků, za něco nekalého, za činnost která se je téměř na hraně legality. Pak se objevila malá skupinka výrobců (zejména Abit, ASUS), kteří se rozhodli přetaktování využít ve svůj prospěch a jejich tah se povedl - ty počítačové díly, které bylo možné snadno přetaktovat (například Abit BX6) se mezi uživateli staly velmi populární.

Je tomu už několik let, kdy výrobci procesorů alespoň pasivně uznali přetaktování. AMD ani Intel stále nevidí rádi, že mnoho lidí velmi levně využívá výkonu jejich nejsilnějších a nejdražších výrobků - nic proti tomu ale aktivně nepodnikají (vyrobit obvody zabraňující přetaktování by nebylo zase tak obtížné).

Zcela jiný, aktivní přístup k přetaktování dnes mají výrobci základních desek. Přetaktování procesorů sami ve většině případů přímo podporují - dnes už "fanouškovská" základní deska, která nemá dobré přetaktovací schopnosti je předem odsouzena k neúspěchu. Taktéž výrobci pamětí s taktováním počítají - ba dokonce jsou výrobci, kteří se jím přímo zabývají a dokonce dávají na schopnost přetaktování i záruku!

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Proč taktovat …

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Důvodů proč taktovat je hned několik. Někteří chtějí "pouze" ušetřit (v opačném případě by museli koupit dražší komponenty), jiní si užívají přetaktování jako sportu - jak jinak vysvětlit sestavy chlazené tekutým dusíkem, jak jinak vysvětlit úpravy komponent tak, aby po nějakou dobu (několika málo testů) podávaly maximální výkon bez ohledu na to, že to zásadně snižuje jejich životnost. Pro většinu uživatelů je však přetaktování způsob, jak si trochu pomoci k nějakému výkonu (v rozmezí +10 až +50%) zdarma. Pokud přetaktování umíte (a používáte pravidlo: přiměřeně, přiměřeně...) ani příliš neriskujete...

Proč netaktovat …

Jako každá věc, má i přetaktování svůj háček. Pravdou sice je, že pokud postupujete pečlivě a opatrně (a netlačíte příliš na "pilu" - nebezpečné je zejména zvyšování napětí), pak přetaktováním příliš neriskujete. Na druhou stranu riziko poškození přetaktované věci, stejně jako celého počítače zde stále existuje - pokud něco zničíte, pak neříkejte, že jste o tom nevěděli.

Další háček je v poskytované záruce. Pokud výrobce nestanoví jinak, je taktování porušením záručních podmínek z vaší strany a je důvodem k zamítnutí reklamace.

Častým argumentem odpůrců taktování, je ať již domnělé nebo skutečné, narušení spolehlivosti počítače. Upřímně řečeno tato teorie má dost mezer, protože nejenom taktování ohrožuje stabilitu systému - nestabilní může být i nepřetaktovaný počítač. Taktovat má smysl jen potud, pokud má systém dostatečné rezervy a nevykazuje v žádném ohledu horší funkčnost (musí tedy np. pracovat spolehlivě i v teplotě okolí +40C) - o opačném případě by vyšší výkon neměl žádný smysl. Nesmíte zapomínat, že ke zvyšování výkonu patří odpovídající účinné chlazení. Nedostatečným chlazením riskujete taktovanou součást, vysoká teplota výrazně snižuje stabilitu a dlouhodobou životnost teplem přetížených komponent.

Poslední nevýhodou je fakt, že cenový rozdíl procesorů je dnes mnohem menší než v minulosti a pokud si pořizujete nový počítač, můžete si snadno přímo koupit vyšší model procesoru (u Athlonu 64 je cenový rozdíl mezi modelem 3000+ a 3800+ jen 600Kč) a přetaktováním si hlavu lámat nemusíte.

Poznámka: PCtuning pochopitelně neručí za jakékoliv škody způsobené nastavením komponent mimo výrobcem předepsaný rozsah ani Vás k přetaktování komponent nenabádáme!


Přetaktování neboli overclocking je odvozeno od zvýšení "taktu", což je pracovní frekvence na které dané zařízení, nejčastěji polovodičový čip, běží (v další části budeme uvažovat procesory AMD). Pracovní frekvence je, odborníci mi prominou to zjednodušení, něco jako rytmus, ve kterém probíhá zpracování a přesuny dat v procesoru. Čím je tento rytmus rychlejší, tím více procesor v daném čase stačí zpracovat - procesor se pak jeví jako rychlejší. Dnešní pracovní frekvence procesorů se obvykle měří v gigahertzích (GHz) což je 1000 megahertz (MHz). 

Důležité: Rychlost procesoru je velmi důležitá, není ale jediným kritériem výkonu - důležitá je i vnitřní konstrukce a "vyladění" daného procesorového jádra. Obecně platí, že přímé srovnání "GHz" není mezi rozdílnými procesory (stejně jako mezi různými čipy grafických karet) možné.

Procesory AMD - základní pojmy

V této kapitole se budeme věnovat procesorům AMD, přetaktování procesorů Intel řady Core 2 Duo jsme se věnovali dříve v článku: Jak na to: přetaktování procesorů Core 2 Duo.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Externí frekvence procesoru (často označovaná jako "FSB")

Celou rodinu procesorů AMD Athlon 64 (tedy vývojovou řadu K8 a vyšší) pohání externí generátor taktu (někdy označený jako "Core Clock"). Tento obvod určuje základní frekvenci systému - u všech dosud uvedených procesorů AMD má frekvenci 200MHz. Od tohoto základního taktu se dále odvíjí (násobením) výsledná frekvence procesoru, ale také zároveň frekvence paměti (ta se získává dělením frekvence procesoru) a frekvence sběrnice HyperTransport (sběrnice HT spojuje procesor s okolím).

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Poznámka: U minulých procesorů AMD (například Athlon XP), stejně jako u procesorů firmy Intel, byla pracovní frekvence procesoru odvozená od frekvence sběrnice FSB (Front Side Bus) - ta spojovala procesor s okolním světem. To je důvod, proč i ve světě Athlonu 64 se externí frekvence procesoru stále někdy označuje jako "FSB". Nedivte se proto, když v BIOSech některých základních desek stále najdete pojem FSB - v některých případech a vzorcích použijeme pojem FSB (kvůli stručnosti) i my.

Pro zvláště zvídavé jedince: Jelikož je externí frekvence používána také pro řízení sběrnice Hypertransport, označuje se externí frekvence jako frekvence HTT nebo LDT. Firma AMD však dnes uvádí pouze oficiální pojem "Clock Generator".

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Poznámka: Standardní frekvence externího generátoru taktu u procesorů Athlon 64 (včetně dvoujádrových modelů X2) / Sempron 64 je vždy 200MHz.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Násobič (multiplier)

Násobič je výrobcem určená konstanta, která určuje na jaké výsledné frekvenci bude procesor pracovat. Pracovní frekvenci procesoru pak zjistíme velice jednoduše:

výpočet frekvence procesoru je následující: FSB x násobič = frekvence

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Násobič a externí frekvence jsou dvě naprosto základní věci pro přetaktování. Asi si řeknete, že přeci stačí změnit násobič a máme hotovo. Bohužel toho si jsou dobře vědomi výrobci a právě rozdíl v nastaveném násobiči je... rozdíl mezi jednotlivými modely procesorů.

U procesorů AMD Athlon 64 X2 pro platformu AM2, mají všechny procesory externí takt 200MHz, ale:

  • Athlon 64 X2 3800+ má násobič 10 (2000 MHz),
  • Athlon 64 X2 4200+ má násobič 11 (2200 MHz),
  • Athlon 64 X2 4600+ má násobič 12 (2400 MHz),
  • Athlon 64 X2 5000+ má násobič 13 (2600 MHz).

De facto tedy neplatíte za frekvenci, ale za výrobcem nastavený násobič :). Firmy AMD (i Intel) jsou si dobře vědomy, že s otevřeným (volně nastavitelným) násobičem by se jim vyšší procesory špatně prodávaly. To je také důvod proč u většiny dnes prodávaných procesorů máme maximální násobič "zamknutý". Toto nastavení nelze u běžných procesorů obejít (jediné procesory, které se u AMD prodávají s tzv. otevřeným násobičem jsou modely prémiové řady FX. Za ty ale zaplatíte velký balík - právě tyto procesory jsou určeny pro taktovací rekordy).

Důležitý poznatek pro přetaktování: pro zvedání frekvence nám (v situaci, kdy máme výrobcem určený násobič) zbývá pouze zvyšování externí frekvence procesoru ("FSB").


(HT - HyperTransport) je rychlá sběrnice, která spojuje procesor s ostatními obvody základní desky.

Důležité: všimněte si, že procesory AMD dnes mají řadič modulů pamětí zabudovaný přímo v jádru procesoru. Sběrnicí HT tak neproudí data mezi procesorem a pamětí - jak je tomu u procesorů Intel. Sběrnice HT pak ve finále není výsledný pro výkon systému nijak kritická.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

I ona je řízená stejným externím generátorem frekvence a i zde je možné najít násobič pro určení výsledné pracovní frekvence. U moderních desek je k dispozici 1x5x (některé desky mají násobič HT dělený po 0,5x).

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Z toho plyne pracovní frekvence HT od 200 do 1000MHz. Šířka sběrnice HT je 16(IN) + 16(OUT) bitů.

výpočet frekvence sběrnice HT je následující: FSB x násobič = frekvence HT

  • HT 1x - 200MHz, teoretická propustnost cca 1,6 GB/s
  • HT 2x - 400MHz, teoretická propustnost cca 3,2 GB/s
  • HT 3x - 600MHz, teoretická propustnost cca 4,8 GB/s
  • HT 4x - 800MHz, teoretická propustnost cca 6,4 GB/s
  • HT 5x - 1000MHz, teoretická propustnost cca 8,0 GB/s

Hypertransport a přetaktování

Sběrnice Hypertransport je v systémech s procesory AMD nejčastějším důvodem neúspěchu při přetaktování. Proč? U většiny základních desek pracuje sběrnice HT pouze do frekvence cca 1100MHz. Pokud přetaktováváme, pak musíme zvyšovat externí frekvenci procesoru ("Clock Generator" aka "FSB"). Pokud ponecháme násobič HT na 5x, pak zvýšení frekvence nad 220MHz způsobí příliš vysokou frekvenci HT (1100 a vyšší). Proto je nutné prakticky ve všech případech snížit násobič sběrnice HT na 4x nebo na 3x (používejte jen celočíselné násobiče).

Tip PCtuningu: jelikož frekvence HT nemá na výkon systému zásadní vliv, můžete násobič HT nastavit při přetaktování přímo na hodnotu 3x. To vám zajistí při přetaktování zdaleka nejstabilnější systém!

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Důležitý poznatek pro přetaktování: pro zvedání frekvence procesoru je nutné držet frekvenci HT pod 1000MHz. Z toho plyne požadavek na snížení násobiče na nižší hodnotu. Pokud nastavíte násobič HT (nepleťte si jej s násobičem procesoru - ten je však vyšší) na 3X neuděláte chybu.


Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Kvalitní paměťové moduly jsou často základním kamenem k úspěšnému přetaktování. Použití rozdílných modulů (různých velikostí, typů a značek) se vždy vyvarujte, dá se totiž předpokládat, že kombinované osazení může generovat náhodné chyby - a to i tehdy, nejedná-li se o přetaktování.

Jak to tedy funguje?

Podívejme se znovu na příklad taktování procesoru Athlon 64 3800+:

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Paměti u Athlon 64 pracují vždy na frekvenci odvozené z frekvence procesoru dělením. Pokud zvedneme externí frekvenci ("FSB"), zvedne se nejen rychlost procesoru, ale i takt pamětí.

Vzkaz pro "overclockery-pamětníky": všimněte si také, že u dnešních procesorů AMD žádná "synchronní" a "asynchronní" frekvence neexisuje - takt paměti je vždy odvozen přímým dělením z pracovní frekvence procesoru a žádné děličky (10, 12...) nejsou "lepší" než ty ostatní.

Někdy je pro to vhodnější v BIOSu nastavit o stupeň pomalejší paměti (máte-li paměti DDR400, nastavte DDR333, na platformě AM2 pak například místo DDR2 800 nastavte DDR2 667, místo DDR2 667 nastavte třeba DDR2 533) a teprve potom zvedejte frekvenci FSB.

Konkrétní případ: Athlon 64 3800+ má základní pracovní frekvenci 2400MHz (2.4GHz). Pro paměti DDR 400 potřebuje systém získat ještě poloviční frekvenci 200MHz (paměti jsou DDR tedy Double Data Rate) a proto BIOS použije děličku určenou pro získání frekvence 200MHz a tou je :12. Ověřme si to výpočtem: 2400 : 12 je 200MHz. Systém ale musí počítat s tím, že můžete použít i pomalejší paměti. Pokud systému sdělíte, že chcete používat paměti DDR 333 (takt 166MHz), použije z tabulky děličku :15. Pro tyto paměti se počítá výsledná frekvence (jak vidíte na obrázku): 2400 : 15 je 160MHz.

i Zdroj: PCTuning.cz


Karta DRAM Configuration v setupu BIOSu

Obdobně, jak u pamětí DDR (Socket 754, 939), můžete postupovat tak i DDR2 (Socket AM2) - snížíte frekvenci paměti a můžete zvyšovat externí frekvenci procesoru.

Důležitý poznatek pro přetaktování - následující postup nastavení pamětí je osvědčený a vysoce spolehlivý: snížit druh / rychlost paměti a teprve potom můžeme zvyšovat externí frekvenci "Core Clock" z 200MHz.

Se správně přetaktovaným procesorem (se správným nastavením pamětí), adekvátním chlazením a na kvalitní desce lze použít vaše původní paměťové moduly! To je obrovská výhoda taktování procesorů AMD - procesor lze přetaktovat, ale vnější frekvence mohou zůstat standardní.

Tip pro maximální výkon: samozřejmě pro "hard core" taktování jsou nabízené speciální paměťové moduly, které zvládají vyšší frekvence a tak si můžete nastavit přesně to, co potřebujete. Kapitolou samou o sobě je nastavení časování pamětí, to si nechám do jiného článku a ani nedoporučuji se v nastavení časování pamětí vrtat. Jediné co byste mohli v této souvislosti vědět, je, že paměti by měli fungovat s "Command Rate" 1T. Občas nastanou případy, kdy bude nutné nastavit 2T ale to vede ke zpomalení systému.


Pro stabilnější a vyšší přetaktování je možné u prakticky všech základních desek mírně zvýšit napětí - a to nejen u procesoru (CPU Voltage) ale i pamětí (Memory Voltage), čipové sady a sběrnice grafické karty. Napájecí napětí je však tím posledním, po čem byste měli při přetaktování sáhnout - začátečníkům změnu napětí vůbec nedoporučujeme.

Jak poznáte že je třeba zvýšit napětí? Pokud systém přetaktujete, ale ten po krátkém čase "spadne" (a jiné vlivy - jako np. přehřívání čipu, špatný zdroj - jste vyloučili), je na čase uvažovat právě o zvýšení napětí.

Případ 1. - napětí paměťových modulů

Záleží, jestli systém používá paměťové moduly DDR (Socket 754, 939) - pak je základním napětím 2.5V, nebo DDR2 (Socket AM2) - pak je základním napětím 1.8V. V obou případech platí, že výkonné moduly pamětí (Corsair, OCZ, GEIL, G.Skill, Patriot) vyžadují často zvýšené napájecí napětí. V těchto případech se nejedná o "overvoltování" - například moduly DDR v mém počítači mají výrobcem povolený rozsah napětí 2,65 až 2.9V (standardní napětí 2.5V je tedy nižší než předepisuje výrobce)!

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Důležitý poznatek pro přetaktování - některé paměťové moduly vyžadují (už od výrobce) zvýšené napájecí napětí. V případě modulů DDR je možné jít až na 2.8V, u DDR2 je občas nutní nastavit napájecí napětí 2.1 až 2.2V.

Případ 2. - napájení procesoru, Vcore

Zvyšování napájecího napětí procesoru je mimořádně citlivá záležitost. Pokud budete zde jednat zbrkle, můžete ohrozit svůj počítač. Frekvence sama o sobě totiž obvykle procesor nezničí, procesory může zničit především příliš vysoké napětí.

Výrobce sám určí jaké napětí je bezpečné a dostatečné pro procesor pracující na určité frekvenci. Většině z vás bude stačit přetaktování na úroveň +10% až 15% bez zvyšování napětí. I tak se dá získat často hodně, protože výrobci dávají často procesorům dost velkou rezervu.

Přidáním napětí zvyšujete spotřebu a snižujete životnost a zvyšujete riziko poruchy. Některé desky vás nenechají nastavit mnoho, ale jsou tu i desky, které umožňují nastavit tak vysoké hodnoty, které nesnese žádný běžně používaný hardware (pokud jej nechladíte tekutým dusíkem).

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

S napájecím napětím postupujte vždy velmi opatrně. Pokud je systém nestabilní a zvýšení napětí by v této situaci mohlo pomoci, pak vždy postupujte po nejmenších krocích a nepřekročujte rozumné maximum - tím je zvýšení maximálně o 0,1V (nebo +6% až +10%). U procesoru jsou možné jemnější kroky, ale platí pořád rozumné maximum +0,1V. Lidé věci znalejší jistě chápou, proč si dávám rezervu.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Napětí a základní deska

Rozsah nastavení napětí závisí na schopnostech základní desky. Ty špičkové "overclockerské" základní desky umožňují nastavit napětí u všeho a s velikou přesností. Lze pak nastavit napětí u procesoru + dodatečné napětí apod. Dále lze nastavit napětí na chipsetu, napětí na sběrnici PCI Express apod.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Důležité: ke změně napětí přistupujte až jako k poslední možnosti. Heslo dvakrát měř a jednou řež tady platí na více než 100% (už jsme sami některé procesory sami proměnili v předraženou dekoraci). Pokud cokoliv nastavíte nad rámec nastavení výrobce, je to na vaši zodpovědnost a riziko.


AGPlock a PCIE lock

Právě kvůli absenci této maličkosti byly v minulosti s přetaktováním velké problémy. Původní systémy odvozovaly rychlost sběrnic AGP, PCI nebo PCI Express (pro připojení komponent jako grafické, zvukové karty, radiče disků apod.) přímo z frekvence FSB - při přetaktování zvyšováním FSB tyto sběrnice poměrně rychle kolabovaly - ve finále selhávaly disky, grafika, zvukové karty. Procesor by vyšší frekvenci zvládl, avšak navazující nežádoucí zrychlení sběrnice AGP, PCI nebo PCI Express přetaktování bránilo.

Poznámka: V moderních počítačích se se sběrnicí AGP už nesetkáte, nahradila ji sběrnice PCI Express (zkráceně PCIE) pracující na frekvenci 100MHz.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Moderní základní desky umožňují frekvence sběrnic "uzamknout" - to znamená, že systém udržuje frekvenci tak, aby v každé situaci odpovídala nastavené rychlosti (u PCI Express je to nejčastěji 100MHz).Frekvence sběrnice je pak nezávislá od rychlosti procesoru, HyperTransportu i externího generátoru kmitočtu - jeví se, jako by byla "uzamčená". V režimu Auto není zámek aktivní. Ale nastavením požadované hodnoty (například 100MHz) se aktivuje.

Důležitý poznatek pro přetaktování - pozici "zámku" PCI Express je třeba vyzkoušet. Některé desky akceptují nastavení 100MHz, některé vyžadují nastavení na "Auto" (ano, i s takovými základními deskami jsme se setkali).

Šetřící režim procesoru

Všechny moderní procesory obsahují šetřící režim, který reguluje (dle aktuálního vytížení) frekvenci procesoru, napájecí napětí a tím snižují spotřebu. U AMD se takovýto sytém jmenuje "Cool and Quiet" (Cool'n'Quiet). Bohužel tyto utility s taktováním příliš nekamarádí, protože v systému dělají za chodu takové změny (procesor vlastně podtaktovávají - snižují totiž jeho frekvenci), které často nejsou ve shodě s novým nastavením systému. Doporučení tedy zní: šetřící utility raději vypnout!

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Důležitý poznatek pro přetaktování - Cool'n'Quiet raději při přetaktování vypněte.

Pro váhavé a opatrné - automatické přetaktování

Výrobci základních desek (ASUS a MSI) nabízejí na svých základních deskách některé utility, kdy si nastavíte úrovně taktování a systém pak dle vašich nastavení postupuje automaticky. Pokud potřebujete výkon nastaví vyšší takty, pokud výkon nepotřebujete nastaví původní. Nevýhodou je, že se vše děje automaticky a nad spoustou věcí ve výsledku nemáte účinnou kontrolu.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Další doporučení

Radiče disků

Občas se stane, že přetaktování ovlivní pouze některé specifické komponenty na základní desce. Pokud používáte moderní disky typu Serial ATA (tzv. SATA), můžete v některých specifických případech je připojit do jiného portu (u některých čipových sad jsou porty SATA 1 a 2 a porty SATA 3 a 4 různě "citlivé" na přetaktování).

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Nepotřebná zařízení

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Osvědčilo se povypínat veškerá aktuálně nepotřebná HW zařízení - jako například druhou síťovou kartu, řadiče disků které aktuálně nevyužíváme, řadiče RAID, COM porty, LPT port případně nevyužívanou zvukovou kartu (pokud máme jinou v PCI slotu). Tento postup přetaktování nijak zásadně neovlivňuje - patří spíše mezi dobré zvyky nastavení počítače (kdy si svoje prostředky rezervují i ta zařízení které nehodláte využívat - zde řadič disket, sériové porty a řadič paralelního portu).

Clear CMOS

Tlačítko (nebo spíše častěji Jumper / svorka) poslední záchrany. Věc, které asi většina z nás, kteří jsme se kdy o přetaktování pokoušeli, vděčí za hodně. Často se totiž stane, že nastavíte parametr, který vám způsobí "totální zásek" počítače. Nepůjde vypnout, zapnout - prostě nic. Naštěstí nemusíme panikařit máme Clear CMOS - ten vymaže veškeré nastavené hodnoty (včetně datumu a hodin) a systém uvede do výchozího stavu.

Poznámka - nejlepší základní desky neúspěšné přetaktování (vynuceném po restartování počítače) odhalí a umožní Vám vstoupit do nastavení BIOSu (Setup BIOSu) bez nutnosti použít tak razantní vymazání veškerých pracně laděných hodnot, jakým je Clear CMOS.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Dnes je Clear CMOS realizován dvěma způsoby. Starší je pomocí jumperu, kdy na okamžik přerušíme napájení paměti CMOS na základní desce (právě zde jsou uložená nastavení BIOSu), novější desky mají pak Clear CMOS jako miniaturní tlačítko.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz


Máme doma sestavu, která obsahuje následující věci:

  • Procesor: AMD X2 3800+ Manchester s939
  • Základní desku: DFI Lan Party NF4Ultra-D
  • Paměti: A-DATA 400MHz 2x512MB

Samozřejmostí je kvalitní chladič procesoru. Další samozřejmostí je kvalitní zdroj, kdy nezáleží ani tak na "papírovém" počtu Wattů, jako na kvalitě dodávaného napětí, které musí být i při vysokém odběru stabilní.

1. Od výrobce máme stanovené parametry procesoru takto:

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Náš sen je dostat teto procesor alespoň na úroveň dnes nejdražšího AMD v řadě X2 – AMD X2 5000+ tedy 2,6GHz. Inu můžeme se o to pokusit...

2. Víme, že procesor má 2000MHz a násobič (Multiplier) je "10". S násobičem nebudeme hýbat, potřebujeme tedy zvýšit frekvenci externího taktu procesoru. Ten má "z továrny" předepsaný takt 200MHz (200MHz x 10 = 2000MHz). Abychom procesor dostali na 2600MHz potřebujeme frekvenci 260MHz. 260MHz je tedy naše cílová hodnota. Není to hodnota nijak zvlášť vysoká, námi použitá základní deska zvládá takty nad 300MHz. 260MHz je pro ní jako odpolední procházka.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

3. Moje paměti DDR400 neoplývají zvláštními přetaktovacími schopnostmi, proto se budeme snažit držet je na nižších frekvencích - pokud možno na standardních 200MHz.

Nebudeme příliš bádat kolik jsou násobiče a děličky ale použijeme jeden malý ale jednoduchý trik. Pamětí musíme nastavit o tolik pomalejší o kolik hodláme zvýšit frekvenci "FSB". Narůst z 200 na 260 je zrychlením o 30%. Pak musíme tedy v nové situaci nastavit paměti na 30% nižší frekvenci. Ve výchozím stavu pamětí DDR 400 je frekvence paměťových modulů 200MHz, my však budeme potřebovat o 30% nižší frekvenci. Výpočtem vychází 153MHz - takovou volbu nemáme, můžeme zvolit nejbližší hodnotu - buďto 150MHz nebo 166MHz.

Poznámka: Podrobnější analýzou zjistíme že při nastavení pamětí "150MHz" používá BIOS v praxi děličku 14 a pro "166MHz" pak 12. Při cílovém taktu 2600MHz a nastavení pamětí jako "150MHz" pak budou paměti ve finále taktované 186MHz, pokud bychom zvolili "166MHz" pak by po přetaktování vyšlo 217MHz.

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

4. HT, HyperTransport - pro přetaktování by stačilo snížení násobiče z 5X na 4X (260 x 4 = 1040 - to by sestém ještě mohl zvládnout) - my však nastavíme "násobič jistoty" 3X (ten u čipsetů nForce funguje nejspolehlivěji).

5. Zkontrolujeme PCI a PCIe (PCI Express) frekvence. PCI Express nastavíme na 100MHz. Dále vypneme některé "zbytečnosti" - nevyužívané porty apod. Pochopitelně vypneme i šetřící režim "Cool and Quiet".

6, S tímto nastavením zkusíme spustit systém. Výsledkem byl v našem případě okamžitý restart. To značí nestabilitu - někde máme problém. V první řadě  zkontrolujeme všechna nastavení, zda jsou správná. Až po zkontrolování toho všeho začneme uvažovat dále. Problém bude asi v nedostatku napětí. Zkusíme tedy mírně přidat. U pamětí vyšší napětí netřeba - netaktovali jsme je. Chipset je také nejspíše nepotřebuje - nejdeme do extrému. Napájecí napětí procesoru ale zvýšíme z 1,4V na 1,45V (stále postupujeme v "opatrném" pásmu).

7, Chvíle napětí a výsledek je:

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Ještě než si začneme gratulovat, jací jsme to profíci je nutné provést testy stability, abychom si byly úplně jistí, že to vydrží. Doporučuji zátěžové testy typu Prime 95 nebo 3Dmark apod. Prostě naplno zatížit na delší dobu (v řádech hodin) systém. Také by při taktování pamětí byl na místě test pamětí typu Memtest, ale v našem případě jsem je nepřetaktovali takže to  není potřeba.

Závěr

Článkem Vás k ničemu nenavádíme, ani Vám neposkytujeme zaručený návod k přetaktování - nelze zaručit, že váš hardware se nebude chovat trochu jinak. Může být potřebné jiné nastavení, navíc stejného výsledku možná ani nedosáhnete (hardware je kusová záležitost v sériové výrobě). Jen jsme Vám chtěli provést největšími nástrahami přetaktování a dát Vám představu o tom, co která položka v Setupu BIOSu znamená a jak ji můžete využít ve svůj prospěch...

Naše o 30% přetaktovaná sestava nakonec byla stabilní, což potvrdilo 10 hodin nepřetržitého chodu testu Prime 95. Jak se to projevilo na výkonu můžete vidět v následujícím grafu - výkon byl praktický stejný jako u procesoru Athlon 64 X2 5000+ ("ušetřená" částka je cca 3500Kč).

Jak na to: rychlokurz přetaktování procesorů AMD
i Zdroj: PCTuning.cz

Poznámka: v dalších článcích, které během tohoto roku chystáme dojde i na taktování grafických karet.

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama