Hlavní stránka Hardware Grafické karty Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize
Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize
autor: Adam Vágner , publikováno 15.8.2017
Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

Dlouhé čekání spojené s absencí AMD v segmentu výkonných grafických karet skončilo. AMD uvádí na trh své špičkové modely grafických karet z modelové řady Radeon RX Vega. V testu se podíváme na druhý nejvýkonnější model s novou architekturou Vega – RX Vega 64 v základním provedení se vzduchovým chlazením.


S příchodem nových výrobních procesů AMD doprodalo své špičkové modely Radeon Fury a Fury X – první herní karty vybavené novou generací pamětí HBM a vyráběné ještě starým 28nm procesem a ze segmentu nejvýkonnějších karet se na dlouhou dobu stáhlo.

V první generaci 14nm a 16nm karet tvořily vrchol nabídky AMD karty vyšší střední třídy – Radeony RX 480, přímá konkurence pro 6GB GTX 1060. Na výkonnější GeForce GTX 1070 a GTX 1080 uvedené loni v květnu a červnu nemělo AMD až doteď žádnou odpověď; karty AMD postavené na dosud nejvýkonnějším GPU od AMD Fiji se nemohly s novými highendovými GeForce s architekturou Pascal měřit výkonem, efektivitou a kvůli nákladnější konstrukci konečně ani poměrem cena/výkon a celkem logicky v tichosti zmizely z trhu.

Ještě začátkem roku mohlo AMD srovnat skóre, kdyby se RX Vega povedlo na trh uvést už v prvním čtvrtletí. Neutěšenou situaci ale Nvidia vyhrotila letos v březnu, když uvedla špičkový model GeForce pro hráče – GTX 1080 Ti, která proti GTX 1080 nabídla ještě o třetinu výkonu navíc. Vegy jsme se dočkali až nyní.

Základní představení proběhlo už před pár týdny, takže karty už asi znáte. Jenom zdůrazním, že karty podobně jako svého času Radeony s čipy Fiji využívají nové paměti typu HBM2, které jsou na jedné destičce (interposeru) pohromadě s grafickým čipem. Oproti klasickým pamětem GDDR5 mají výrazně vyšší propustnost.

S HBM2 konečně došlo i k významnému navýšení kapacity čipů, zatímco v éře Fiji byly k dispozici maximálně 1GB čipy, takže ani při osazení čtyř čipů si karta se 4 GB paměti nemohla moc vyskakovat, u Vegy už jsou čipy jen dva a stačí to na 8 GB paměti.

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

AMD uvedlo do prodeje trojici základních modelů – nejvýkonnější Radeon RX Vega 64 s vodním chlazením, Radeon RX Vega 64 se vzduchovým chladičem a nejslabší a nejlevnější model RX Vega 56 s mírně ořezanou variantou grafického čipu:

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

A takto vypadala testovaná karta v GPU-Z, který ještě její parametry pořádně neuměl:

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

Karty jsou ve třech provedeních – základním černém, stříbrném s kartáčováným povrchem a konečně ještě s vodním chlazením:

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

Test AMD Radeon RX Vega 64: AMD zpátky ve vyšší lize

Marketing AMD popisuje klíčové technologie, se kterými vyráží do boje proti silnějšímu soupeři, takto:

Až 13 TFLOPS špičkového výkonu ve operacích se single–precision floating-point

  • 64 Next-Generation Compute Units s podporou Rapid Packed Math – nové výpočetní jednotky, které mají dvojnásobný výkon při práci se 16bitovými datovými typy, což lze využít při výpočtu širokého množství efektů v dostatečné kvalitě, pro zpracování obrazu a videa, ray tracing a umělou inteligenci.

Next-Generation Geometry Engine

  • Až dvojnásobné zvýšení propustnosti geometrické pipe při obdobném taktu díky efektivnějšímu rozkládáním zátěže a díky nové technologii primitive shader.

Enhanced Pixel Engine

  • Zahrnuje nový Draw Stream Binning Rasterizer redukující overdraw (překreslování) a zvyšující efektivitu renderingu

High-Bandwidth Cache Controller (HBCC)

  • Režim, ve kterém Vega obchází tradiční limity dané kapacitou videopaměti. HBCC se má postarat o inteligentní správu paměti a automatické přesouvání bloků paměti tak, aby mohli vývojáři pracovat s většími objemy dat a detailnějšími objekty

8 GB High-Bandwidth Cache

  • Nové paměti HBM2 mohou sloužit jako extrémně velká a rychlá hardwarově spravovaná cache pro externí paměť. Díky ní lze efektivně přistupovat až k terabajtům paměti, což z ní činí ideální řešení pro obrovských textur a datasetů.

A dokumentací se pochopitelně táhne ještě jedno zaklínadlo – FreeSync. Ten je už dnes asi zbytečné představovat (viz třeba článek Test FreeSync na BenQ XL2730Z: dosáhne na G-Sync?). I když mají obě konkurenční rešení své výhody a nevýhody, jednoznačnou výhodu má AMD na straně ceny – karty AMD podporují toto jednodušší a levnější řešení adaptivní vertikální synchronizace, díky kterému mohou majitelé Radeonů vybírat ze širší nabídky monitorů za nižší ceny.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
69 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 28.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.