Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Že by tu byla konečně rozumná zelená energetika?
Že by tu byla konečně rozumná zelená energetika?
autor: Michal Rybka , publikováno 24.3.2017
Že by tu byla konečně rozumná zelená energetika?

Zelení neznají bratra, ani cenu, kterou jejich šílené nápady stojí. Přehnaný boom solární energetiky podpořil několik solárních baronů a jistě i výrobu solárních panelů v Číně, ale zamořil naše pole lesklými deskami, jejichž energetická produkce stojí domácnosti i průmysl desítky miliard navíc. S novými technologiemi by se ale situace snad mohla normalizovat.


Mám rád ekologii, ale Zelené považuji z převážné většiny za šílence a nedouky. Symbolem jejich vidění světa je německý film Mrak (Die Wolke, 2006), který exceluje jako výukový program „jak se nechovat v případě jaderné katastrofy“. Všechno, co hlavní hrdinka dělá, je v zásadě špatně, nejedná pouze neinformovaně, ale doslova antirozumově. Film nicméně pomohl u neinformované německé a rakouské populace vyvolat protijadernou hysterii, čímž pro zelené propagandisty svůj účel splnil.

Šílené vize Zelených představují noční můru pro energetiky, kteří musí uvádět jejich bláznivé vize do praxe a musí zařídit dostupnost a stabilitu dodávek energie i když „nesvítí“ a „nefouká“. Velmi specifickým problémem je pak idea „každý majitel panelu elektrárnou“, kdy se počítalo s tím, že jako koncoví uživatelé budete energii z rozvodné sítě nejen odebírat, ale taky ji dodávat. S tím se samozřejmě při návrhu původní energetické sítě nepočítalo – a podle počtu panelů ve vesnici a změn počasí to může znamenat pro energetiky opravdový problém. Stačí, aby přes solárně uvědomělou vesnici přejely mraky – a ty způsobí nejprve pokles a pak vzestup dodávek, což se musí balancovat, aby se napětí a frekvence elektřiny ve vašich zásuvkách držela v normě.

Pokud napětí poklesne, máte podpětí neboli brownout, což některá zařízení mohou ustát, jiná ale ne, což vede k celé řadě problémů. V případě extrémního přetížení může dojít k výpadku neboli blackoutu, což je ještě mnohem horší alternativa, při které se síť částečně anebo úplně zhroutí. Blackout může mít skutečně katastrofické důsledky, není to jenom o tom, že se „nesvítí“, ale vypadnou i vodní čerpadla, elektrické topení, bezpečnostní a komunikační systémy, které na elektřině závisí.

Kritické systémy jsou jištěné proti krátkodobému výpadku, skutečná katastrofa nastane v případě velkého výpadku, jako byl například hurikán Katrina zobrazený ve filmu Hours (2013), ve kterém se zoufalý otec rozhodne zůstat v opuštěné nemocnici a zachránit svoji předčasně narozenou dceru v inkubátoru.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
131 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 56.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.