VIA K8T890 (Asus) + prodejní verze desky s ATi Xpress 200 (MSI) aneb PCIe pro AMD

Opravdu uběhl již nějaký ten pátek, co byla oficiálně představena čipová sada K8T890. Tehdy šlo ale jen o papírové uvedení, na praxi jsme si museli počkat více jak půl roku. Z počátku to vypadalo, že půjde o úplně první čipovou sadu se sběrnicí PCIe pro platformu AMD (nezapomeňte, že v době, kdy byla tato čipová sada oznámena, se začínaly již prosazovat intelovské i915P/G a i925X společně s nimiž se sběrnice PCIe vůbec poprvé objevila). Bylo jasné, že vzhledem k prosazování PCIe ze strany Intelu a tedy PCIe 16x coby nástupce AGP společně s postupně se rozšiřující nabídkou grafických řešení s nativní podporou PCIe to dříve nebo později bude u AMD opravdu scházet. A taky že ano.

Pokud v době příchodu PCIe byl prostor k úvahám o tom, zda se vůbec tato nová sběrnice uchytí, tak teď už je jasné, že se tak opravdu celkem nenásilným způsobem stalo a v dnešní době jde u nové intelovské platformy o naprostý standard. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se základní desky pro platformu AMD postavené na nových čipových sadách s podporou PCIe reálně objeví a budou moci být podrobeny zatěžkávacím zkouškám. Jako první jsme měli možnost si osahat již před čtyřmi měsíci nForce 4 SLI, přičemž tehdy jsme se věnovali spíše onomu "SLI" (tedy otázka grafických karet), než základní desce postavené na nové čipové sadě. 

i Zdroj: PCTuning.cz

To však nyní napravíme, přestože tento článek pojednává o nové čipově sadě VIA K8T890. A to z toho důvodu, že pro výkonnostní porovnání zde musíme mít zástupce všech tří momentálně dostupných čipových sad pro Athlony 64 s podporou sběrnice PCIe. Jako zástupce nejnovějšího počinu z dílen ATi vám nyní představíme již finální verzi základní desky od MSI (nedávno jsme měli co do činění s testovacím vzorkem postaveným na čipové sadě ATi XPress 200P, který ale neumožňoval jakékoli ladění výkonu - uvidíme, zda se v tomto směru něco změnilo, či nikoliv). Konkrétně se jedná o model MSI RS480M2, který je postaven na čipové sadě ATi Xpress 200 (obsahuje tedy integrované grafické jádro).

Jako zástupce čipové sady ze stáje nVidie s podporou PCIe si dnes představíme opět základní desku postavenou na čipové sadě nForce 4 SLI, nicméně nyní v podání výrobce MSI a nebudeme se již věnovat onomu "SLI", ale základní desce jako takové. Konkrétně se bude jednat o model MSI K8N SLI-Platinum. Zatím však nepředbíhejme. Pojďme se nejprve podívat na hlavní důvod, proč tento článek vůbec vznikl. Pojďme se podívat, čím vším nás může nejnovější čipová sada z dílen VIA Technologies překvapit (a nebo naopak zklamat).
 

i Zdroj: PCTuning.cz

Jak je vidět z blokového schématu, tato čipová sada by měla využívat nový SouthBridge VT8251, což by vás mohlo dále v článku mystifikovat, jelikož dnes představená základní deska od Asusu využívá čipovou sadu skládající se z NorthBridge K8T890, avšak SouthBridge je zde tvořen již postarším typem VT8237 a ze začátku tomu tak bude i u jiných základních desek (není to jen záležitost tohoto konkrétního modelu). Na nový VT8251 si budeme muset ještě nějaký ten čas bohužel počkat.

i Zdroj: PCTuning.cz

Rozdíly mezi starším (a nyní využívaným) VT8237 a novým (se kterým ovšem nemáme tu čest setkat se v reálu) VT8251 jsou hned tři. Nový VT8251 bude obsahovat podporu pro HD Audio (Intel High Definition Audio), což je poprvé, kdy se tento standard objeví jinde, než u nynějších čipových sad Intelu. Dále se zde setkáme s 4 porty diskového rozhraní Serial ATA (předchůdce má pouze dva) a VT8251 obsluhuje 2 linky PCI Express (tedy možnost dalších dvou slotů PCIe 1x), přičemž NorthBridge K8T890 obsluhuje sám o sobě 4 jednotlivé linky PCIe (tedy 4 sloty PCIe 1x) a 16 linek PCIe v podobě slotu PCIe 16x pro grafické karty. Jelikož jak již bylo řečeno, v současné době se u základních desek setkáme s kombinací NorthBridge K8T890 se starším SouthBridge VT8237, budeme právě tuto dvojici brát v potaz v případě nynějšího srovnání s konkurencí (a tedy i v následující tabulce).

Jak již bylo řečeno, dnes si představíme koncový (určený k prodeji) model základní desky postavené na čipové sadě ATi XPress 200. Pokud vás zajímají informace o tomto chipsetu, dovolím si vás odkázat na první kapitolu tehdejšího článku, kde jsem se tomu věnoval - jednalo se však o variantu bez integrovaného grafického jádra, proto si o něm nyní něco málo řekneme.

i Zdroj: PCTuning.cz

V podstatě se jedná o grafické jádro vycházející z desktopového čipu X300 (respektive R9600):

• Plná podpora rozhraní DirectX 9.0 (Pixel Shader 2.0, Vertex Shader 2.0)
• 2 pixel pipelines, 2 vertex pipelines
• Frekvence jádra 300 až 350 MHz (může se různit - není jasně definované)
• Anti-Aliasing je možný v režimech 2x, 4x a 6x (Multi-Sampling)

Jako paměť pro integrované grafické jádro lze využít:

• část operační paměti počítače (UMA - Unified Memory Architecture), přičemž toto řešení bude v kombinaci s procesorem v socketu 754 disponujícím pouze jednokanálovým řadičem pamětí představovat znatelnou ztrátu grafického výkonu.
   
• vlastní přidruženou paměť (o kapacitě 16 až maximálních 128 MB) nalézající se na základní desce poblíž grafického jádra (v tomto případě NorthBridge), což je ale závislé na konkrétní základní desce, jelikož nejde o standard s kterým byste se u všech modelů postavených na chipsetu ATi Xpress 200 měli setkat. ATi tuto paměť označuje (najdete toto označení i v BIOSu dnes testované základní desky) jako "Sideport Memory" (local frame buffer) a jde o využití technologie HyperMemory. Navíc tato paměť může být realizována buď jedním čipem (32-bitový přístup) nebo dvěma čipy (64-bitový přístup), což samozřejmě znamená další faktor ovlivňující výkon grafického subsystému.
   
• kombinaci UMA + Sideport Memory (kapacita 16 či 32 MB, což bude pravděpodobně nejpoužívanější velikost, není samozřejmě pro dnešní hry dostačující, nicméně i díky takto malé kapacitě nemusí grafické jádro za všech okolností ubírat část z operační paměti a při zvolené kombinaci UMA + Sideport Memory tak provádí právě jen v případě potřeby, kdy 16 či 32 MB již opravdu nestačí - což znamená, že tak provede až při hraní her, či při jiných na velikosti grafické paměti závislých aplikacích (ve finále to povede k možnosti realizace systémů při nízké ceně - samozřejmě nejde o řešení, které by mělo být použitelné v náročnějším herním nasazení).

Když už je řeč o vlastnostech integrovaného grafického jádra, je vhodné se zmínit blíže o technologii HyperMemory ve spojitosti s grafickými kartami s rozhraním PCI Express. Je známým faktem, že velikost grafické paměti výrazným způsobem ovlivňuje výslednou cenu grafické karty. A díky technologii HyperMemory bude možné vyrábět grafické karty (řeč je pouze o konkrétních modelech s touto podporou samozřejmě) při nižších výrobních nákladech (využití bude jasné v oblasti Low-Endu, kde každá redukce výrobních nákladů znamená plus), jelikož se modely podporující tuto funkci nebudou muset vybavovat grafickou pamětí o tak velké kapacitě (i v oblasti dnešního Low-Endu se jedná už o standardních 128 MB), ale mohou mít její kapacitu nižší a pro své další potřeby mohou využívat prostřednictvím sběrnice PCI Express část operační paměti (přičemž obecně paměťové čipy, potažmo paměťové moduly, v roli operační paměti počítače jsou ve finále mnohem levnější záležitostí, než paměťové čipy grafických karet, které jsou ale samozřejmě zejména u výkonnějších grafických karet mnohem rychlejší).

Samozřejmě nelze bez jisté výkonnostní penalizace nahradit vysokorychlostní paměť přímo na grafické kartě, nicméně díky přechodu na sběrnici PCI Express (jelikož v případě starší AGP by tato metoda představovala výrazné snížení výkonu) má tato metoda již jistou šanci na úspěch.